V Bílém domě konečně došlo na Ukrajinu, která přijde o část území i vyhlídku členství v NATO. O zbytek ať se postará EU. To je zhruba představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterou známe ze suchého sdělení jeho ministra obrany Peta Hegsetha jednatřiceti kolegům včetně ukrajinského ministra ve štábu NATO v Bruselu.
Sám Trump o tom jednal ve středu v dlouhém telefonickém hovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, se kterým se chce sejít „v nikoliv vzdálené budoucnosti“ v Saúdské Arábii, jak později informoval novináře shromážděné v Oválné pracovně. (ZDE)
Vedle toho Trump nabídl pár dalších informací na sociální síti Truth Social: „Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem," napsal ve středu ráno washingtonského času. „Hovořili jsme o Ukrajině, Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci, síle dolaru a dalších tématech." Oba státníci zmínili „velký přínos, který jednou budeme mít ze vzájemné spolupráce", a shodli se na potřebě ukončit válku Ruska s Ukrajinou. Slíbili si, že budou spolupracovat „velice úzce“ a vzájemně se navštíví. (ZDE)
Kreml vzápětí informoval o pozvání Donalda Trumpa do Moskvy k jednání o Ukrajině. Jednáním o ukrajinské válce prezident Trump pověřil ministra zahraničí Marca Rubia, ředitele CIA Johna Ratcliffa, poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze a zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
V Trumpově příspěvku na síti Truth Social zaujme také připomínka spojenectví USA a SSSR za druhé světové války, „kde Rusko ztratilo desítky milionů lidí a také my jsme utrpěli velké ztráty“. Může to být signál, jak mnozí naznačují, že případnou dohodu by mohli podepsat Trump s Putinem 9. května v Moskvě.
Trump také s potěšením poznamenal, že Vladimír Putin v tomto telefonickém rozhovoru použil obrat, který on sám zdůrazňoval ve volební kampani - „ZDRAVÝ ROZUM“ (a zdůraznil to takhle verzálkami).
Nevynechal, že kdyby byl po roce 2020 prezidentem, k válce na Ukrajině by nikdy nedošlo. Proto „musí skončit! Žádné další životy nesmí být ztraceny!“
Podle dalších informací o telefonátu s Putinem, které pak získali novináři od Trumpa v Oválné pracovně, hovor trval přes hodinu (podle Putinova mluvčího Peskova „asi hodinu a půl“) a vyplynulo z něj, že „Putin chce mír“ a „chtěl by už vidět konec“.
V záznamu tohoto briefinku na Youtobe vidíme, že Trump hned na začátku odpovídá na otázku, zda byly pro mírová jednání stanoveny nějaké předběžné podmínky: „Ne. Měli jsme výborný rozhovor, který trval dlouho, přes hodinu. Potom jsem měl dnes ráno velice dobrý rozhovor také s prezidentem Zelenským. A myslím, že jsme na cestě k dosažení míru.“ (ZDE)
Za pozornost tedy stojí (ZDE):
- Trump jednal napřed s Putinem, pak teprve se Zelenským, který netušil, co se chystá.
- S Putinem se Trump dohodl na jednání o míru bez předběžných podmínek.
- Ignorovány jsou požadavky Zelenského, aby se Rusko napřed stáhlo z okupovaných území a aby bylo zaručeno členství Ukrajiny v NATO.
- Odmítnuta je koncepce, že ochranný koridor na hranicích s Ruskem bude za účasti sil USA.
- Hlavně je ignorován požadavek, že jednání o míru musí být mezi Ukrajinou a Ruskem.
- Podle vyjádření ministra obrany Pete Hegsetha v centrále NATO v Bruselu, Spojené státy předpokládají územní ústupky Ukrajiny (s ohledem na realistické posouzení situace na frontě) a vylučují členství Ukrajiny v alianci.
- Mírové jednotky, které by Ukrajině pomáhaly s ochranou území, nebudou za účasti USA, mohou být z členských států NATO, ale nesmí se odvolávat na článek 5 o vzájemné obraně. Znamená to nést riziko případného rozšíření konfliktu takříkajíc na vlastní triko, bez spoléhání na americký jaderný deštník.
- Náklady obrany a obnovy Ukrajiny ponese EU.
Americký prezident Trump už se soustřeďuje na to, jak dostat zmařené válečné náklady USA zpátky. To bylo nespíš předmětem jeho jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským, kde mohli rozebírat nabídku „partnerství“ při využívání ukrajinských nerostných zdrojů. Jde zejména o vzácné zeminy, které jsou potřeba pro budování datových center pro umělou inteligenci.
Trump říká, že USA do daly do vojenské pomoci Ukrajině tak 65 miliard dolarů, takže zpátky by měli dostat těžební práva za nějakých 500 miliard dolarů. Evidentně mu na pětníku nezáleží.
Zelenský souhlasí. A co mu zbývá. Pokud na něj vůbec dojde, protože Trump začíná tlačit taky s potřebou ukrajinských voleb. Má to takříkajíc v paži.
Potvrzuje to i poslední střípek z Trumpova brífinku po telefonátu v Oválné pracovně. Jeden reportér se Trumpa zeptal, zda je Ukrajina rovnocenným partnerem v mírovém procesu. „To je zajímavá otázka," odpověděl Trump. „Myslím, že musí dojednat mír. Nebylo dobré se do té války pouštět."
Tohle dám pro jistotu i anglicky:
“I think they have to make peace. That was not a good war to go into.”
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
