V rozhovoru pro ČT 24 to přiznal náměstek ministra financí Jan Gregor. Uvedl také, jaké náklady rozpočtu způsobí vyvedení části peněz z průběžného pilíře důchodového pojištění (ale nevěří, že k tomu dojde) a naznačil, že ministerstvo je bezradné nad potenciálními náklady zdravotnické reformy.

Teoreticky to má být největší svátek demokracie, ale prakticky to asi dopadne jinak. Schvalování státního rozpočtu ČR ve sněmovně, ke kterému má dojít v nejbližších týdnech, letos vyvolá touhu po jiném projevu vůle lidu, a to defenestraci neboli vyoknění vedoucích státních údů málo dbalých zájmů veřejnosti. Toto vyoknění má jak praktický, tak teoretický význam. Onen praktický je nasnadě - ten kdo tam byl, už tam není. A ten teoretický je založen na experimentu - nabízí letícím osobám realistické ověření, zda moc skutečně dává křídla.

I když Věci veřejné položí život za to, aby zachránily stravenky, je to příběh takříkajíc o ničem, byť půjde na titulní stránky. Velké peníze jsou jinde a tam budeme desetkrát víc okradeni na všem ostatním. Je to zřejmé z rozhovoru náměstka ministra financí Jana Gregora (tedy z mocenské pevnosti TOP 09), který před pár dny vystupoval v rozhovoru s Františkem Lutonským na ČT 24. Ministerstvo nyní vyvěsilo přepis této události na své internetové stránky na adrese http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/media_centrum_63918.html . Z hodinové mlhy se tak snáze vyloupne pár minut informativnějšího obsahu.

Z rozhovoru je zřejmé, že vůbec největším národohospodářským rizikem této země je vláda sama. Přesněji, největším rizikem je korupce, kterou vláda toleruje, ale Brusel nikoliv, nebo aspoň ne tak okatou a hladovou.

Gregor v televizi řekl: „Tak určitě rizikový faktor jsou například i evropské peníze, protože v současné době máme poměrně složitou diskusi s Evropskou komisí a máme několik operačních programů pozastavených. A v případě, že by tento stav trval přes konec jakéhokoliv finančního roku, tak samozřejmě nám to zhorší to hotovostní saldo státního rozpočtu, takže ... A to riziko není malé, je na řádu desítek miliard. Takže například evropské peníze jsou největším rizikem aktuálně pro plnění státního rozpočtu."

Když to přeložíme do češtiny, letos jsme počítali s evropskými dotacemi v hodnotě desítek miliard korun, ale ty nebudou vyčerpány, protože Evropská komise v Česku zastavuje jeden dotační titul za druhým. Nepustí chlup, dokud nedoložíme, jak se s jejími penězi doopravdy zacházelo. Jenže do nějakého detailního a hlavně pravdivého výkaznictví se pochopitelně nechce těm, kdo pojali Brusel jako další příležitost pro vytváření „mimorozpočtových zdrojů financování", jak o tom hezky mluvil Martin Knetig, poradce tehdejšího ministra životního prostředí a dnešního místopředsedy ODS Pavla Drobila. Památné je zejména jeho vysvětlení, že za určitých okolností, když někdo aspiruje na vyšší politickou funkci, lze i na „krádež za bílého dne" hledět jinýma, laskavějšíma očima.

Českým korupčníkům a finančním baronům dělá snížená přízeň Bruselu menší starost, než bychom čekali. Pokud by měly přijít jen takové evropské peníze, které nelze snadno ukrást, jsou k ničemu a škodí. To lze vyjádřit i vědecky slovy, že takové evropské peníze „narušují konkurenční prostředí". Jsou nevítanou konkurencí, která ředí mocenské ambice domácích finančních elit.

V Gregorově rozhovoru pak na výčet desítek miliard, které nebudou, navazuje jak výčet miliard, které by měly být, tak miliard, které vyhodíme z okna. Výnos zvýšené daně z přidané hodnoty čeká v řádu 20 miliard korun. Vyvedení prostředků z prvního pilíře penzijního systému do druhého (opt-out) způsobí výpadek řádu 20 až 27 miliard korun. Obě čísla ale zřejmě zažijí úpravu. To první počítá s tím, že spotřeba lidí se nezmění ani po vyšším zdanění. To druhé zas závisí na tom, zda se najde dostatečně velký počet bláhovců, kteří opt-out využijí. Kteří uvěří, že stáří jim zajistí peníze z kapitálového trhu, tedy z kasina, které už několik let nabízí jen prohry. A nepodlehnou realistické úvaze, že když už mám o prachy přijít, je lepší je naházet do hracího automatu. Přitom ti, kdo kasinu uvěří, musí taky na kasino mít, protože opt-out je spojen se zvýšením odvodů.

Po lidech se tedy chce, aby sáhli pro další peníze, přestože jim souběžně kapsy pročišťují škrtformy. Toto riziko si Gregor uvědomuje: „V době krize se může najít nižší procento občanů, kteří budou schopni vyčlenit ze svého rozpočtu ty 2 procenta, které budou muset přispívat do druhého pilíře."

Náměstek ministra financí dále využil rozhovoru, aby nás upozornil na další tikající minu. Je jí zdravotnická reforma. Jako odpovědný úředník uvedl, že nemá tucha, co z toho pro rozpočet vyplyne. Tomu se nelze divit. Zdravotnická reforma se projednává tak rychle, že ve zdravotnickém výboru sněmovny se nepodařilo tlustospis pozměňovacích návrhů ani přečíst, a tak byl raději - přes protesty opozice - rovnou schválen.

Zdravotnická reforma podle Gregora probíhá ve dvou fázích. V té první fázi jde o umožnění nadstandardů, ale Gregor nepředpokládá výraznější finanční dopady na státní rozpočet. Následuje varování: „V těch dalších fázích samozřejmě povedeme s kolegy ze zdravotnictví diskusi o úpravě pojistného systému ve zdravotnictví." Jedná se například o postavení státních pojištěnců, které bude „nadstandardem" značně otřeseno. „Prozatím ve státním rozpočtu je například platba za státního pojištěnce zafixována na stejné výši po dobu rozpočtového výhledu. Takže tam se ten dopad projeví až v druhé fázi zdravotnické reformy," naznačil mlhavě Gregor.

Překlad do češtiny netřeba, stačí se soustředit na klíčové sdělení - „dopad se projeví", byť s ním střednědobý rozpočtový výhled, úhelný kámen Kalouskovy rozpočtové odpovědnosti, prozatím nepočítá. Jaký dopad? Uvidíme.

Publikováno se souhlasem autora.