Kurzarbeit spolu s další státní pomocí zmobilizuje více jak bilion korun, aby hybernizace ekonomiky neskončila prostým tlením. Neodbytně se však hlásí také procesy opačného charakteru, koronavirus nás vyburcoval k větší životaschopnosti. Z chaosu zmaru se vynořuje něco, co by se v normálních časech dusilo pod dekou nezájmu – produktivní věda. Jak málo stačilo, aby v 3D tiskárnách na ČVUT vznikla během pár dní lisovací forma pro chybějící respirátory, bez kterých jde zdravotníkům nebo hasičům první linie o život. Najednou nemusíme vážit cesty do Číny a můžeme je vyrábět ve velkých sériích doma.

Proč výzkumníci z dejvického testbedu robotiky a dalších technologií Průmyslu 4.0 dokázali tak rychle odpovědět na naléhavou poptávku? Protože tyhle věci prostě dovedou, jen to po nich nikdo nechtěl. Jejich technologie nedostávaly moc příležitostí proniknout z uzavřených okruhů výzkumu nebo osvětových přenášek. Podobně nepřekvapuje ani jejich robot, který dokáže znásobit tempo testování biologických vzorků lidí podezřelých z nákazy a může obnovit šanci, že epidemie zůstane pod kontrolou. Nemluvě o nanotextilních filtrech z liberecké Technické univerzity, které přemění roušky z šátků, triček nebo ložního povlečení na prvotřídní antivirový štít.

Najednou vidíme, jaký je v této zemi obrovský potenciál, který se nedá vyčíst ze statistik o přidané hodnotě naší ekonomiky. Ta je mírně řečeno střední, zatímco v zemi jsou spící špičkové technologie, které probudil až primitivní virus. Technologie máme, byly pěkně drahé, a tak se můžeme příležitostně chlácholit tím, kolik na ně vydáváme. Ostatně naši obranyschopnost a národní bezpečnost taky posuzujeme podle vynaložených stamiliard, bez ohledu na to, zda se vyplácají na nesmysly, kvůli kterým pak léta taháme ministry po soudech.

Chcete zvednout technologickou úroveň průmyslu? Přidejte peněz na vědu. Ano, tak je to správně, ale samo o sobě to nestačí. A tak kolem vyrůstají největší evropské lasery, počítače, centra excelence, ale je to jako chovat ryby na Sahaře. Jak chcete udržet velkou vědu při životě, když není poptávka po jejích výstupech? Když všechny vyspělé podniky jsou napojeny na zahraniční matku, která má vlastní výzkumné zázemí, a tady není nikdo, komu by se dalo něco prodat?

Teprve zavřené hranice a zoufalé souboje národních vlád o omezené dodávky z jednoho zdroje pomohly na svět zjištění, že jsou i jiné parametry než nejnižší cena a vývar pro pár vyvolených. Potřebu a perspektivnost určité výroby můžeme posuzovat i z hlediska požadavků, které se dříve zdály zcela protikladné, ale ve skutečnosti jsou jen doplňující. Jsou to požadavky odolnosti čili resilience. Vydělá to míň, ale dokáže se to vyrovnat se změnami podmínek, třeba i drastickými, v krajní situaci s ohrožením života a národa.