Zdeněk Jemelík: Beztrestnost zločinců zajištěna

04.11.2024 11:24 | Komentář

Náš právní řád nezaručuje obětem trestného činu zadostiučinění v podobě trestního postihu původců jejich trápení. V poslední době jsem od podpory obhajoby nespravedlivě stíhaných plynule přešel k pomoci poškozeným při jejich pokusech o vyvolání trestního stíhání pachatelů bezpráví, jež vytrpěli. Vesměs jsem narazil na nechuť orgánů, činných v trestním řízení, vyjít vstříc touhám poškozených, jimž pachatelé zasáhli do životů velmi bolestivým způsobem.

Zdeněk Jemelík: Beztrestnost zločinců zajištěna
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Zvlášť smutný je případ, který skončil neúspěchem v těchto dnech. Kdysi mě významný advokát seznámil s obžalovanými podnikateli, bratry L.a J.L., a doporučil mi, abych se jim věnoval. Hlavní líčení již bylo v běhu. Po jejich obsáhlém vysvětlení a po nastudování obžaloby a protokolů z proběhnuvších soudních jednání jsem nabyl dojmu, že celý proces je divný, a rozhodl jsem se jej sledovat v soudní síni. Nestačil jsem se pak divit, když jsem poslouchal výpověď výmluvného svědka, recidivisty R.Š., původně spoluobžalovaného v tomto procesu. V době zahájení hlavního líčení se nacházel ve vězení v Německu. Soudkyně I.Š. vyloučila hned na začátku hlavního líčení jeho věc do samostatného řízení, v němž jeho trestní stíhání zastavila pro neúčelnost. A umožnila tím jeho používání jako významného svědka na straně obžaloby. Jeho výpovědi naslouchala se zjevným potěšením, a když urážel obžalované bratry L., povzbudivě se usmívala.

Dověděl jsem se pak, že R.Š. si krátce před zahájením procesu vysloužil dva tresty odnětí svobody, každý na 7,5 roku, a to jeden v Německu za obchod s drogami, druhý v České republice za brutální vydírání výše zmíněných obžalovaných bratrů. Určitě jim za odsouzení nebyl vděčný a jeho svědectví vypadala podle toho. Škodil, jak se dalo. Bez jeho tvrzení by soud neměl důkazy ke klíčovým bodům obžaloby.

V průběhu hlavního líčení jsem se pak dověděl, jak proběhlo vydírání bratrů L. Recidivista R.Š. je v lednu roku 2013 nechal pod nějakou záminkou vlákat do jakéhosi penzionu, kde je napadli čtyři ozbrojenci. Přepadené svázali a pohodili na postele. Ráno se pak dostavil R.Š. a vysvětlil jim, že za chvíli přijdou „pánové v oblecích“, kteří jim předloží k podpisu listiny, jimiž v jeho prospěch převedou značnou část svého bohatství. Když podepíší, bude na ně hodný a propustí je neporušené domů. Nepodepíší-li, povede se jim špatně. A samozřejmě si v případě propuštění nesmí dovolit jít na policii, protože tam má kamarády, takže by se o jejich návštěvě ihned dověděl a potrestal by nejen je, ale i jejich děti a další členy rodiny.

„Pánové v oblecích“ byli dva, notář a doprovázející advokát. Předvedeni se svázanýma nohama před notáře bratři samozřejmě podepsali předložené listiny, aniž by znali jejich obsah. Přivodili si tím obrovské škody, z nichž se dosud nevzpamatovali. Soud listiny zneplatnil až v roce 2019.

Navzdory vyhrožování R.Š. se bratři obrátili na policii a dosáhli vyvolání vyšetřování. R.Š. jako jediný mohl věděl, kdo byli ozbrojenci, kteří na jeho přání špatně nakládali s poškozenými. Jejich totožnost neodhalil a policii se nepodařilo je najít. Mohl usvědčit notáře, ale mlčel. Zkušený žalobce se s daným stavem spokojil. Obžaloval pouze R.Š. a jeho pomocníka L.L. Notáře a advokáta použil jako svědky obžaloby. R.Š. si vysloužil 7,5 roku za mřížemi, pomocník podmíněný trest, který mu odvolací soud snížil. Tím se nad případem zavřela voda. Většina účastníků vydírání zůstala v temnotách. Jejich beztrestnost se zdála být zajištěna jednou provždy. Čas směrem k promlčení pokojně plynul.

Později ale došlo k nečekanému obratu. R.Š. se dostal do české věznice. Na jeho přání jsem jej navštívil a podařilo se mi jej rozpovídat. Vysvětlil mi, jak vydírání poškozených probíhalo. Tvrdil, že akci vymyslel advokát J.S. Ozbrojence neznal, pouze z jejich chování a výstroje usuzoval, že to byli převlečení policisté ze zásahové jednotky. Obstaral mu je kamarád Franta. Kamarádovo příjmení ale neznal. Měl to být policejní důstojník. Dveře k dopadení neustanovených pachatelů se takto pootevřely.

R.Š. se pak s pomocí spolku Chamurappi z.s. pokusil o obnovu procesu. Věděl, že v obnoveném procesu by mu soud nemohl zvýšit trest. Ale nebylo vyloučeno, že srovnání jeho podílu na vině se zásluhami ostatních spolupachatelů a uznání jeho zásluhy o objasnění zločinu by mu mohlo vynést snížení trestu o pár týdnů, ne-li měsíců. Patnáct let ve vězení je krutě dlouhá doba, takže každé sebemenší zkrácení by bylo výhrou.

Když jsem u soudu slyšel jeho výpověď o hrůzách, jimž byli bratři vystaveni, nepochyboval jsem, že soud jeho žádosti vyhoví. Avšak intervenující státní zástupce navrhl zamítnutí žádosti, protože v obnoveném procesu by se postavení odsouzeného nezměnilo. Soudkyně jeho návrhu vyhověla. Použití opravných prostředků na věci nic nezměnilo.

Rozhodli jsme se jít jinou cestou. V prosinci roku 2020 jsem jako předseda spolku Chamurappi podal trestní oznámení na neustanovené pachatele. Dlouho se mi nedařilo dosáhnout zahájení vyšetřování. Všechny oslovené orgány se tvářily, že se vlastně nic nestalo. Nakonec ale přece jen začaly konat. Dozorovým státním zástupcem se stal starý známý, který se postavil proti obnovení procesu.

Když se dlouho nic viditelného nedělo, začal jsem se domáhat nahlédnutí do spisu. Vyšetřovatel mě odmítl a státní zástupce jeho rozhodnutí potvrdil. To se pak několikrát opakovalo. Stížnosti na „dozoráka“ a požadavky na jeho vyloučení pro podjatost k ničemu nevedly. Nakonec jsem se ale přece jen do spisu dostal. V té době mezi podezřelými byly čtyři „velké hlavy“, tři právníci a „Franta“. Ozbrojenci se zatím stále skrývali v temnotách.

Když jsem se konečně do spisu dostal, zjistil jsem, že došlo k výslechům celé řady vedlejších svědků, kteří nakonec nic užitečného nevěděli. Z „velkých hlav“ byl výslechu podroben pouze notář, který je samozřejmě přesvědčen o své nevině. Ale aspoň se podařilo ztotožnit „Frantu“ jako kpt. JUDr. F.H. Snažil jsem se přesvědčit vyšetřovatele, že je na místě poučit ho o výhodách spolupracujícího obviněného, a pak s ním jednat nevlídně. Dostalo se mi pak opakovaně poučení, že „Franta“ dlouho slouží a dobře slouží, takže drsné zacházení si nezaslouží. Nedosáhl jsem svého, zato 17. července 2023 jsem obdržel usnesení o odložení případu. Podal jsem proti němu stížnost. Překvapil mě pak „dozorák“, který stížnost o odložení zrušil a vydal příkazy k doplnění dokazování.

„Velké hlavy“ konečně přišly na řadu. Vinu samozřejmě popírají, i když právníci aspoň přiznávají, že znají recidivistu R.Š. a plnili jeho zakázku, která ovšem zněla zcela nevinně, a proto se ani nezákonného jednání dopustit nemohli. „Franta“ ale popřel jakýkoli styk s R.Š. Vůbec nechápe, jak ho mohl při rekognici poznat na fotografii, když si nepamatuje, že by někdy takového člověka někde potkal.

Dne 27. srpna 2024 jsem obdržel další usnesení o odložení případu, na které jsem odpověděl blanketní stížností. Do spisu jsem naposledy nahlížel 5. září 2024 a již 9. září jsem stížnost odůvodnil. Nastalo napjaté očekávání. Dočkal jsem se: Usnesením z 24. října dozorový státní zástupce stížnost odmítl, protože není důvodná. Stížnost proti jeho usnesení není přípustná.

Vrátili jsme se tedy do stavu před podáním trestního oznámení a nepotrestaní pachatelé mají dále naději, že je kvůli zločinu na bratrech L. nebude nikdo obtěžovat. Celá práce, kterou vyšetřovatel a jeho operativci odvedli, přišla nazmar. Myslím ale, že je to nemrzí.

Je mi zejména líto, že se opět nepodařilo ustanovit ozbrojence, kteří se dopustili omezování osobní svobody poškozených a spáchali na nich násilí. Nevím, zda je skutečně mohl odhalit policista F.H. Nevím totiž, zda lhal recidivista R.Š., když mu nasazoval psí hlavu, či zda policista lží zachraňoval svou dobrou pověst a kariéru. Kdyby se věc dostala před soud, jejich konfrontace by byla přímo napínavá. K soudu to ale nedojde.

Poškozené jistě ještě více trápí beztrestnost pro notáře, jenž ověřením jejich podpisů spustil proud obrovských škod na jejich majetku.

Nepouštím se do úvah o způsobu vyhodnocení výpovědí „velkých hlav“, recidivisty R.Š. a samotných poškozených. K tomu je příslušný dozorový státní zástupce, jehož rozhodnutí za daného stavu věcí nepřezkoumá soud. „Vyšetřování skončilo, zapomeňte.“

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu ZDE jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi (ZDE) v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…