V úvodu se pokusil upozornit na nepříznivé důsledky zpochybňování důvěryhodnosti policejního prezidenta pro policii. To je ovšem falešný pohled. Způsob odvolání Petra Lessyho, který byl výsledkem dlouhodobého nepřetržitého politického tlaku proti němu, byl popřením nezávislosti policejního prezidenta a zpochybněním nezávislosti policie. Policisté dostali od skvadry Petra Nečase a jeho přisluhovače Jana Kubiceho vzkaz, že příliš mnoho nezávislosti škodí. Naproti tomu nic takového se neděje Martinu Červíčkovi, jehož odbornou způsobilost a osobnostní kvality nikdo nezpochybňuje. Má pouze smůlu, že se stal obětí boje o politickou nadvládu nad policií. Bude-li muset odejít, nebude to proto, že by se něčeho dopustil, ale z důvodu nápravy protiprávního stavu, který vyvolal Jan Kubice v součinnosti s GIBS, řízenou nominantem ODS Ivanem Bílkem.

Nicméně Václav Moravec si nevedl tak agresivně jako při rozhovoru s ministrem vnitra Martinem Pecinou ve vydání pořadu z 1. 12. 2013. Přesto nedokázal utajit zájem na přesvědčení veřejnosti o tom, že vrácení Petra Lessyho do služebního poměru u Policie ČR je pochybením a Martin Červíček má zůstat na svém místě. V jeho způsobu vedení diskuse tak stále odeznívá zoufalá snaha skvadry Petra Nečase zabránit vyjmutí Policie ČR ze sféry vlivu ODS, vyústivší v označení výběrového řízení na obsazení funkce policejního prezidenta za „kočkopsa“ a do výroku, že „parta policejních plukovníků a podplukovníků nebude rozhodovat o tom, kdo bude ve vládě“. Netuším, zda je Václav Moravec vědomým účastníkem mocenského boje o politické ovládnutí policie, či zda si jen politické souvislosti neuvědomuje; v obou případech se projevuje jako nezpůsobilý komentovat dané téma a je sporné, zda je vůbec schopen mu porozumět.

Je ale na místě přiznat mu k dobru, že přivedl před obrazovku dva kvalitní právníky, zastávající protichůdné názory na věc. Z jejich korektně vedené debaty veřejnost snad pochopí, že právní problematika, spojená se současným stavem věcí, je velmi složitá a její definitivní uzavření v hrozícím správním řízení soudním je časově v nedohlednu. Z toho plyne, že ten, kdo tvrdí, že Martin Pecina měl čekat na rozhodnutí správního soudu, současně říká, že Petr Lessy si měl počkat na spravedlnost třeba i několik let.