Podle ní Ústavní soud vytkl obecným soudům, že nezohlednily utrpení Aleny Vitáskové, která žila do zproštění obžaloby Vrchním soudem v Olomouci 23 měsíců pod tlakem hrozby nepodmíněným trestem odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Jsem svědkem, že skutečně psychicky strádala, ač se snažila nedávat to najevo. Dokázala dokonce vykonávat až do konce mandátu povinnosti šéfky ERÚ. Až po zproštění jí povolily nervy.

Mínění Ústavního soudu je správné, ale není vyčerpávající. Skutečnost byla horší, než se ve zprávě uvádí, neboť tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal v její neprospěch dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, jenž její věc vrátil k novému projednání jejímu „katovi“ Aleši Novotnému. Opět žila nějaký čas v napětí. Ale tentokrát se dočkala zprošťujícího rozsudku a státní zástupce Aleš Mezlík, který se významně zasloužil na jejím nespravedlivém odsouzení, se tentokrát neodvolal.

V jejím stínu nadále zůstává případ její podřízené spoluobžalované Michaely Schneidrové (ZDE) a (ZDE), která si také „vysloužila“ trest odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Vrchní soud v Olomouci jí trest pouze mírně snížil. Prezident Miloš Zeman nevyhověl žádosti spolku Chamurappi z.s. o milost. Strávila 7 měsíců ve vězení. Vyprostil ji Nejvyšší soud ČR, který na základě dovolání popřel trestnost žalovaného činu a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání. Senát „kata“ Aleše Novotného ji tentokrát zprostil. Avšak státní zástupce Aleš Mezlík se odvolal, takže pak musela čekat dalších 7 měsíců na spravedlnost. Život obžalované, propuštěné z výkonu trestu bez rozhodnutí o zproštění, byl obtížný, neboť nemohla získat zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti, ani jiné dávky. V tomto ponižujícím postavení žila od 11.prosince2018 do 24.června 2020.

Ve zprávě mě popudila zmínka, že „Vitásková čelila obžalobě v kauze chomutovských solárních elektráren jež obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny“. To je klasický nevykořenitelný mýtus, kterému stále věří spousta lidí a média jej přebírají jedno od druhého. Není totiž pravda, že elektrárny nebyly dokončené. O vydání licencí rozhodla 31.prosince 2010 expertní komise ERÚ, která by vydání licencí nepovolila, kdyby zařízení nebylo dokončené. Na základě trestního oznámení, které podal nejdříve ERÚ a později spolek Šalamoun, licenční spis přezkoumala severočeská kriminální policie, která potvrdila, že v době vydání licencí měly elektrárny všechny náležitosti. A ke stížnosti proti závěrům policie potvrdil jejich správnost stejný státní zástupce Radek Mezlík, který se kdysi zasloužil o tragédii účastníků výstavby elektráren. Ostatně licence, vydané 31. prosince 2010, stále platí, ač ve správně-právních zmatcích po zahájení trestního řízení kdysi došlo k jejich dočasnému zrušení.