Snad všichni komentátoři spojují kauzu přednostně s Andrejem Babišem, přestože hlavní obžalovanou je Jana Nagyová (nikoli ta nyní Nečasová !!!). Nezaznamenal jsem, že by se někdo z novinářů trápil pochybností, že v právním státě by se v případě neoprávněného vydání dotace měla zkoumat i odpovědnost státních úředníků, kteří ji vydali.

Komentátoři CNN se dokonce vyjádřili, že Andrej Babiš strašným způsobem znevěrohodňuje právní stát v České republice. A kauza podle nich nabyla povahu absurdity. Jejich výroky nebudu dále rozvádět. Kdo se chce pobavit, nechť pokračuje na CNN Prima News ZDE. Je to vyvrcholení  nekompetentních projevů, směřujících k vnucení veřejnosti dojmu, že se jedná o mimořádný proces, jehož průběh je plný nedobrých  zvláštností. Kdyby komentátoři řekli, že průběh procesu s Janou Nagyovou a Andrejem Babišem  znevěrohodňuje právní stát v České republice, bylo by to něco jiného a bližšího pravdě. V procesu jsou skutečně některé úkazy, jež na něj vrhají špatné světlo. Především je to neúnosně dlouhé přípravné řízení. Ale jeho délku z velké části způsobila nutnost opakovaně žádat Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Významný je  rozpor mezi výsledkem dlouhého vyšetřování, vedeného věcně a místně příslušnými orgány, jímž bylo zastavení trestního stíhání všech obviněných dozorovým státním zástupcem, a rozhodnutím nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o pokračování ve stíhání Jany Nagyové a Andreje Babiše. Zprošťující rozsudek důvodnost Zemanova zásahu oslabil.

Všechny úkazy, jež zpochybňují úroveň řízení, vznikly bez zásahu nebo vůle Andreje Babiše. Pokud by snad skutečně měly hodnotu zpochybnění právního státu, odpovídají za ně úplně jiní lidé zevnitř soustavy trestního řízení, kteří úkony řídili a prováděli.

Vcelku ale novináři vše nafukují. K zpochybnění právního státu dle mého laického úsudku nedošlo. Ve skutečnosti kauza Čapí hnízdo nijak zvlášť nevybočuje z průměru. Kdyby nebyl vedlejším obžalovaným právě Andrej Babiš, ani pes by po ní neštěkl. Zrušení prvního prvostupňového rozsudku není nic neobvyklého či dokonce senzačního. Sledoval jsem proces se škodou kolem jednoho  milionu Kč, který trval déle než 10 let, na prvním stupni se vystřídaly tři senáty, jež vydaly sedm nepravomocných zprošťujících rozsudků. Žalobce se vždy odvolal a odvolací soud mu vždy vyhověl. Až čtvrtý senát věc ukončil odsouzením obžalovaných k mírným podmíněným trestům. Podobných případů bych mohl uvést více. K neobvyklým úkazům dochází i v kauzách zcela bezvýznamných obžalovaných. Ale v žádném případě nechci tvrdit, že kauzy s chybami jsou úplně běžné.

Ve skutečnosti kauza Čapí hnízdo je svou skutkovou podstatou docela nudná. Poprask kvůli zrušení prvního prvostupňového rozsudku je nedůvodný. K hysterii by nemělo novináře přivést ani případné zrušení budoucího druhého rozsudku, s kterým nemusí být obě strany srozuměny.

Nebyl jsem překvapen odvoláním žalobce proti prvoinstančnímu rozsudku, ani jsem nevylučoval, že rozsudek v odvolacím řízení neobstojí. Nebudu překvapen, bude-li se divadlo opakovat, a to možná jednou, možná víckrát. Zrušení rozsudku neznamená předzvěst konce světa. Nemá smysl další vývoj předjímat a přímé či nepřímé vzkazy soudci Šottovi přes média, čeho se má napříště vyvarovat, zavání nepřístojnou chutí jej ovlivnit. Takové chutě by ale novináři měli potlačit.