V jeho úvodu předseda senátu Jan Šott podal přehled dosavadního průběhu řízení. Připomněl, že obžalovaní projevili záměr v tomto bloku dokončit své výpovědi. S jejich vystoupením počítal. Dále se měl soud zabývat znaleckými posudky, výslechy znalců a vyhodnocením listinných důkazů. Zmínil se o žádosti o odročení řízení z důvodu podání ústavní stížnosti obž. Andreje Babiše s tím, že to není důvod k odročení. Přikročil pak k výslechům znalců. 

Všechny tři výslechy znalců se vztahovaly k osobě Andreje Babiše ml. Jeden zkoumal opakovaně jeho podezřelý podpis, k němuž se svědek nehlásí a vyvstalo podezření, že jde ve skutečnosti o napodobeninu, pořízenou obž. Andrejem Babišem. Na něj navázala znalkyně- psychiatrička a po ní znalkyně- psycholožka.

Podle mého laického názoru tyto znalecké posudky a k nim se vztahující výslechy znalců nemají žádný význam z hlediska posouzení skutkové podstaty obvinění obžalovaných. Andrej Babiš ml. neví nic o rozhodovacích procesech při realizaci projektu vybudování víceúčelového zařízení Farma Čapí hnízdo a ač byl akcionářem (ať už vědomým či nevědomým), nepodílel se na činnosti statutárních orgánů, nevykonával řídící funkce. Navzdory bezcennosti jeho svědectví a s tím souvisejících výkonů znalců, obhájci se podřídili taktice žalobce a soudu a vyslýchali znalce velmi důkladně. Např. obhájce Michael Bartončík položil znalcům 29 otázek, a činil se i doc. Eduard Bruna s 25 otázkami. Otázky kladl občas i obž. Andrej Babiš .

Zjevný účel zařazení tohoto svědka je ponižování obž. Andreje Babiše, jenž velmi těžce nese skutečnost, že v procesu proti němu stojí vlastní syn.  Kromě posedlosti přesvědčením, že toto řízení má politickou povahu, neboť důvodem pro jeho vyvolání je snaha vypudit jej z politického života, stěžuje si právem na zneužití syna. Prožitek z používání syna jako nástroje proti němu v něm vyvolává napětí, které jej občas vede k neomaleným komentářům výroků znalců. Vysloužil si i dva vstupy předsedy senátu do jednání s výtkou nevhodného vyjadřování. Vrcholným projevem jeho rozhořčení bylo desetiminutové vyjádření k výpovědím znalkyň, ke kterému se přihlásil po odchodu znalkyně-psychiatričky. V něm se vyjádřil, že je a byl dobrý táta, což předseda senátu jako omluvu emotivního vystupování neuznal.

Justice by měla dbát, aby její jednání mělo vždy vysokou etickou úroveň bez ohledu na jakékoli vnější tlaky a bez ohledu na vlastnosti a postavení osoby, kterou se zabývá. O etičnosti manipulace s osobou Andreje Babiše ml. nemůže být řeč. Po této stránce tento proces patří k ostudám české justice.

Na vystoupení obž. Andreje Babiše navázala dvacetiminutová intenzivní debata mezi předsedou senátu a obhájci o  možném dalším postupu v hlavním líčení. Ve hře byla možnost čtení znaleckých posudků bez výslechu znalců, připravenost obžalovaných na vystoupení a jejich začlenění do dalšího programu, možnost doplnění dokazování a projednání listinných důkazů, obsahová a časová náročnost závěrečných řečí. Debata vyústila v rozhodnutí předsedy senátu o odročení hlavního líčení na dny 4.-6. ledna 2023. Za tři hodiny „bylo vymalováno.“ Obžalovaným spadly do klína tři dny navíc na zkažení vánoční pohody přemýšlením o možném výsledku řízení.

Předseda senátu Jan Šott se vyjádřil, že další prodlužování řízení by bylo nevhodné, takže další jednací dny neplánuje. Připomínám ale přísloví, podle něhož „cesta do pekel je dlážděna dobrými předsevzetími“. Programová náplň lednového bloku jednání je velmi náročná. Společenský význam tohoto procesu je značný. Nemělo by proto dojít k vyhlášení rozsudku po krátké poradě senátu. Jsem skeptický. Nebudu překvapen, dojde-li k vyhlášení rozsudku až v předvolebním týdnu. Může to ovlivnit výsledek voleb, a to jak ve prospěch, tak v neprospěch obž. Andreje Babiše.

Vyšlo  dne 20.12.2022 na mém blogu a na webu spolku Chamurappi z.s.