Při ohlédnutí zpět jsem si uvědomil některé obecné problémy tohoto řízení, jimž jsem se v denních článcích nevěnoval dostatečně (pro případné zvědavce: všechny jsou dostupné na mém blogu nebo v sekci novinek na webu spolku Chamurappi - ZDE). Především považuji za vhodné vysvětlit čtenářům, že nepíši na objednávku. Případ mě zaujal hned v době vzniku. Popudilo mě zneužívání nástrojů trestního práva k zjevnému splnění politického cíle.

Nepochybuji o tom, že předkladatele trestního oznámení k jeho podání vedl záměr zvrátit politický úspěch Andreje Babiše v čele hnutí ANO. Svědčí o tom skutečnost, že k oznámení o údajném trestném činu z r.2008 se oznamovatel odhodlal až v r.2013, když se mu zazdálo, že se Andrej Babiš chystá vyrůst až do nebe, a chtěl mu vzestup zarazit. Musím takové jednání odmítnout, byť nejsem voličem ANO.

Je také zvláštní, že prvoliniové orgány, činné v trestním řízení, se ochotně ujaly prověřování oznámení o velmi staré záležitosti, a to od oznamovatele, který neměl postavení poškozeného, tedy jeho postavení v řízení bylo nesmírně slabé. Na pozadí mých osobních zkušenosti jejich ochota se jeví jako podezřelá. Dokonce i poškození oznamovatelé trestných činů často narážejí na odpor a někdy vůbec nedosáhnou zahájení prověřování. Například jsem ztroskotal, když jsem jako zmocněnec poškozených po předchozích neúspěšných pokusech o vyvolání kárného řízení podal trestní oznámení na státní zástupce a soudce, kteří nepovolili obnovu procesu nevinně odsouzenému, jenž se dověděl, že k jeho „zločinu“ se doznal pravý pachatel a soud jej pravomocně odsoudil. Jeho cesta k pravomocnému zprošťujícímu rozsudku díky jejich zásahům pak trvala pět let. Jindy se mi nepodařilo vyvolat trestní řízení proti celníkům, kteří již 10 let utajují před soudem a poškozenými původ a majitele tabáku, který nechali navézt do skladu, aby měli předmět doličný pro vyvolání trestního stíhání zámožného podnikatele. Nedařilo se mi vyvolat trestní řízení ve věci, v které mohou být mezi podezřelými policisté, již se nechali najmout na vykonání brutálního násilí. Nakonec se sice řízení rozběhlo, ale dozorovým státním zástupcem je filuta, který se je pokusil znemožnit, a z pozice jej nelze vypudit. O stíhání soudců a státních zástupců, kteří se pokusili zajistit pachatelům násilného trestného činu beztrestnost, si ani nemohu nechat zdát.