Osobní vztah k věci oslabuje objektivitu jeho názoru. Nicméně přesto s ním nezůstal osamocený. Převzal jej mimo jiné prezident republiky Miloš Zeman a přidala se jeho poradkyně Marie Benešová, nyní ministryně spravedlnosti. Vytvořili tak jakýsi triumvirát činitelů, spojených odmítavým názorem na vznik kauzy Čapí hnízdo a shodným pojmenováním formy jejího vyvolání. Kdyby Miloš Zeman nebyl prezidentem, ale řadovým občanem, jeho výroky by nestály za pozornost, protože o trestním řízení ví tak málo, že by své tvrzení nedokázal ve férové diskusi obhájit. Z té trojice mají punc věrohodnosti pouze výroky Marie Benešové, které přes svůj nesmlouvavě kritický postoj k ní musím přiznat profesionalitu zdatné obhájkyně. Ministryně spravedlnosti v tomto případě ví, o čem mluví. Ale právě proto je s podivem, že přejímá slovník Andreje Babiše.

Proti jejich tvrzením vystoupil dne 10. května 2019 na internetových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Dal průchod svému sklonu k mesiášství a možnost beztrestného objednání trestního stíhání rozhodně odmítl. Důrazem na vyloučení beztrestnosti objednání se jemně odlišil od vyjadřování „triumvirů“.

Zde se projevila slabina sklonu Andreje Babiše ke zkratovému vyjadřování, který mu v tomto případě prokazuje špatnou službu. Mluví přímo o objednání, ale podání, přijetí a splnění objednávky trestního řízení je těžko představitelné a bylo by obtížně prokazatelné, i kdyby k němu skutečně došlo. Z vlastní zkušenosti žádný takový případ neznám. Podezření mám pouze v případě z útoku na Úřad vlády z 13.června 2013, ale prokázat je nemohu. Kdyby si ale Andrej Babiš stěžoval na účelové vyvolání trestního stíhání, bylo by obtížné jeho názor zpochybnit. Z načasování vyvolání kauzy Čapí hnízdo lze s pravděpodobností blízkou jistotě vyvodit, že jde o účelovou špinavost, určenou k znehodnocení jeho politických úspěchů. Objednání v pravém smyslu slova by v tomto případě asi nikdo nedokázal, ale k vyvolání zneužití nástrojů trestního řízení k politickému účelu určitě došlo.

Účelové vyvolání trestního řízení určitě možné je a dochází k němu častěji, než veřejnost tuší, a to i ve věcech nesrovnatelně menšího významu než je kauza Čapí hnízdo. Účelová kriminalizace odpůrce je častá například při přetahování rozvádějících se rodičů o děti. Kdo zná mechanismy trestního řízení a najde skutečnosti, které by mohly vyvolat podezření z trestného jednání a „nakrmí“ jimi „stroj“ trestního řízení, může se dočkat toho, že se jeho kola roztočí a začnou drtit vybranou oběť. Dostane-li orgán činný v trestním řízení oznámení, které vypadá věrohodně, nemá jinou možnost, než začít konat. Záleží pak na tom, zda časem pozná, že mu oznamovatel podsunul nesmyslné obvinění, či zda jej věc zaujme natolik, že začne hledat a popřípadě samostatně vytvářet důkazy, které nesmysl přetvoří ve fikci spáchaného trestného činu.

Pro příklady nemusíme chodit daleko. V několika článcích, dostupných na mém bloggu (ZDE), o trestním řízení soudním, vedeném proti Shahramu Zadehovi & spol. u Městského soudu v Brně, jsem popsal provokaci svědka Jana Doležala, který pod dohledem policie podal u policisty Jana Šebka křivé trestní oznámení na vyšetřovatele Zadehova případu. Vyvolal tím kárné řízení proti policistům, nařknutým v trestním oznámení, ale také trestní stíhání Jana Šebka a advokáta, který jej k němu uvedl. Tím, že vložil do stroje křivé trestní oznámení, roztočil jeho kola. Zřejmá trestnost jeho počínání i netečnosti policistů, kteří je sledovali od počátku až do konce, nikoho neznepokojuje.