Mnoho drobných potíží, které vyvolávají nespokojenost obyvatelstva s poměry, se rozbují do neúnosných rozměrů, protože se o nich „věrchuška“ ani nedoví včas, pokud vůbec, a proto nemůže jejich vzniku předcházet. Polistopadový étos vyvanul, vládnoucí vrstvy si vystačí samy, o dění „dole“ se nezajímají.

Tento stav se projevuje i v oblasti trestního řízení, v které se pohybuji déle než dvacet let. Za působení Václava Havla a Václava Klause byli v jejich kanceláři občanští aktivisté přijímáni jako samozřejmí partneři k jednání a od nich se „nahoru“ dostávaly zprávy, které by jinak administrativní aparát odfiltroval, aby nepřivodil šéfovi špatnou náladu nebo si nepřidal práci. S nástupem Miloše Zemana to na úrovni Hradu skončilo.

Ale ještě za vlád předsedů Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše se s námi ministři spravedlnosti dosti ochotně bavili (nemluvím jen za sebe) a naslouchali našim informacím a přáním. Například Spolek Šalamoun se účinně zapojil do vysvětlování zásad připravovaného nového zákona o státním zastupitelství a do eklepu Poslanecké sněmovny se dostaly předlohy zákonů, jejichž přijetí by dle mého názoru bylo prospěšné.