Stálo by za to srovnat, kolik jsme měli my dnů všech prázdnin (ročník 1941 – chodili jsme k tomu do školy i v sobotu), a kolik jich měly děti před covidem a kolik při něm. Udajně naše děti patří k těm “nešťastníkům”, kteří mají nejméně vyučovacích hodin v Evropě.

Také  bude vhodné zjistit, kolik času děti ušetřily nebo promrhaly učením se přes internet (mohlo by to  být poučné  srovnání s některými  australskými dětmi, které pro velké vzdálenosti, chodí do školy minimálně).

Závěr by měl být jednoduchý: kolik dnů děti od 1.3. 2020 do 30.6.2021 zameškaly a zameškají, o tolik dnů se jim jednoduše zkrátí hlavní prázdniny. Jak prosté! Jelikož ve vedrech se, dle učitelů, děti špatně učí, bylo by zkrácení prázdnin vhodné uskutečnit ve druhé polovině srpna.

Stále sice ze všech stran slyšíme, jak je důležité, aby děti chodily do škol. Nejsem si ale jistý tím, zda totéž uslyšíme při zmíňce o prázdninové výuce. Toto klasický populista jistě odmítne zařadit na bod jednání například Poslanecké sněmovny, ale dokonce odmítne o tom i jen přemýšlet.

Kolik lidí navíc mne bude za tuto myšlenku “milovat”, to raději nebudu ani odhadovat.

Útěchou mi může být snad jen to, že ještě více “lásky” bude čekat ty, kteří navrhují (pro částečně nekvalitní výuku) celé ročníky opakovat.

Zdeněk Joukl, praktický sociolog atd.