Je smutné, že tuto „kauzu“ odstartovala  vlastnicky neidentifikovaná kanalizace a uzavření ventilů a kohoutků společnosti OVAK, a.s., která dodávala do těchto domů pitnou vodu, a to z důvodu neplacení majitelem těchto domů panem Roztočilem. A tomu, podle jeho vyjádření, neplatili nájemci,  resp.uživatelé tamních bytů. Smutné proto, protože  nebýt těchto událostí, tak by zřejmě příslušné orgány státní správy byly dosud nečinné. Nečinně by zřejmě dál přihlížely k tomu, že v domech  bydlí lidé, většinou s desítkami nezletilých dětí, v hygienicky závadných, zdraví a život ohrožujících  domech a bytech. A nezáleží na tom, zda s právním či bezprávním uživatelským  titulem. Nebo si tohoto stavu úřady nevšimly?! Ani při demolici  stejného domu ve vlastnictví města?

Neznám obsah smluv o prodeji těchto domů do soukromých rukou, ale v daném případě bych předpokládal, že městský obvod si  při prodeji měl stanovit podmínky, které nový vlastník musí zabezpečit a splnit, aby nedošlo k situaci, která nastala. To z pohledu bývalého vlastníka. Nový vlastník musí a musel počítat s tím, že domy převzal obsazené a nyní je hlavní tíha odpovědnosti za řešení osudů obyvatel na něm.  Tedy těch, kteří jsou v objektech legálně, ale z hlediska bezpečnosti i těch druhých.

Chápu, že rozhodnutí stavebního úřadu o vyklizení staveb je pro tamní obyvatele nemilé a vzbuzuje odpor a emoce, ale je věcně správné,  zejména  k zajištění jejich bezpečnosti. Ale dalo se tomu předejít, stavební úřad má i jiné nástroje, jak zajistit stav nemovitostí, aby neohrožovaly zdraví a životy občanů, bez ohledu na vlastnictví. A otázka kanalizace, jejího vlastnictví, tomu nemůže zabránit. Čemu však zabránit můžeme, je zastropování  cen pronájmu v ubytovnách, kde tzv.“podnikatelé“ pronajímají jeden pokoj pro více lidí  za nehorázné sumy za jedince s vědomím, že to stát doplatí. Ostravský příklad to jednoznačně dokládá. A když říkám „můžeme“, tak mám na mysli Vládu ČR a zákonodárce.

JUDr.Josef Babka
předseda klubu KSČM v Zastupitelstvu Statutárního města Ostrava