Nástupem na vysokou školu by si studenti prakticky vzali bankovní půjčku, kterou by po ukončení studia - jakmile by v zaměstnání dosáhli průměrného platu - začali bankám splácet. Výše školného by měla být až 20 tisíc Kč za jeden rok studia, takovéto školné by mohlo začít platit již od roku 2013.

Zadlužování mladých lidí v životní fázi, kdy si po ukončení vzdělání většina z nich buduje rodinné zázemí a zakládá rodinu, považuji za velmi nešťastné. ČSSD tento návrh stejně jako jakékoliv školné na veřejných vysokých školách kategoricky odmítá. Nelze přeci mladé lidi trestat za to, že usilují o vzdělání. A myslím si, že si všichni uvědomujeme, že odložené školné je jen začátek. Jsou to ty známé „jen tři prstíčky" jezinek, které mají připravit půdu pro další zpoplatňování možná až do takové míry, kdy si vzdělání budou moci dovolit jen ti majetnější.

Oblast vzdělávání a školství je v České republice ve špatném stavu. Celý systém je chronicky podfinancován. V mezinárodním srovnávání zemí OECD - v tzv. PISA-studii - mají naše děti stále zhoršující se výsledky. Zaznamenáváme jakousi krizi obsahu, už nejde o to, kdo co umí a ví, ale jaký má titul. Čím více písmenek před a za jménem, tím lépe. Díky skandálům posledních let víme, že z vysokoškolských titulů se stala lukrativní oblast podnikání. Pravice zavedení školného nejčastěji zdůvodňuje, 1. že zavedením školného bude zkvalitněna výuka, 2. studenti budou ke studiu lépe motivování nebo 3. že už si to prostě nemůžeme dovolit, že státní kase chybí peníze. Všechny tři argumenty považuji za absurdní.

V sousedním Německu byly studijní poplatky umožněny od roku 2007 a to v maximální výši 500 euro za semestr, přičemž stát univerzitám garantoval stejnou výši příjmů i pokud zavedou školné. Tenkrát se pro školné rozhodlo sedm z 16 spolkových zemí. Většina z nich však od školného upustila a v současné době se školné platí pouze v Bavorku a v Dolním Sasku. Očekávání, že nový příjem umožní univerzitám najmout více zaměstnanců a lépe je zaplatit, rozšířit a zmodernizovat výuku, zkvalitnit vybavení se nenaplnila. Tím že část mladých lidí byla odrazena poplatkem od studia, napáchalo školné více škody než užitku. Školné ani poplatky nejsou zárukou zvýšení kvality studia a již vůbec ne, pokud je to jediné řešení současného stavu. Představa, že zavedením školného nám rázem v ČR vyroste několik Harvardů či Oxfordů je legrační.

Přeložíme si druhý argument pravice do běžného jazyka - tj. zavedeme-li školné, bude se mládež lépe a usilovněji učit,- zjistíme, že postrádá veškerou logiku. Lépe a usilovněji se budou moci učit jen ti, kteří budou studovat. A to v případě zavedení školného nebudou všichni mladí lidé, kteří mají schopnost a předpoklady studovat. Dle mého mínění je nejlepší motivací pro studium vidina zajímavého a naplňujícího povolání či pestřejší život -díky nabytému vzdělání a schopnosti kriticky uvažovat.

Třetí argument považuji za nejvíce nebezpečný. Posloucháme-li ministry současné vlády, zjistíme, že náš stát nemá na: důchody, zdravotnitví, stavbu silnic a nyní ani na vzdělání. Nediskriminační, bezplatný přístup jedinců ke vzdělání obohacuje celou společnost a dává ji perspektivu. Proč by měla o tom, zda mladí lidé získají vzdělání rozhodovat majetnost či nemajetnost jejich rodičů a sociální podmínky, ze kterých pocházejí? A jak se současná vládní garnitura staví k faktu, že v 21. století o rozvoji a směřování naší země rozhodnou především lidské mozky a talenty? Kdo nám dá garanci,že tímto způsobem neztratíme talenty a leadery důležité pro budoucnost.

Podpora vzdělání na všech úrovních by se měla stát absolutní vládní prioritou. Tady nejde jen o nekoncepční látání děr ve státním rozpočtu, vláda si nebezpečně zahrává s budoucností naší země.

Více:
Chládek: Jak Dobeš zlepšuje školství aneb maturita z cizího jazyka nepovinná

##PROFIL 28##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE