Voliči teprve postupně, většinou až po komunálních volbách, tak jak začaly mít jasné rysy pravicové reformy, začali chápat, že předvolební programové cíle byly jen vějičkou, na niž získaly potřebné hlasy. Nejvíce je to patrné u Věcí veřejných. Směšně pak působí, když se čas od času tato strana pokouší svými odmítavými postoji k některým záměrům tvrdé pravice vyslovovat oponentní stanoviska, aby však nakonec, z důvodů udržet se ve vládě, ustoupila.

Důvody pro nespokojenost občanů jsou zcela jasné:

Neplnění předvolebních slibů koaličních stran.
Korupční jednání vládních stran a neřešení problémů korupce.
Tzv. úsporná opatření, která většině berou ve prospěch nejbohatších.
Neschopnost řešit hlavní problémy občanů...

Společnost se tedy postupně radikalizuje a přestává být beránkem, který přijímá každé rozhodnutí. Velkou úlohu při tom sehrávají odbory, které již po několikáté zorganizovaly demonstrace či demonstrační stávky. Dále roste počet občanských iniciativ, které se otevřeně staví proti vládním záměrům. Vláda namísto hledání řešení a konsenzu všemi možnými zákonnými a, žel, i mimozákonnými opatřeními se snaží omezit jejich aktivity, či dokonce je postihovat.

V případě politických stran nepokrytě usiluje o vyřazení silné opoziční strany KSČM v rozporu s ústavním principem svobodné soutěže politických stran. Stáváme se tak unikátem v Evropské unii. Je očividná další aktivizace odpůrců současné koalice a jejích záměrů. Radikálnější občanské iniciativy vyzývají ke generální stávce. Té však brání dosud neskloubené zájmy jednotlivých profesních skupin.

Tato vláda svými opatřeními tomu ostatně napomůže. Existuje ovšem nebezpečí spojené právě s oněmi vládními opatřeními směrovanými proti demokratické opozici, že některých problémů (v poslední době v souvislosti s nepřizpůsobivými občany) se pak chopí extrémní pravice projevující se xenofobií a nemající daleko k fašismu. Zatím takové fašizující strany či organizace neměly naději na to, aby se prosadily ve volebním souboji, ale bude-li pravicová vláda postupovat tak, jako doposud, může dojít k růstu podpory těch, kteří hlásají »jednoduchá řešení«, a i k jejich byť třeba místním úspěchům.

Ač nejsem příznivec vyvozování závěrů z tzv. volebních preferencí, i ty z části charakterizují nálady občanů za posledních několik měsíců, kdy by například Věci veřejné úplně zmizely z politické scény. Připomínám, že podle agentury SANEP - například v srpnu, pokud by se v tomto měsíci konaly volby - ČSSD získala 34,1 %, přičemž ODS 17, %, TOP 09 15,9 %, KSČM 13,5 %, KDU-ČSL 5,4 %. To by znamenalo 110 poslaneckých mandátů pro levicový program, tedy ČSSD a KSČM. Factum Invenio zveřejňuje k témuž datu daleko větší přírůstek hlasů pro KSČM - 15,5 %, a další dvou až tříprocentní propad jak ODS, tak TOP 09 oproti výsledkům voleb z loňského roku. VV by také byly nezvolitelné.

Průzkum, který si objednala zřejmě v souvislosti s tímto propadem ODS, vyvolal poprask v táboře této strany, i když ho sama bagatelizuje. »V některých krajích je strana tak nepopulární, že by mohla získat jen osm procent hlasů,« konstatoval podle Hospodářských novin nejmenovaný člen jejího vedení. Situace je pro tuto stranu však zřejmě horší, než si je ochotna připustit. Průzkum uskutečněný například v Praze 3, v jedné z jejích bývalých domén, ODS odsunul až na nevolitelné místo, při čemž vítěznou stranou by se v tomto obvodě stala překvapivě Koruna česká s 26 % a druhé místo by zaujala KSČM s 22 %, zatímco ČSSD by získala 16,6 % a TOP 09 devět.

Je pro nás pozitivním zjištěním, že v průzkumu udělaném Klubem sociologů a psychologů, v němž na otázku "Jaký společenský systém považujete pro naši zemi za nejlepší?" 28 % respondentů odpovědělo: "Morální, sociálně spravedlivý, socialistický režim".

Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM a poslanec PČR

Více:
Odvážná soudružka nafotila sexy fotky nahoře bez

##PROFIL 140##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE