Tak vyznívá dnešní návrh Borise Šťastného a premiéra Nečase k rozšíření tzv. nadstandardů, přestože se ani v omezené míře něco takového ministerstvu zdravotnictví zatím nedaří zavést. Už jen to, že zařazení do nadstandardu podle jejich představy může navrhnout kdokoliv, ale s účastí lékařských komor evidentně příliš nepočítali, svědčí o tom, že o zdraví lidí této vládě skutečně nejde.

Jestliže má mít podle vyjádření premiéra nadstandard stejný léčebný účinek jako standardní léčba, pak asi lidi považuje za nesvéprávné. Proč by někdo měl kromě zdravotního pojištění ještě platit za něco, na co má stejně nárok?

Požadavek transparentnosti při stanovování nadstandardů vypadá líbivě. Škoda, že se týká něčeho, co čisté není, tedy porušení práva rovného přístupu ke zdravotní péči.