Článek je svým obsahem až čítankovou ukázkou manipulací se skutečností. Téměř jediné slovo z něj nelze nazvat nepravdivým. Jediný rozdíl je, že fakta, na kterých autorka článku staví, byla na kongresu naprosto minoritní a zazněla pouze jako dokreslení komplexního problému migrace, jemuž se konference věnovala. Jako její iniciátor, moderátor a v neposlední řadě i autor úvodní přednášky se pokusím tuto chybu napravit.

Článek Michaely Kabátové vypadá tak, jako by její autorka na konferenci vůbec nebyla a informace měla z druhé ruky, nebo byla jen na její části. Co však můžu s jistotou tvrdit, nebyla ani na tiskové konferenci, která se pokusila shrnout závěry dvoudenního sezení.

Posláním konference bylo ve spolupráci legislativy s exekutivou a současným výzkumem popsat stávající problematiku migrací - především emigraci z ČR a imigraci do ČR, a to v základní siluetě a v základním souboru důležitých témat. Diskutující předem obdrželi otázky tak, aby se téma nerozdrobilo v dílčí poznatky, ale aby z něj mohly být formulovány základní teze migrační politiky České republiky. Konference plnila funkci vstupní iniciativy s prvky odkrývání a možností budoucího řešení otevřených problémů spojených s migracemi. Proto bylo pozváno šest ministerstev (MV, MZV, MPO, MPSV, MŠMT, MK) a zástupci předsednictva vlády. Poprvé se tak k "jednomu stolu" sešli zástupci většiny zainteresovaných resortů. O významu konference svědčí i fakt, že nad ní převzal záštitu předseda vlády Petr Nečas. Účast odmítlo pouze ministerstvo kultury. Je s podivem, že se jedná o instituci, která by se na jedné straně měla podílet na integraci cizinců, kultura je pro to jak stvořená, a na straně druhé na zachování kulturního dědictví a jejího rozvoje u tradičních českých minorit v zahraničí. To svědčí o tom, že nějaké koordinace je třeba.

Druhá část konference byla zaměřená na Čechy žijící v zahraničí již dlouhodobě, ještě před rokem 1989, ale i také na ty, kteří odešli po roce 1989. Proces emigrace (v nepejorativním pohledu) je věčný, ať se nám to líbí, nebo ne. Lidé z republiky odcházeli, odcházejí a odcházet budou. Připomenu, že první republika měla vystěhovalecký úřad, československé občany směřovala tam, kam směřoval i český kapitál, spolupracovaly banky, vytvářela se pozitivní pátá kolona, jak v hospodářské, tak i vědecké oblasti. My toho nedokážeme využít a je to škoda. Většina evropských států má nějaké instituce koordinující vztah ke svým diasporám. My nemáme téměř nic, jen subalterního úředníka na ministerstvu zahraničních věcí.

Účastníci konference hledali i nové možnosti náplně činnosti spolků. Jedním z témat byla také činnost Českých škol bez hranic, jejich expanze a důležitost i z pohledu migrace.

Je sice předčasné zhodnotit celkově závěry konference. Bude vydán sborník, který podrobně analyzuje jednotlivá vystoupení. Nicméně je možné vyslovit již dnes základní teze. Ukazuje se, že řídit oboustranný migrační proces z jednoho centra nebude reálné. Imigrace do ČR má svou koordinační bázi na úrovni náměstků ministrů pod řízením prvního náměstka ministerstva vnitra. Jednotlivé resorty se vyslovily, že tato platforma je dostačující a problémy jsou jen komunikační a kompetenční, což lze řešit i při současném stavu organizace imigrační politiky. Jinak je tomu v případě vztahu státu a jeho minorit žijících v zahraničí. Zde je činnost jednotlivých resortů velmi roztříštěna a neexistuje žádná platforma pro společnou nadresortní politiku. Spolupráce mezi ministerstvy probíhá pouze na bilaterálních vztazích. Zde je tedy prostor pro zlepšení koordinace. Zůstává otázkou, jaký způsob bude navržen. Ale počkejme si na sborník z konference.

PhDr. Tomáš Grulich, předseda oblastního sdružení, senátor PČR a předseda Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí

Vyšlo v Lidových novinách

Více:
Češi brojí proti cizincům. Ti se pak raději vracejí domů

##PROFIL 33##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE