Policie překontrolovala jeho tým, zda někdo nepřevzal dvousettisícový úplatek. Bohužel se policie z neznámých důvodů neodvážila překontrolovat samotné politiky. U někoho tyto peníze velice pravděpodobně zakotvily. Teď se již ztratily v nepřehledné mlze korupce do neznáma.

Tato kauza vyvolala nedůvěru u koaličního partnera, který ve svém prohlášení vyzývá, aby každý, kdo se dozví o korupci na radnici, to neprodleně ohlásil na TOP 09. Důvěra v rámci koalice je nejenom narušena, ale jeden nedůvěřuje druhému. Není divu, vždyť především radní za ODS pokračují stále v politice, která vyvolává oprávněné pochybnosti o objektivním rozhodování. Jedněm se žádost vyřídí kladně /to znamená těm, kteří jsou kamarády a dobře zaplatí/, druhým se prostě nevyhoví. Přitom obě žádosti jsou v podstatě stejné. Dá se říci, že kachna, knedlík a zelí je lepší, než nenamazaný chleba? Úplatek je dobře vidět na první pohled.

Konec konců nově zvolený kontrolní výbor je už v rukách těch, kteří vládnou, a kteří tak zvaně “kontrolují“ sami sebe. Veškerá letitá pravidla zavedená Janem Koukalem a respektovaná Pavlem Bémem jsou rozbitá v nenávratnu. Rozbíhající se kauzy směřují do soukromých rukou kamarádů a známých současných vládců a svědčí o nutnosti zlikvidovat veškeré kontrolní mechanizmy, což se od začátku vlády gynekologa Svobody úspěšně daří. Jen tak se zametou pod stůl výběrová řízení, která vyhovují společnosti například založené tři dny před podáním nabídek. Že by to byla náhoda? Pro názornost uvedu příklad. Odhadní cena na drahý dům na Hradčanech provedena podivným znalcem je 90 milionů Kč. Skutečná cena se pohybuje nad 150 milionů. Uvidíme, zda tato cenná nemovitost neskončí v rukách „podnikatelů z Balkánu“.

Takže současní radniční kramáři, krytí překvapivě celou řadou sdělovacích prostředků si nasadili beránčí roucha a ve svých, za mnoho milionů rekonstruovaných kancelářích kážou vodu a pijí víno. Partnerská spolupráce v mnohých případech funguje až překvapivě dobře. Prostě ruka ruku myje. Konec konců si o tom šušká celá Praha. Příslušné orgány, které mají i náležité informace dělají, že nevidí a neslyší.

Nabízí se v této situaci jedna důležitá otázka. Kdo za tím vším stojí? Jsou to silné finanční skupiny, které si nakradly miliardy na začátku privatizace a nebo zahraniční kapitál.

Velice mě mrzí, že také zrovna tak mlčí i opozice. Že by mnozí neměli čisté svědomí? Asi některé vyčerpává boj s revizionismem a jiná netrpělivost, zda budou u koryta a nebo vyřazeni ze hry.

Cicero kdysi napsal: „Ze všech nepravostí není horší té, že se lidé snaží vzbuzovat zdání počestnosti, když nejvíce podvádějí.“

To v plném rozsahu platí pro české tak zvané politiky.

JUDr. František Hoffman, KSČM