Informace zní velmi jednoduše, ale je to další tvrdá rána pro všechny ředitele škol a samozřejmě i rodiče. Učitelé tak budou muset najít peníze jinde a větší částkou se budou muset angažovat i rodiče. Tyto prostředky nejen alespoň  malou částkou pokrývaly potřeby žáků, ale byli používány zejména na věci, které se nepřesouvají do vyšších ročníků. A tak měli prvňáčci to privilegium, že dostali nové učebnice a mohli si je nechat. Pro vyšší ročníky se ze zbylých prostředků pořizovaly pomůcky jako pracovní sešity, rýsovací potřeby a další.

Tímto krokem byla zrušena poslední úleva zřizovatelům škol. Upozorňuji, že podle zákona ředitelé přesto musí prvňáčkům poskytnout veškeré učebnice nové a zdarma! Aby to mohli zajistit, budou muset hledat další úspory jinde. Ale kde? A přitom je zde i povinnost obnovovat učebnice nebo dokonce zavádět nové metody vyučování s použitím interaktivních pomůcek. Školství přece nemůže fungovat jen na základě sponzorských darů nebo v rámci podnikatelských projektů. Kolik by se asi nakoupilo pomůcek za zpackané státní maturity?  

Postrádám školství které by patřilo, tak jako dříve,  ke světové špičce. Jednotné učebnice, pomůcky zdarma, zájmové kroužky zdarma. Nešlo o nic zbytečného. Právě to pomáhalo zajistit dětem a studentům rovný přístup ke vzdělání, bez ohledu na majetnost jejich rodičů. Lze říci, že „pastelkovné“ bylo posledním pozůstatkem této doby a tohoto přístupu. A nyní má skončit i tato mizivá podpora.  

Naštěstí existují někteří osvícení primátoři a poskytnou školám tuto částku ze svého rozpočtu. To si ale mohou dovolit spíše větší města, méně už malé obce. Od této vlády už ani nečekám, že by pochopila, že kvalita vzdělání budoucí generace je důležitější než aktuální rozpočtové problémy. Kladu si však otázku: Jak dlouho ještě bude tato vláda a jednotlivá ministerstva přesouvat další a další náklady na kraje, města a obce? A rovnou na ni i odpovídám: Tak dlouho, dokud si to necháme líbit.

Gabriela Hubáčková, poslankyně Parlamentu ČR