Byl jsem přesvědčen, že ti, co po zřízení této funkce volají záměrně „zapomínají“ říkat jeden dovětek – ano chceme hlavního architekta, ale takového, který bude zastávat naše „jediné správné“ názory. Ve světle vývoje kauzy hlavního architekta na liberecké radnici dnes musím konstatovat, že došlo na má slova. Ačkoli jsem nečekal, že dojde i na kádrování.

Předně se upustilo od „hlavního architekta“ jako takového, tedy od jednoho člověka, který by měl, podle představ těch mnoha populistů určovat budoucí podobu města z hlediska architektury a urbanismu. Zvolil se nový formát, takzvaná Rada architektů. Jakkoli i to považuji za více méně diskutabilní nadstavbu, vlastně jen za kosmetickou úpravu, je to pořád lepší, než původní záměr, už proto, že návrhy se nebudou řídit názorem jednoho architekta, ale více lidí, kteří budou muset hledat konsensus a dojde tak, jak věřím, na větší bohatost názorů, nápadů a řešení. Ani Rada architektů ale neřeší stále to zásadní – co bude vlastně dělat, tedy jaké bude mít pravomoci a jaké povinnosti?

Z hlediska města lze rozdělit jeho výstavbu a urbanistický vývoj do dvou samostatných kapitol. První je stavební úřad, což je složka státní správy, která je nezávislá na samosprávě a tím i na politické reprezentaci, řídí se (nebo by se měla řídit) zákony a normami České republiky. Hlavní architekt, nebo Rada architektů nemá žádnou možnost ovlivnit rozhodování tohoto orgánu, stejně jako politici. Přitom jsou to právě stavební úřady, které rozhodují o většině staveb a mnohdy tak formují podobu města výrazněji, než reprezentace politická. Ať už se nám to líbí, nebo ne, a ať už mnozí populističtí politici tvrdí, že to tak není, nebo bojují za to, aby tomu bylo jinak, a aby politici mohli zasahovat i do pravomocí stavebních úřadů.

Druhou kapitolou výstavby a urbanistiky města je politická reprezentace, která určuje především strategickou a dlouhodobou podobu města a jeho okolí ve formě územního plánu a některých dalších strategických dokumentů. Také politická reprezentace, zastoupena v tomto případě především vůlí zastupitelů, musí v prvé řadě dodržovat zákony a normy ČR a musí jednat v souladu se zájmem všech obyvatel, nikoli jedné jejich zájmové části, jakkoli je třeba hlasitá. Ovlivnění politické garnitury ze strany Rady architektů je samozřejmě možné, ale je potřeba si přiznat, že se bude jednat jen o doporučení či rady, nikoli závazná rozhodnutí. Jinak řečeno – Rada architektů (nebo klidně hlavní architekt) může být dobrým poradním orgánem vedení města, či zastupitelů, ale nakonec to opět bude na rozhodnutí zastupitelů, jakou cestou se vydají a jakou budoucnost městu pod Ještědem (a nejen jemu) do plánů rozvoje narýsují. A když pozoruji, jak pracují jiné obdobné pracovní skupiny, komise či poradní orgány, jsem skeptický.

Přijmout vizi hlavního architekta, nebo případně Rady architektů znamená pro politiky téměř povinnost vzdát se možnosti o jejích názorech polemizovat a rozhodovat, ale naopak nutnost přijímat její návrhy, osvojovat je za své a hlasovat pro ně. Bez této ambice je jakýkoli podobný projekt dopředu odsouzen k zániku. Děsím se toho, že bude docházet jen k selektivnímu využívání těchto doporučení – tedy například, že když se to bude hodit, bude Rada architektů považována za arbitra krásy a dobrého přístupu k urbanismu, pokud se to hodit nebude, „hodí se její rady přes palubu“.

Vždy jsem ale varoval před hlavním architektem ještě z jednoho důvodu. A totiž podle čeho jej budeme vybírat? Obával jsem se toho, zda budeme hlavního architekta vybírat podle toho, jak se nám líbí jeho práce, podle toho, jaké má vzdělání, nebo podle jakého kritéria vlastně? Jak zjistíme, který architekt má pro Liberec tu správnou vizi? Zeptáte-li se architektů například na rozvoj města, dostanete alespoň o jednu odpověď více, než je počet dotázaných architektů, stejně jako to platí na právní názor v případě právníků. Přesto mne nenapadlo, že se dočkám doby, kdy dojde ke kádrování již těch, kdo se ucházejí o místo v Radě architektů, a to vlastně jen pro to, že se někomu nelíbí práce dotyčného.

Postojem kolegů ze Změny pro Liberec, kteří nyní „odsoudili“ architekta Ing. Arch. Radima Kousala jsem doslova šokovaný. Oni, kteří tak často a tak rádi osočují kdekoho z totalitárních praktik a metod známých např. z doby socialismu se dopouštějí až neuvěřitelné formy kádrování, která si nezadá s nejtvrdší dobou upevňování socialismu v Československu pod vedením Klementa Gottwalda. V tiskovém prohlášení tohoto politického uskupení se doslova píše: „V podstatě jistým členem je Ing. Arch. Radim Kousal, autor vydařené Krajské knihovny, ale v poslední době známý především realizovaným návrhem Obchodního domu Fórum, který nahradil bývalý Ještěd. A vítězného návrhu na obchodní dům Plaza Liberec, který se stal základem pro jeho realizaci. Jeho názory jsou velmi blízké současnému, ale i bývalému vedení pod taktovkou ODS, kdy myšlenka „živelného rozvoje města“ vyhovovala především těm, kteří jeho vývoj chtěli ponechat přání investorů.“

Co to znamená? Že kdyby došlo na návrh Změny pro Liberec a vybíral se hlavní architekt, že v transparentním výběrovém řízení by nemohl pan architekt Kousal uspět, protože má, podle Změny pro Liberec špatný kádrový profil? Znamená to, že nyní si politici, v tomto případě představitelé Změny pro Liberec, usurpují dokonce i právo rozhodovat o tom, kdo se smí do výběrového řízení na člena Rady architektů hlásit a kdo nikoli? Znamená to, že Rada architektů bude mít pro Změnu pro Liberec cenu jen tehdy, když tam budou architekti, kteří budou konvenovat s jejich představou vývoje města?

Pokud jsem myšlenku Rady architektů označil za o něco lepší, než myšlenku hlavního architekta, pak to bylo především proto, že se mi zamlouval právě fakt, že zde bude více názorů (v tomto konkrétním případě pět), více architektonických směrů, více představ, jak by se Liberec mohl či měl rozvíjet a že tato diskuse odborníků bude možná nakonec přece jen možným přínosem pro práci zastupitelů a politiků. A třebaže nemusí být názory Rady architektů pro zastupitele a politiky směrodatné, mohla být Rada architektů zajímavým názorovým „think tankem“. Pokud ale špiníme jméno jednoho z uchazečů již dávno před tím, než do Rady architektů byl zvolen, a to jen proto, že je zastáncem živelného rozvoje města (jako byli mnozí jiní architekti po celém světě, někteří z nich i velice uznávaní), pak je to pro mne důkaz, že Rada architektů v takové politické kultuře nemá své místo, je zbytečná a bude zbytečně zatěžovat městskou kasu. Nemůže v žádném případě splnit svůj úkol, protože její populističtí vzývatelé ji budou akceptovat jen do té doby, dokud bude potvrzovat jejich „jedině správné“ názory. Co se bude dít v případě, že si rada architektů dovolí mít názor jiný, nám zástupci Změny pro Liberec předvádějí již při jejím vzniku. A z vlastní zkušenosti vím, že skutečnost pak bude ještě horší, než nynější kádrování.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.