Odsouhlasila totiž návrh systemizace příslušníků Policie ČR. Zároveň uložila ministrovi vnitra zapracovat výstupy této systemizace do návrhu resortního rozpočtu na příští rok.

Počet služebních míst v rámci PČR byl v návrhu stanoven na 38 996. Podle vlády se jedná o počet, který je nezbytný k zajištění úkolů PČR a který je o 1 385 služebních míst nižší než počet služebních míst stanovený pro rok 2012. V příštím roce také policistům klesne plat v průměru asi o 700 korun. Na mzdy policistů žádá nový policejní prezident částku ve výši 14,3 miliardy korun.

Úspor chce vláda dosáhnout také snížením počtu vedoucích příslušníků na úrovni krajských ředitelství policie, v rámci útvarů s celostátní působností a na Policejním prezidiu České republiky, omezením přesčasů a vytvořením podmínek pro náhradu služebních míst pracovními, a to zejména v oblasti správních činností policie.

K vládou schválené systematizaci zaujímám následující stanovisko: Snižování platů může policisty přimět k tomu, aby raději odešli do civilu. Vezmeme-li v potaz to, že by mělo současně dojít také ke snížení počtu policistů, existuje tu vysoké riziko dalšího oslabení policejního sboru, což může mít negativní vliv na bezpečnost občanů. Toho si musí být vědom i nový policejní prezident Martin Červíček. Nejsem proti snižování počtu příslušníků na policejním prezidiu, volil bych ale jiné řešení – nadbytečné policisty z prezidia bych vyslal na ta krajská ředitelství, kde se odborníků naopak nedostává.

Za zcela nevhodné pak považuji snižování počtu příslušníků u celostátních policejních útvarů, aniž by došlo k projednání nové organizační struktury těchto útvarů, což bylo i součástí reformy policie.

Rád bych upozornil také na to, že zcela jasná není ani výše odstupného, kterou bude nutné vyplatit těm policistům, kterých se dotkne plánovaný převod služebních míst na pracovní.

Vládní koalice zkrátka opět ukázala, čeho všeho je kvůli úsporám schopná – bez ohledu na programové prohlášení klidně přistoupí na riziko oslabení bezpečnosti vlastních občanů. Při projednávání státního rozpočtu, konkrétně kapitoly ministerstva vnitra, v Poslanecké sněmovně tedy bude nutné se těmito vládními přístupy zabývat a snažit se zabránit jejich přijetí.

Zdeněk MARŠÍČEK, stínový ministr KSČM pro resort vnitra

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.