Nečas: Hospodářskému růstu pomůže větší konkurenceschopnost zboží a služeb

Vážené dámy, vážení pánové, jsem rád, že se opět po roce setkáváme.

Rád bych vám přinášel jen samé dobré zprávy, ale jsme realisté a musíme realisticky hodnotit současnou ekonomickou situaci, tak bohužel to není možné. Žijeme v době, kdy evropská ekonomika stagnuje a ani výhled do budoucna zatím není příliš optimistický.

Zároveň žijeme v turbulentním prostředí, kdy nevíme například, v jaké podobě bude za několik let existovat eurozóna. V době, kdy Evropa ztrácí konkurenceschopnost v porovnání s některými ekonomikami dříve řazenými takzvaně do třetího světa a evropské státy jsou ekonomickou realitou nuceny ke změně zaběhaných pravidel.

Pro vládu pod mým vedením to znamená mířit k vyrovnaným veřejným rozpočtům, schválit finanční ústavu, která je dnes už vyžadovanou evropskou normou, a snižovat vládní výdaje. To je náš program, v tom budeme pokračovat.

Zodpovědná vláda skutečně musí chovat rozpočtově zodpovědně, mimo jiné musí i šetřit. Neděláme to však z nějaké přehnané radosti a uvědomujeme si, že nám za to veřejnost příliš tleskat nebude. Je to však holá nutnost, chceme-li udržet rovnovážné veřejné rozpočty, což v dnešní době znamená zachovat si i do značné míry vlastní rozpočtovou suverenitu, tak nemáme příliš mnoho možností. Pro příklady nemusíme chodit daleko, čtete o důsledcích dnes a denně v novinách nebo sledovat v televizi nebo slyšet v rozhlase.

Zároveň odmítáme podvazovat rozvoj firem a podnikatelů zvyšováním přímých daní a odvodů, především nákladů práce. Pro podniky je důležité mít stabilní podnikatelské prostředí.

To pro nás znamená naopak odbourávat překážky, které podnikům umožní ve stávající ekonomické situaci nejen přežít, ale především konkurovat ostatním. Čeští podnikatelé si stále stěžují na přílišnou byrokracii v podnikání, která snižuje jejich produktivitu. Zvláště problematické jsou ekologické, stavební a technické regulace, které vytvářejí umělé překážky pro podnikání.

Stát si nemůže dovolit velké výdaje a musíme obracet každou korunu vícekrát, než ji pustíme z rukou. Dobře sami víte, jakou pověst má zdejší rozdělování veřejných zakázek. V důsledku ekonomické krize a úsporného chování veřejných rozpočtů se sice objem prostředků, které jsou na veřejné prostředky vynakládány, proti minulosti snížil, ale i zde lze najít úspory na veřejné zakázky v řádech desítek miliard korun. Nyní dosahuje trh veřejných zakázek téměř 135 % HDP, z toho tvoří veřejné prostředky zhruba 12 % HDP – to znamená částku 450 miliard korun. Zbytek jsou veřejné zakázky tzv. sektorových zadavatelů.

Kdyby přísnější pravidla veřejných zakázek vedla k poklesu těchto zakázek o pouhá tři procenta, tak to znamená reálnou úsporu veřejných rozpočtů, která se bude pohybovat mezi 13 – 15 miliardami korun a to je velmi konzervativní odhad.

Úspornými opatřeními a efekty změn zákona o veřejných zakázkách lze dosáhnout úspor ročně v řádech miliard korun. Nejde o to jen tupě škrtat, ale hledat efektivnější a levnější modely výstavby, počínaje projektovou dokumentací.

V této oblasti dochází k viditelným posunům proti minulosti, i když by se mnohým mohly zdát ještě radikálnější. Přesto vidím ve zpřísnění a vyjasnění soutěžní legislativy obrovskou možnost nejen jak uspořit, ale především, jak pročistit prostředí a udělat je transparentnější a lépe předvídatelné – a jsem přesvědčený, že to musí kvitovat každý podnikatel.

Tyto změny ani fiskální konsolidace ale samy o sobě k obnově hospodářského růstu nestačí. K tomu je potřeba, aby naše zboží služby byly konkurenceschopné. A právě tady má hrát stát důležitou roli – zajistit nutné podmínky růstu konkurenceschopnosti.

Na základě doporučení mezinárodních institucí a zkušeností z vyspělých západních zemí tak byla sestavena nová Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti pro Českou republiku, která je velmi pozitivně vnímána respektovanými mezinárodními organizacemi jako OECD, EU nebo ratingovými agenturami.

Tento projekt zahrnuje více než čtyřicet velkých projektů, které představují přes dvě stovky konkrétních opatření. Odborná i laická veřejnost bude přitom moci sledovat pravidelně doplňované výsledky v jednotlivých projektech i celých oblastech.

Tento dokument je také úzce provázán s Exportní strategií, jejímž cílem je také tvorba podmínek pro trvalý růst firem zaměřených na vývoz zejména na rozvíjející se trhy, dále zajistí kvalitní podporu státu, ale především zjednodušit vývozní a pojišťovací procedury. Je tu obrovský prostor na vnitřním trhu EU, kde v oblasti služeb je 60 procent veškerých produktů mimo jednotný trh, není liberalizován, takže zde je obrovský prostor pro ekonomický růst.

Co se investic na příští roky týká, jsme příliš závislí na dotacích z Evropské unie, konkrétní podobě její kohezní politiky a jejích investičních prioritách jak v současném programovacím období, tak v období po roce 2014. Vezměme za bernou minci raději to, že současná podoba této politiky se opakovat nebude a že se budou snižovat prostředky na kohezní politiku a že se bude škrtat i rozpočet celé Evropské unie. Musíme tedy urychleně vyčerpat co nejvíce dotací určených na rok letošní a příští.

Nadále musíme v co největší míře nahrazovat dotace podporami na bázi dlouhodobých úvěrů a státními garancemi. Tam kde nebude možné dotace zcela opustit, musí být i tyto doplněny především nástroji v podobě úvěrů.

Pokud někde má smysl čerpání evropských fondů, pak jsou to kromě například investic do vědy, výzkumu a vzdělávání investice do rozvoje infrastruktury. To je důležitý předpoklad růstu konkurenceschopnosti naší země a nezastírám, že v této souvislosti musí vláda řešit obrovské množství restů z minulosti.

Musíme se poučit z některých chyb při nastavení pravidel pro čerpání těchto peněz, zjednodušit je a využít je skutečně tam, kde mají nějaký reálný efekt. Veškeré tzv. měkké investice z evropských fondů byly často velmi neefektivní a reálný efekt měly skutečně velmi zanedbatelný.

Připravujeme se tak na rok 2013 a následující programové období 2014+, pro které chceme čerpat prostředky na úvěry pro bydlení předně z evropských fondů, konkrétně prostřednictvím finančního nástroje JESSICA.

V oblasti bytového stavebnictví budou státní úvěry fungovat jako investiční pobídky, a to díky nejnižším úrokům na trhu s nejdelší dobou splácení a s fixní úrokovou sazbou, čímž budeme motivovat soukromé investory k výstavbě i modernizacím bytového fondu.

Za účinnou podporu sociálního bydlení nepovažujeme pouze nekoordinovanou obecní výstavbu sociálních nájemních bytů. Naopak budeme prosazovat, aby se do nabídky sociálního bydlení mohli kromě obcí ve větší míře zapojit i soukromí vlastníci, kteří získají potřebné garance ve formě například komerčního pojištění.

Chceme také dosáhnout změny stavebního zákona. Především jde o to zjednodušit územní řízení a snížit administrativní náročnost postupů v územním plánování.

Ekonomická stagnace či krize celého evropského hospodářského prostředí má být brána také jako jistá příležitost, která umožní odhalit rezervy, zbavit se špatných návyků jak veřejného i soukromého sektoru. Zároveň je nezbytné využít toto období k posílení konkurenceschopnosti naší země.

Z konkurenceschopnosti se totiž stává naprosto klíčový parametr. Je to základní věc pro Českou republiku i pro celou Evropskou unii. Současné rozpočtové problémy z krátkodobého hlediska mohou být vyřešeny finančními programy, úsporami, půjčkami, činností Evropské centrální banky a podobně. Z dlouhodobého hlediska pokud nebude Evropská unie a Česká republika mít konkurenceschopnou ekonomiku, tak dříve nebo později v těch problémech budeme znovu.

Celá řada těch členských zemí unie, které momentálně řeší své rozpočtové problémy, je teď možná budou mít řešeny jenom krátkodobě, že se nějakým způsobem zachrání, ale nezvýší svojí konkurenceschopnost, tak v relativně krátkém období se ta situace bude opakovat znovu a znovu.

Čili povzbuzení konkurenceschopnosti naší ekonomiky všech sektorů, včetně sekundárního sektoru, kde průmysl a stavebnictví tvoří šedesát procent hrubého domácího produktu v naší zemi, tak je klíčovým úkolem pro stát, ale také klíčovým úkolem pro naší podnikatelskou sféru.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.