Když jsem se dne 22. srpna 2012 v hlavním zpravodajství České televize dozvěděl „novinu století“, totiž, že podle Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2011, kterou projednala Vláda České republiky, „….do státní správy, samosprávy, ale i justice zasáhl také organizovaný zločin….“, málem jsem v úžasu oněměl, neboť v naší „demokracii po česku“ si toho konečně, po dlouhých 22 letech, od změny politického režimu, někdo všiml.

K upřesnění těchto rádoby senzacechtivých informací je však třeba dodat, že tato fakta jsou u nás známa již od počátku devadesátých let minulého století, kdy v důsledku změny politického režimu a otevření hranic za naprosto cíleného ochromení činnosti tehdejší policie, došlo k masovému bujení organizovaného zločinu u nás a to nejprve nástupem jeho různých forem, zločineckých skupin a gangů ze zahraničí a posléze rovněž i zapojením našich občanů, čímž u nás vznikla značně nebezpečná síť zločineckých struktur za naprosto nečinného přihlížení vrcholných politiků tehdejší doby.

Jako letitý policista jsem nevěřícně sledoval, že do funkce ministrů vnitra jsou převážně instalováni naprostí civilní laici s tendencí policejní sbor co nejvíce rozbít a doslova zničit, popř. ho alespoň učinit neakceschopným, včetně naprosto neschopných všech náměstků ministra, které si každý ministr vybíral většinou ze svých pivních kamarádů, napsal jsem, na toto téma, několik kritických článků, leč v této podivné době „pravdoláskařské svobody“ nakonec vyšel pouze jeden jediný a publikace ostatních byla nějakým zabedněným „revolučně osvíceným cenzorem“ zakázána s tím, že se současní ministři teprve musí naučit s organizovaným zločinem bojovat a že by to (publikování) poškodilo rozvíjející se demokracii u nás. Pravdou je, že mně za tu moji drzost, tehdy mohli klidně na hodinu vyhodit, leč neučinili tak, neboť policistů ochotných pracovat pro stát ne 8, ale spíš 12, 14, ale i 16 hodin denně, bylo málo a i tito „pseudovládci“ museli nějakou činnost vykázat.

Já jsem však na nic nečekal a nad rámec svých služebních povinností, ve svém osobním volně a na úkor své rodiny, jsem doslova po nocích, analyzoval takřka 400, většinou zahraničních literárních pramenů, absolvoval jsem několik zahraničních studijních pobytů na Polizei-Fuhrungsakademie v Munsteru ve Spolkové republice Německo (1993, 1994), na velitelství Bundesgrenschutz Polizei v Eschwege a na Polizei-Fuhrungsakademie ve Villingen-Schwenningenu (1993 – 1995) a byl jsem vyslán ke studiu celkem čtyř speciálních kurzů americké FBI k problematice organizovaného zločinu a na základě těchto poznatků a zkušeností jsem zpracoval detailní analytický materiál „Aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní“ (1994), který jsem, s patřičnými návrhy na zřízení speciálního útvaru boje s organizovaným zločinem a taktéž i specializovaného pracoviště státního zastupitelství, předložil služebním postupem tehdejšímu ministrovi vnitra.

Již v tomto materiálu jsem specifikoval organizovanou kriminalitu jako zločin nové kvality, včetně obecných otázek boje s ní, a to od jejího vzniku, přes její vývoj v různých částech světa, počínaje klasickými čínskými triádami, přes japonskou „Yakuzu“ a italskou „Sicilskou Mafii“ po americkou „Cosa Nostru“, dekódoval jsem charakteristické typy skupinové trestné činnosti, upřesnil jsem pojem a podmínky organizované kriminality, typy zločineckých organizací a navrhl zvláštní metodiku odhalování, vyšetřování a prevence organizované kriminality, včetně vyšetřovacích verzí a následných úkonů, zadržování a zatýkání zločinců, ofenzívnost metod a prostředků boje s organizovanou kriminalitou a dalších, pro boj s organizovaným zločinem u nás, nezbytných opatření (podrobněji viz. Němec, M.: ORGANIZOVANÝ ZLOČIN, Praha: Naše vojsko, 1995, 224 stran, ISBN: 80-206-0472-3). Protože se však ze strany vedení tehdejšího ministerstva vnitra nedělo opět nic a tehdejší ministr vnitra tvrdil, že organizovaný zločin je možná sice závažný, ale jeho rozsah je tak minimální, že není třeba se jím vůbec zabývat, rozpracoval jsem postupně a detailně ještě jednotlivé formy organizované kriminality a také ofenzivní boj s nimi, včetně detailních návrhů řešení a podal jsem tuto ucelenou a 435 stran textu čítající práci jako kvalifikační habilitační práci docentskou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), kde jsem před lety získal po úspěšném rigorózním řízení rovněž i titul doktora práv (1985). A teprve zde si někdo moudrý povšiml, že na tom opravdu něco je, že organizovaný zločin je zločinem nejvíce nebezpečným a překračujícím hranice států, a že by měl být skutečně zřízen nový, úzce specializovaný, policejní útvar boje s organizovaným zločinem, který byl následně skutečně zřízen (1995) a začal pomalu fungovat. Není bez zajímavosti, že do čela tohoto nového významného policejního útvaru byl hned od počátku jeho vzniku jmenován, pouze „chvíli sloužící“, policista a velký přítel Václava Havla, Jan Kubice, nynější ministr vnitra.

Postupně jsem úzce spolupracoval s jednotlivými odbory tohoto policejního útvaru, spolu s prvním rektorem Policejní akademie České republiky v Praze a nynějším ústavním soudcem prof. JUDr. Janem Musilem, CSc., jsem byl v několika specializovaných komisích působících při Odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, jako jediný policista jsem byl zapojen rovněž do speciálního výzkumného úkolu „Bezpečnostní politika České republiky“ na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a jako docent katedry kriminalistiky Policejní akademie České republiky v Praze jsem vedl a posuzoval i řadu odborných závěrečných, bakalářských, diplomových i disertačních prací na toto aktuální téma. Takřka ve všech těchto pracích je poukazováno na enormní nebezpečnost organizovaného zločinu, na jeho jednotlivé nejnebezpečnější formy a na jeho prorůstání do státní správy a do sfér politických, včetně nebezpečnosti samotné korupce a dalších forem organizovaného zločinu. V roce 2001 až 2003 jsem napsal další rozsáhlou monografii „Mafie a zločinecké gangy“ (podrobněji viz. Němec, M.: MAFIE A ZLOČINECKÉ GANGY, Praha: Eurounion, 2003, 390 stran, ISBN: 80-7317-026-4), kde jsem detailně vysvětlil veškeré podrobnosti organizovaného zločinu a mafiánských struktur působících v České republice a navrhl jsem řadu opatření ke zdokonalení současného boje s rozbujelou kriminalitou u nás, zcela jasně jsem specifikoval hlavní bezpečnostní rizika na úseku vnitřní bezpečnosti České republiky na přelomu druhého a třetího tisíciletí, koncepci eliminace těchto bezpečnostních rizik na úseku vnitřní bezpečnosti České republiky a detailizoval jsem úkoly celospolečenské, úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti, jakož i úkoly další, aby mohl být boj s organizovaným zločinem u nás úspěšný.

A co myslíte, vážení, že se stalo? Občas byl někdo vyšetřován, někdo byl zadržen a pak se, většinou před soudem, jako-by prokázalo, že vlastně o organizovaný zločin ani nešlo, a organizovaný zločin v naší zemi doslova expandoval dál, přerozděloval si teritoria, gangy válčily mezi sebou a výsledky boje s ním – nic moc. A víte proč? Protože někteří vrcholní funkcionáři jsou tak „přechytralí“, že nic nečtou a někteří, ani dodnes, číst snad ani neumí. A právě proto, jsou-li pak ještě někteří z nich v nejvyšších státních či vládních funkcích, se mohou jen divit, že jim už po několikáté Bezpečnostní informační služba, ale nejen ona, sděluje, že je u nás doslova ráj Mafie všeho druhu, přehršel jejich forem, a takřka nic již nefunguje normálně.

A poučení? Chcete-li, aby něco opravdu fungovalo, dejte na místo nejvyššího šéfa opravdového odborníka, který má nejen vystudovaný příslušný vysokoškolský obor studia, v našem případě buď Policejní akademii České republiky v Praze, anebo Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale má rovněž potřebnou, tj. minimálně dvacetiletou, délku odborné praxe a nedávejte do funkcí břídily, kteří dostanou z titulu funkce sice hodnost plukovníka, ale pomalu neumí ani číst. A aby se to neprozradilo, obklopují se pak většinou ještě většími tupci či různými protekčními primitivními „řiťolezy“, kteří si ve věku blízkém třiceti až třiceti pěti let myslí, že si mohou dovolit naprosto všechno a výsledky jejich devastace nebude ani v budoucnu jednoduché napravit. Tak si z toho vezměte, alespoň do budoucna, poučení.                                         

Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D., vrchní policejní rada a plukovník Policie ČR, v.v., Předseda Rady pro otázky vnitřní bezpečnosti státu a odborný mluvčí NS LEV 21 pro otázky vnitřní bezpečnosti

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.