Prezidentem podepsaný zákon zavádí nový trestný čin, který je definován jako jednání ve prospěch cizí země či organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky. Za takové jednání bude hrozit až pětileté vězení.
Platit by měl ihned po vyhlášení ve sbírce zákonů. Podle právníků, se kterými ParlamentníListy.cz hovořily, například členky ústavně-právního výboru Senátu Daniely Kovářové, zákonodárce do návrhu proti zvyklostem nedal lhůtu pro nabytí účinnosti.
Nový trestný čin byl do novely přidán formou tzv. přílepku – dodatku, který nesouvisí s hlavním účelem zákona. Pozměňovací návrh předložil poslanec Martin Exner (STAN) spolu s dalšími poslanci včetně Víta Rakušana, Pavla Blažka, Jana Bartoška, Pavla Žáčka, Michala Zuny, Jakuba Michálka a Petra Letochy. Novela podle nich reaguje na aktuální hybridní hrozby a špionážní aktivity cizích mocností.
Použití přílepku je často vnímáno jako obcházení řádného legislativního procesu, protože umožňuje prosadit významné změny bez dostatečné veřejné debaty.
Kritici varují, že zavedení tohoto trestného činu by mohlo výrazně omezit svobodu projevu. Podle nich je formulace zákona natolik vágní, že by umožňovala širokou interpretaci, což by mohlo vést k postihování nejen jednotlivců, ale i médií nebo aktivistů, kteří například otevřeně kritizují zahraniční politiku vlády. Právě nejasnost v definicích vyvolává největší obavy, protože vytváří prostor pro selektivní uplatňování zákona.
Sociálními sítěmi se šířilo i srovnání paragrafu s velmi podobnou legislativou komunistickou, podle které byla odsouzena například Milada Horáková k trestu smrti.
Opozice a někteří právní experti upozorňují, že v extrémním případě by nový trestný čin mohl sloužit jako nástroj proti nepohodlným politickým oponentům. Podle nich hrozí, že kdokoli, kdo by vystupoval proti vládní linii, by mohl být nařčen z toho, že jedná ve prospěch cizí moci, a čelit trestnímu stíhání. Senátorka Hana Kordová Marvanová varovala, že „přílepkem měnit trestní zákoník gumovou formulací je nebezpečný precedent, který může být snadno zneužit“.
Dalším problematickým aspektem je zmíněný způsob, jakým byl zákon schválen. Odpůrci poukazují na to, že přílepky jsou vnímány jako nástroj obcházení řádného legislativního procesu, protože umožňují prosadit zásadní změny bez dostatečné veřejné diskuse. Tento postup podle nich výrazně snižuje důvěru veřejnosti v transparentnost zákonodárného procesu a otevírá prostor pro zneužívání moci.
Apely na Senát a cesta k prezidentovi
V reakci na tyto obavy se dříve objevily výzvy směřované k Senátu, aby přílepek odmítl nebo vrátil k přepracování. Někteří senátoři včetně Hany Kordové Marvanové vyjádřili nesouhlas s tímto postupem a apelovali na potřebu důkladnějšího projednání tak zásadní změny trestního zákoníku. Opozice upozorňovala na riziko možného zneužití zákona a požadovala jeho přepracování, aby byla odstraněna nejasná formulace nového trestného činu.
Senátor Zdeněk Hraba (za ODS) se ke kritice připojil. Podle něj přílepek postrádá kvalitní zpracování a rizika jeho zneužití jsou vysoká. „Pochybnosti o nově navrženém a lehce zneužitelném trestném činu ‚činnost pro cizí moc‘ vyjádřil jak Nejvyšší soud, tak i nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nepochybuji, že je návrh skutečně pochybný. Nikdo z propagátorů tohoto přílepku nepředložil žádný relevantní právní argument,“ prohlásil Hraba.
Přesto Senát nakonec novelu schválil ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Poté zákon putoval k prezidentovi Petru Pavlovi, který jej podepsal, čímž definitivně vstoupil v platnost.
Zastánci zákona z vládních řad argumentují, že je nezbytný pro ochranu národní bezpečnosti a obranu před škodlivými vlivy cizích mocností. Ministr Vít Rakušan jej proto veřejně nazývá jako „Lex krtek“.
Kritici však varují, že jeho zavedení může být krokem k zásadnímu omezení občanských svobod. Proto jej někteří označují za „pendrekový zákon“ a přirovnávají jej k represivním opatřením minulých režimů, které byly zneužívány k potlačování politické opozice.
Lex Ukrajina VII rovněž prodlužuje ukrajinským uprchlíkům nárok na dočasnou ochranu či přísnější pravidla pro udělování českého občanství Rusům. I to vyvolalo mezi právníky protesty z nerovného zacházení a šikany na základě národnosti.
„Zrovna v čase, kdy z USA lezou každý den nové a nové informace, koho kde platili za propagandu a barevné revoluce,“ podotýký europoslanec Ondřej Dostál s myšlenkami na informace o praxi americké rozvojové agentury USAID.
Podle Dostála jen totální osel tahá do politického boje trestní právo. A připomněl, ze spisovatel Milan Kundera takové nazval slovy „duchaplný spojenec svých hrobníků".
Společnost pro obranu svobody projevu, která se v protestech proti normě velmi angažovala, uvažuje o stížnosti k Ústavnímu soudu, případně k Evropskému soudu pro lidská práva.
A podotýká, že prezident Pavel v kampani odmítal odpovídat na otázky o svobodě slova a ve svém poradenském týmu zaměstnává Věru Jourovou, která se coby místopředsedkyně Evropské komise intenzivně věnovala regulacím sociálních sítí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že nový trestný čin může být zneužit k potlačování nepohodlných názoru?
autor: Natálie Brožovská
