Tato legislativa se bude snažit vytýčit cestovní mapu, která by pokryla většinu významných sfér ekonomického rozvoje a ochrany životního prostředí v Evropské unii.

Na zasedání výboru zpravodaj Gerber-Jan Gerbrandy představil svoji vizi, kterým směrem by se obsah této normy měl ubírat. Na jeho vystoupení jsem ocenil, že se nesnažil o stanovení nesmyslných a nabubřelých cílů. Hned na začátku řekl, že je nutné si  jako hlavní bod stanovit o co nám jde nejvíce. Pak v druhém kroku zapojit soukromé subjekty a podnikatele a jako zvláštní bod zařadit odpadové hospodářství. Právě v tom posledně zmíněném je totiž v oblasti energetické účinnosti obrovská rezerva a to nejen co se týče zpracovávání druhotných surovin, ale i pro stanovení energetických kritérií pro výrobky na evropském společném trhu. Dalšími body pak byly daňové otázky a zvážení zavedení enviromentální daně.

Poměrně jednoznačně jsem jej podpořil v řekněme prvních třech zmíněných bodech. Určitě jsou stále velké mezery a dá se dále rozvíjet využívání druhotných surovin, zlepšovat zpracovávání odpadu, jeho recyklace a další energetické využití. Česká republika, která je proslulá svými skládkami, které jsou jakousi formou časované bomby pro příští generace, by se v této oblasti mohla velmi významně poučit.

Spory vyvolal návrh na vytvoření jakéhosi Schengenského prostoru pro odpad, tzn. možnost volného přeshraničního transportu odpadů v rámci Evropy, právě za účelem jeho recyklace či energetického využití. To je věc, která je velmi citlivá a dle mého názoru by měla být rozhodnuta v té které členské zemi, či dokonce v tom kterém regionu. Myslím si, že občané dané lokality by si sami měli rozhodovat o tom, jestli povolí, aby se k nim nějaký zahraniční odpad dovážel.

Já osobně mám i jisté pochyby u stanovení energetických kritérií pro výrobky. Ve svém vystoupení jsem připomněl ukvapený zákaz používání standardních žárovek a zavedení takzvaných úsporných žárovek, které například obsahují rtuť, kterou jsme zakázali v lékařských teploměrech a v tonometrech. Takže jeden z ukázkových paradoxů evropské legislativy, který by měl zůstat mementem, nikoliv se stát pravidlem!

Jasný nesouhlas jsem pak vyjádřil k daňovým otázkám a zavedení enviromentální daně. Je pro mě nepřípustné, aby v EU byla přijata jakákoliv forma daně závazná pro české občany. Daňové otázky jsou a měly by zůstat výsostným hájemstvím jednotlivých členských států!

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.