Jedním z představených materiálů byl i text "Opatření proti hospodářské recesi, nezaměstnanosti, deficitu a k obnově hospodářského růstu". Tento materiál obsahuje řadu opatření, které by měly v prvé řadě vyvolat diskuzi, jak postupovat v hospodářské politice státu, aby ztráty a propady v ekonomice a v životní úrovni občanů byly co nejmenší.

Opatření proti hospodářské recesi, nezaměstnanosti, deficitu a k obnově hospodářského růstu

Předseda národních sociálů V. J. Klofáč v projevu v Říšské radě v roce 1901: „Nesmíme dřepět za pohodlným heslem „vyčkat, až jak se věci utvoří". To bychom daleko nedospěli. Věci se utvoří, jak sami si je upravíme"

Světové, evropské a české hospodářství vstupují podle řady příznaků do druhé fáze hospodářské recese. Zdá se, že největší problémy nastanou v Evropě, v Evropské unii a eurozóně (EMU).

Česká republika jako malá exportně orientovaná ekonomika je s hospodářstvím eurozóny úzce spojena a ekonomický vývoj v naší zemi se bude odvíjet právě od dění na trzích zemí EMU a zejména Německa. V takové situaci česká vláda nesmí zůstat pasivním přihlížejícím.

Recesi nevyvolali občané svou nadměrnou spotřebou a životem nad poměry, jak se snaží s oblibou říkat zastánci neoliberalismu. Recesi vyvolalo společenské klima považující bohatství za měrnou jednotku kvality života a úspěchu, nízká míra regulace spoléhající na samoregulující funkci trhu, zejména pak finančních trhů. A dále motivace k uskutečnění okamžitých zisků a především reakce finančního sektoru, který se zalekl svých vlastních produktů a jejich výsledků.

V krátkodobém časovém horizontu proto musí být primárním úkolem vlády zmírnění dopadů hospodářské recese na obyvatelstvo. Vláda musí orientovat svou hospodářskou politiku na podporu poptávky prostřednictvím stimulace spotřeby domácností a posílením investic veřejného i soukromého sektoru do oblastí s vysokým multiplikačním efektem. Současně je třeba přijmout opatření na podporu zaměstnanosti a přistoupit k uskutečnění programů na ochranu lidí bez práce a pro boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě. Zmírnění dopadů hospodářské recese je primárním úkolem vlády v krátkodobém časovém horizontu. Ve střednědobém horizontu je pak nutné stabilizovat veřejné finance a v dlouhodobé perspektivě nastartovat hospodářskou prosperitu země.

V podmínkách České republiky opatření Topolánkovy a Nečasovy vlády, spočívající ve zvyšování nepřímých daní a výdajů obyvatelstva či nepromyšlených rozpočtových škrtech, dopady hospodářské recese na obyvatelstvo pouze zhoršovaly a zhoršují. Tato politika se současně zpětně negativně projevuje na příjmové straně státního rozpočtu a prakticky znemožňuje naplnit cíle, které si „vláda rozpočtové odpovědnosti" v oblasti stabilizace českých veřejných financí vytýčila. Ministr financí na nepříznivé prognózy ekonomického vývoje nedávno reagoval prohlášením, že bude nutné „opustit politiku tupých škrtů a zahájit politiku škrtů velmi ostrých". Nezbývá než odpovědět příslovím „moudrý člověk se z chyb učí, hloupý je opakuje". Uvidíme, zda jsou ministr financí a vlastně celá vláda poučitelní.

V tomto materiálu navrhovaná opatření mají v prvé řadě vyvolat diskuzi, jak postupovat v hospodářské politice státu, aby ztráty a propady v ekonomice a v životní úrovni občanů byly co nejmenší. Proto národní socialisté zpracovali protikrizový plán, který předkládají na svém ustavujícím sjezdu k diskuzi a seznamují s ním veřejnost.

1. Opatření proti hospodářské recesi - bariéry proti krizi

a) Využít zdrojů (úvěrů) Evropské investiční banky k zajištění dostatečné dynamiky výstavby dopravní infrastruktury a dalších významných veřejných staveb.

b) Využívat projektů PPP jako významného nástroje k rozvoji výstavby (především) dopravní infrastruktury, významným způsobem zjednodušit jejich realizaci.

c) Urychlit zahájení výstavby dvou nových bloků JE Temelín a připravit modernizaci JE Dukovany.

d) Obnovit program „Zelená úsporám" na podporu zateplování a energetické sanace budov, podpora energeticky efektivní výstavby.

e) Podpořit státními programy výstavby komunálních nájemních bytů a družstevní bytovou výstavbu.

f) Přehodnotit systém investičních pobídek především s cílem zvýšit příliv investorů (velkých a zejména středních firem) do mikroregionů a regionů se strukturálními problémy, s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a s lokalitami se sociálním vyloučením. Podporovat příliv investic do odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

g) Podpořit ČNB v jejím úsilí zabránit odlivu kapitálu (zdrojů pro úvěrování firem) z českých dceřiných bank do mateřských bank, tedy do zahraničních bankovních domů.

h) Využít naší pozice jedné z nejméně zadlužených zemí EU (zhruba poloviční míra zadlužení ve vztahu k HDP oproti průměru EU nebo Německu) a vybavit ekonomiku investičními zdroji pro:
zvýšení investiční poptávky formou budování zejména dopravní infrastruktury a investic do oblasti životního prostředí
zvýšení domácí průmyslové a spotřebitelské poptávky formou investic do regionálně významných podniků ohrožených krizí formou kapitálového vstupu či podpory státu
podpora investic pro lokální ekonomiky (energetika, malý průmysl ad.)
snížení tlaku na redukci příjmů nízko a středně příjmových skupin obyvatelstva, rodin s dětmi, lékařů a dalších zdravotníků, učitelů, hasičů, vědců, zaměstnanců bezpečnostních sborů, úředníků atd.

i) Důraznější regulace bankovního a finančního sektoru s cílem jeho návratu k plnění původní role v ekonomice, tj. jako zápůjčního kapitálu:
stanovení maximální úrokové sazby úvěrů u všech bank a dalších subjektů poskytujících půjčky, a to i na mimobankovním trhu, na např. 7% nad hodnotu roční sazby PRIBOR; Toto opatření by mělo zamezit úrokové expanzi spotřebitelských úvěrů s ničivými důsledky pro jejich příjemce.
zavedení povinného podílu úrokových výnosů na celkových výnosech banky, resp. maximálního limitu výnosů nad úrokové výnosy banky. Výnosy nad takto zjištěnou hranici budou podléhat zvláštní dani. Toto opatření vrátí banky k jejich primární roli distributora kapitálu, odkloní je od finančních spekulací a poplatkového businessu.

j) Vytvořit státní program sanace nevyužitých volných bytů v obcích s převisem poptávky po bydlení nad jeho nabídkou.

k) Zavést daň z finančních transakcí.

2. Opatření k obnovení hospodářského růstu

a) Uplatnit krizový management čerpání peněz z fondů EU do konce současné evropské finanční perspektivy EU v roce 2013 - uskutečnit co nejvyšší čerpání ze 763 mld. Kč, které jsou pro léta 2007 - 2013 k dispozici, odstranit současné značné nečerpání (pouze v letošním roce se jedná o skluz cca 40 mld. Kč v čerpání).

b) Podpořit český export prostřednictvím posílení finančního zázemí EGAP, ČEB a ČMZRB.

c) Rozvinout zahraniční politiku státu jako nástroj umožňující více diverzifikovat zahraniční obchod země a dále pak příchody nových investorů nejen z EU či USA a Kanady, ale také ze zemí BRICS, Japonska a dalších států s dynamicky se rozvíjejícím ekonomickým potenciálem. Ve vybraných státech posílit obchodní oddělení našich zastupitelských úřadů a celkovou ekonomickou diplomacii pro posílení exportu na tato obchodní teritoria.

d) Získat dostatečnou kontrolu veřejných korporací, zejména státu nad infrastrukturální základnou ekonomiky, páteřními systémy a dodávkami strategických surovin.

3. Opatření k boji s nezaměstnaností

a) Klást důraz na rekvalifikaci nezaměstnaných, využívat či nově vytvořit programy hrazené pro tento účel z evropských peněz, zejména z Evropského sociálního fondu.

b) Posílit motivaci podnikatelské sféry k tvorbě nových pracovních míst pro absolventy a nezaměstnané pomocí daňových odpočtů či přímými dotacemi na absolventská místa.

c) Posílit funkci ČMZRB jako státní rozvojové banky pro:

o investice do infrastrukturních a dalších projektů obcí (školky, školy, dále infrastruktura, silnice, ochrana klimatu atd.), ale také pro jejich rekonstrukce

o podpora inovací a výzkumných a vývojových záměrů středních podniků; kapitálová účast v nových inovativních podnicích

d) Podpořit podniky při poklesu zakázek prostřednictvím poskytování podpory při práci na zkrácený úvazek a rozšiřování kvalifikace pracovníků (kurzarbeit), vytvořit zvláštní rekvalifikační programy pro starší a málo kvalifikované pracovníky.

e) Připravit legislativu umožňující obcím a krajům vytvářet sociální podniky, ve kterých by nezaměstnaní udržovali získané pracovní návyky a dlouhodobě nezaměstnaní by si je obnovovali či získávali a podniky by pracovaly především ve veřejném zájmu (zaměřením svého výrobního sortimentu).

4. Opatření k boji s deficitem

a) Obnovit systém progresivního zdanění u občanů s nejvyššími příjmy.

b) Zavést dvojí sazbu daně z příjmů právnických osob - rozdílnou pro firmy s velkou tržní silou a vysokými počty pracovníků.

c) Posílit význam majetkových daní.

d) Stanovit maximální pořizovací cenu pro možnost uplatnit odpočet DPH při nákupu osobního automobilu, např. na částku 1,2 mil. Kč.

e) Využít prostředky státních podniků (Lesy ČR s. p., ČEPRO a. s.) k podpoře státní investiční politiky, např. státními programy k podpoře výstavby komunálních bytů anebo programů ČMZRB (ve smyslu bodu 4c) tohoto materiálu)

f) Implementovat nástroje pro omezení daňových úniků a důsledně postihovat švarcsystém a práci na černo.

g) Zavést ve státní správě jedno místo - jeden centrální úřad (delimitací odborníků z ministerstev), který bude namísto jednotlivých ministerstev a centrálních úřadů organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici, např. 1 mil. Kč. Uplatnit finanční motivaci příslušných pracovníků na dosažení úspor ve výběrových řízeních.

h) Vytvořit úřad státní expertízy, z níž by všechny centrální úřady dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších a velkých investic nad určitou hranici s tím, že by ve veřejných výběrových řízeních nebylo možné pokračovat, pokud by nejlepší nabídka byla vyšší nežli odhadní cena stanovená státní expertízou.

i) Tvrdé a nekompromisní potírání ekonomické kriminality, zejména uplácení. Naprostá důslednost při dokazování a trestání majetkové kriminality, při níž vznikne škoda na veřejném majetku či rozpočtových prostředcích. Uplatnění presumpce viny u všech obviněných veřejných činitelů či státních zaměstnanců, mající za následek jejich odchod z jejich funkcí a z veřejného života.

j) Znovuzavedení finanční policie.

5. Opatření k udržení sociální soudržnosti české společnosti

a) Zefektivnit boj s lichvou novelizací již přijaté legislativy a stanovit oprávněnou výši exekučních nákladů (zastavení exekuční spirály a vyplácení nemravného příslušenství nenáležejícího věřitelům).

b) Vytvářet ve všech úrovních státní a veřejné správy (obce, kraje, stát) programy pro boj proti sociálnímu vyloučení.

c) Zavést státní podporu občanům při splácení hypoték (dočasný odklad splátek při ztrátě zaměstnání) nebo při úhradě nájemného v určených lokalitách v případě, že se dostanou do platebních problémů.

d) Zavést nulovou sazbu DPH pro dětské oblečení, obuv, pleny a další potřeby pro děti a učební pomůcky.

e) Uplatnění výraznější podpory matek samoživitelek, mladých rodin s dětmi a studujících.

f) Zajistit, aby regulační úřady (především Energetický regulační úřad) plně využívaly kompetence dané jim zákony k efektní ochraně zájmu spotřebitelů v energetických odvětvích, tedy v odvětvích s nízkou konkurencí.

g) Poskytovat státní příspěvek zaměstnanci při vstupu do práce za minimální mzdu.

h) Posílit prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti a provést revizi podmínek poskytování státní podpory v nezaměstnanosti.

i) Působit na manažery v obchodních společnostech, aby sdíleli ekonomické potíže firem spolu s ostatními pracovníky (dobrovolně bez odměn a „zlatých padáků").

6. Opatření proti krizi a deficitu řešitelná pouze na mezinárodní úrovni

a) Vyvolat v EU (v Evropské komisi a Radě EU) jednání k eliminaci daňových rájů - v prvé řadě na území Evropy.

b) Vyvolat v EU jednání určující nová pravidla pro fungování v rámci eurozóny, usilovat o vstup země do eurozóny ve střednědobém horizontu.

c) Usilovat o prohloubení integrační role EU v koordinaci fiskálních (rozpočtových) politik zemí EU - sbližování daňových sazeb, složených daňových kvót apod. s hospodářsky vyspělejšími zeměmi EU.

7. Opatření proti krizi a deficitu řešená českým státem (vládou, parlamentem)

a) Požadovat od vlády urychlené vypracování výchozího strategického dokumentu rozvoje ČR v příštích patnácti letech, v prvé řadě v souvislosti s projednáváním českých priorit evropské finanční perspektivy let 2014 - 2020.

b) Požadovat zpracování sektorové strategie konkurenčního zaměření země v oblasti průmyslu a služeb.

c) Nezahajovat prodej státních podílů v akciových společnostech v době, kdy není zajištěn předpoklad dostatečné výnosnosti jejich prodeje (očekávatelné nízké prodejní ceny v době stagnace a recese).

d) Pověřit MMR výkonem agendy koordinátora krajských investičních akcí do dopravní infrastruktury.

Vláda P. Nečase předpokládá ve státním rozpočtu příjmy vycházející z hospodářského růstu (růstu HDP) o 2,5%. Nepříliš stará prognóza Evropské komise naopak předpokládá minimální hospodářský růst EU, eurozóny i ČR (dokonce i v případě Německa lze očekávat mírně silnější hospodářský růst). Je to podle všeho poslední alespoň trochu příznivá zpráva o evropské ekonomice pro nejbližší období. Ta příští zpráva již nejspíše bude hovořit o hospodářské recesi.

Pokud dojde v Česku v roce 2012 k poklesu HDP o 2 až 3%, bude v příjmech rozpočtu státu chybět nejméně 60 miliard Kč. Vláda přijetím protikrizových opatření obdobného typu, se kterými přicházíme my, může výpadky zmírnit na přijatelnou mez. Včetně nežádoucích dopadů devastujících v české společnosti sociální soudržnost.

 Podrobně sledujeme téma Paroubkova nová strana

Dále čtěte:
Paroubek v sobotním projevu: nic jim není svaté, vše rozkradou
Paroubek: Vítám příchod nových členů nespokojených s poměry v ČSSD
Paroubek posiluje. Po libčeveském exodu má 500 nových přihlášek

##MINIPAS 221##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE