Uvedli to na dnešním brífinku předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a autorky návrhu poslankyně Ivana Řápková a Lenka Kohoutová. Reagovali tak na včerejší večerní hlasování, ve kterém se nepodařilo přehlasovat veto oranžového Senátu, který zákon Poslanecké sněmovně vrátil.
 
„Nepřekvapilo nás, že sociální demokraté aktivně vystupovali proti tomuto návrhu ve sněmovně i v Senátu, protože je to jejich standardní postup. Ačkoliv zpřísnění přístupu k dlužníkům a pachatelům přestupků žádají i starostové ČSSD, vedení sociální demokracie kolem pana Sobotky dlouhodobě odmítá jakoukoliv změnu v této oblasti. Včerejší hlasování tak jen potvrdilo pokrytecký přístup sociální demokracie, která na jedné straně říká, že tento problém řešit chce, v okamžiku, kdy před nimi leží konkrétní návrh, hlasují její poslanci ve sto procentech případů proti," uvedl na brífinku Zbyněk Stanjura.
 
Ten zároveň potvrdil, že poslanci ODS předloží návrh zákona znovu. „Změny v zákoně o hmotné nouzi zůstávají klíčovou součástí programu ODS pro sociálně vyloučené lokality. Návrh proto podáme znovu, budeme vyjednávat s jednotlivými poslanci a věříme, že se nám podaří nalézt dostatečnou podporu," dodal Stanjura.
 
Ivana Řápková upozornila, že novela měla pomoci i starostům v sociálně problémových lokalitách. „Ačkoliv jsme návrh podaly již v únoru před eskalací problémů na Šluknovsku, představovala právě tato novela účinný nástroj pro starosty v této oblasti, i v dalších regionech po celé České republice. Nejenže tu mnoho lidí dluží za nájemné, ale velkým problémem jsou dluhy za pokuty. Někteří lidé se cítí absolutně nepostižitelní a přestupků se dopouštějí opakovaně," uvedla Řápková.
 
Podle ní poslanci, kteří hlasovali proti zákonu, nejenže nevyslyšeli volání starostů, ale také běžných lidí, kteří v těchto lokalitách žijí. „V žádném případě návrh zákona nešikanoval sociálně slabé. Stanovil pouze spravedlivé a hlavně rovné podmínky pro všechny dlužníky, bez ohledu na to, zda pobírají plat za práci, nebo žijí ze sociálních dávek, které mohou být v některých případech v souhrnu vyšší než mzda," dodala Řápková. Upozornila také, že zákon obsahoval zároveň motivační prvek pro dlužníky, protože měl obcím umožnit stanovit dlužníkům individuální splátkový kalendář. „Pokud tak dnes obce konají, není to úplně v souladu se zákonem."
 
„Exekuovatelná částka podle zákona by byla částkou mezi existenčním a životním minimem, která není vyšší než 1 500 korun. Není proto pravda, že by lidé postižení exekucí dávky na živobytí byli ponecháni bez prostředků. I nadále by měli nárok na existenční minimum i účelově vázané příspěvky například na bydlení. Exekuce by se také v žádném případě nedotkla dětí," reagovala na kritiku opozice Lenka Kohoutová, která se zároveň podivila nad tím, že opoziční poslanci nevznesli své argumenty již v průběhu projednávání zákona ve výborech. „Uvítala bych, kdyby kolegové příště studovali návrhy zákonů lépe. Nemrhali bychom časem a mohli bychom přijít s řešením dříve," uzavřela Kohoutová.