Paní předsedkyně, dámy a pánové, horní komora Senát řekl ne vládní novele, která přináší skutečně mnoho novinek, u kterých jsme si jisti, že neprospějí českému zdravotnictví. Buď to víme anebo máme vážné obavy, že tomu tak bude, protože nelze všechno domyslet. Tak jak tady zaznělo, totiž podstatná část z těch pozměňovacích návrhů se zjevila až zde v Poslanecké sněmovně. Čili jen připomenu - ministerstvo poslalo návrh do vlády, vláda ho poslala do Poslanecké sněmovny, aby pak samo ministerstvo začalo přepracovávat a zpracovávat komplexní pozměňovací návrhy ke svému vládnímu návrhu. Je to velké množství buď větších či menších úprav a změn, kde nikdo dnes stoprocentně nemůže říct, jaký veškerý dopad to bude mít na systém českého zdravotnictví. Jediné, co víme, že způsob přijetí byl chaotický, amatérský, naivní, neprofesionální. Divím se premiérovi, že se takto zesměšňuje, že si takto nechá zesměšňovat vlastní kabinet. Tedy zesměšňovat tím, že nejdřív na vládě něco hlasováním, dámy a pánové z vlády, přijmete, abyste pak za pár týdnů zjistili, že to asi má být úplně jinak a honem rychle jste to dovařovali, jako když pejsek a kočička vaří dort, tak honem rychle tam naplácali, že jste zapomněli na to či na ono a tohle vám najednou připadá špatně, když jste před pár týdny pro to sami zvedali ruku. Je zajímavé, že to nikomu z vás nepřijde divné. Premiérovi to nepřijde divné, že hlasoval ve vládě pro něco, co pak zde v Poslanecké sněmovně sám jeho ministr zdravotnictví nechal totálně předělat a znova o tom premiér hlasoval. Mě by zajímalo, jestli vůbec tuší, o čem hlasoval. Já si myslím, že z větší části vůbec ne. Totéž ostatní ministři. Pan ministr financí Kalousek, který je zodpovědný za státní pokladnu nejdřív hlasuje ve vládě pro něco, aby tady zase jako poslanec podporoval něco úplně jiného, co vlastně ani neprošlo gesčními výbory. Totéž ministr zdravotnictví. Tak co dělá ministr zdravotnictví na ministerstvu, když to poprvé vytvářel, předkládal jako vládní návrh, aby pak jako změnil názor nebo... Takže můžeme očekávat, že třeba zase za měsíc vláda přijde s tím, že to zase myslí úplně jinak a zase dá novelu této novely.

Čili myslím si, že Senát dělá dobře, že tento chaos nechce do českého právního řádu a na české zdravotnictví pustit, protože je to příliš nebezpečný experiment. Toto není legrace, tady jde ve zdravotnictví o zdraví lidí, o životy lidí a nemůžeme to vést tímto chaotickým, neprofesionálním, naivním, amatérským, možná až hloupým způsobem. To je věc vlastního přijetí, čili my o spoustě ustanovení pořádně ani nevíme, co všechno mohou v praxi způsobit. U některých to naopak víme úplně jasně. Například je tam ustanovení, že pacient má začít platit skoro dvojnásobek za pobyt v nemocnici. Když se ptáte proč, tak na to nedostanete relevantní odpověď. Vláda premiéra Topolánka na návrh ministra Julínka schválila šedesátikorunový poplatek za pobyt v nemocnici. Tehdy před pár lety jste tvrdili, že je to dostačující, že 60 korun je dobře nastavená cena. Hlasovali jste pro to všichni: pan tedy ministr Nečas, ministr Kalousek a další. Uplynulo pár let, za těch pár let inflace nebyla nijak mimořádná, čili s cenami vstupů se něco stalo, ale ne dramaticky, nejde o desítky procent, jde spíše o jednotky procent. A přesto zase velmi obdobná vláda přichází najednou s návrhem, aby pacient platil ze 60 korun 100 korun. Čili obrovský skokový nárůst. Ptám se, proč. To jste to špatně spočítali před těmi asi třemi čtyřmi lety, kdy jste to zavedli? To byla chyba? To jste se mýlili? Mýlil se pak ministr Kalousek, když tehdy hlasoval pro 60 korun? Mýlil se dnešní premiér Nečas, když to podporoval a hájil a říkali jste, že je to správná a korektně nastavená cena? Anebo jste se spletli a bylo to moc laciné?

Teď najednou pacient má platit 100 korun a my se ptáme, co za to získá. Proč děláte tento názorový veletoč, když před pár lety stačilo 60 korun a dnes už 60 korun nestačí a lidé musí platit 100 korun. Podotýkám, že těchto 100 korun se nebude počítat do sociálního ochranného limitu a není to limitováno ani žádnou částkou celoročně. Teoreticky, když ten člověk bude ležet tři měsíce v nemocnici, tak za každý den zaplatí 100 korun, tedy 3000 měsíčně, což pro řadu lidí není zanedbatelná částka. Přesto neznáme žádný sociální limit nebo sociální pardon z tohoto placení. Prostě to musí zaplatit každý, ať má třeba důchod 6000 a musí s ním vyjít, nebo má příjem ještě nižší, pak bude toto muset zaplatit. Bez pardonu. A dnes už víme, že mnohé nemocnice nezaplacené částky od těch lidí začínají vymáhat v exekuci.

Zajímavé je taky, většinou aspoň vláda si hraje na to, když lidem něco zdražuje, že jim jakoby za to něco dává, nějakou jinou lepší kvalitu. Tady tato vláda Petra Nečase si ani na nic nehraje ani nic nepředstírá. Prostě přichází a říká: Paciente, zaplatíš místo 60 korun stovku, bez pardonu, a nedostaneš za to nic navíc, nic lepšího, žádnou lepší stravu, žádné lepší služby. Prostě máš jenom zaplatit a mlč.

Zvláštní přístup. Já myslím, že je dobře, aby toto lidé věděli, protože pravděpodobně poslanci vládní koalice jsou skálopevně přesvědčeni, že z těch 60 na 100 korun to zachrání české zdravotnictví. Můžu vás ubezpečit a rád se s vámi všemi vsadím, s panem ministrem Kalouskem třeba o jeho byt, jestli se nebojí se vsadit, že to zdravotnictví nepomůže. On bude samozřejmě zbaběle mlčet, protože v žádném případě nebude riskovat ztrátu svého bytu na Petřinách v sázce, protože dobře ví, že zvýšení ze 60 korun na 100 korun problémy českého zdravotnictví prostě nevyřeší. A nezlepší situaci českého zdravotnictví ani o tisícinu milimetru. Ani o tisícinu milimetru. To ví všichni. Ví to pan ministr Heger, ví to pan premiér, ví to pan ministr financí, ví to pan Schwarzenberg. Všichni to vědí. Ale přesto pro to budete hlasovat. Když se ptáme proč, prostě proto. Prostě pro to zvednete ruku, aby lidi platili víc.