A protože hlavní a také prozatím jedinou ikonou této strany je Miloš Zeman, je nutno čas od času „nakopnout“ sociální demokraty a zejména její současné vedení. Vždyť zpackaná prezidentská volba se neodpouští a jak řekl sám Zeman, je nutno ještě omezit vliv B.Sobotky a L.Zaorálka. Ti přece podle něj  stáli za tím, že M.Zeman není prezidentem ČR.

Pokud SPOZ „láká“ do svých řad senátory Drymla, Rippelovou či Palase, pak to dělají pouze z důvodu posilování vnitrostranických osobností. Vůbec jim přitom nevadí skutečnost, že tyto osobnosti nedostali důvěru své členské základny a tak ve snaze zachovat se ve vrcholové opouští ČSSD. Nemá to nic společného s prosazování více demokracie, majetkových přiznání či bojem proti korupci, jak veřejnosti naznačuje pan předseda SPOZ. 

Pokud SPOZ hovoří o sjednocování levice, pak právě vznik SPOZ tomu nenasvědčuje. A také je otázkou, zda vůbec lze o politickém programu této strany hovořit jako o levicovém. Taktéž neustálé útoky vůči představitelům sociální demokracie jsou spíše ukázkou snahy štěpit ČSSD. Kardinální otázkou je, komu ku prospěchu. Rozhodně ne však ku prospěchu sjednocování levice, jak o tom hovoří předseda Mynář. 

Sociální demokracie bude slavit 135. výročí svého vzniku a na rozdíl od dalších českých levicových politických stran je součástí světového sociálně demokratického hnutí. Tady je záruka prosazování sociálně demokratických řešení problémů současného světa. A o tom je politický a volební program České strany sociálně demokratické. Na závěr mohu jako dlouholetý člen ČSSD pouze potvrdit, že předsedové sociální demokracie sice odcházejí, ale myšlenky a ideály sociální demokracie zůstávají. A to navzdory ostatním politickým stranám.