Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, víte, sociální demokracie hned na počátku jasně a transparentně oznámila, že vůči návrhům zákonů, které vrátil Senát do Poslanecké sněmovny s pozměňujícími návrhy a vůči zákonům, které Senát zamítl bude uplatňovat taktiku obstrukce. My se tady nepřetvařujeme, netváříme se, že v tuto chvíli se jedná o cokoli jiného, než o obstrukční postup. To je obstrukční postup. My jsme to jasně řekli a sociální demokraté selektivně na této schůzi Poslanecké sněmovny postupují tímto způsobem. Protože nám nic jiného nezbylo.

Vláda nebyla schopna uzavřít žádný kompromis ve věci těchto takzvaných reformních zákonů. Nedohodla se ani s opozicí, nedohodla se ani s odbory. Nemá pro svoji politiku podporu veřejnosti, to se přece ukazuje každým dnem. A sociální demokracie proto, aby zabránila nejhorším škodám, se postavila jasně a důrazně proti těmto návrhům, které vláda posílá do Poslanecké sněmovny. Jasně jsme to také řekli a opakujeme to stále při projednávání těchto návrhů. Tady přece nejde o jiný postup, než postup obstrukční v tuto chvíli, protože si sociální demokracie uvědomuje, že řada těchto návrhů přináší vážná rizika pro vývoj naší země v příštích letech. Tak to prostě je.

Za prvé platí, že náklady těchto reforem nejsou spravedlivě rozloženy. Prostě my nemůžeme jako odpovědní zákonodárci připustit opatření, za které platí pouze určité sociální vrstvy v naší zemi. Vy účet za tyto reformy vystavujete zdravotně postiženým, vystavujete ho rodinám s dětmi, vystavujete ho zaměstnancům veřejného sektoru, vystavujete ho středním vrstvám a nízkopříjmovým skupinám. Ale současně snižujete daňovou zátěž pro firmy a nejvyšší příjmové kategorie. Důvod č. 1, proč obstruujeme tyto reformy a proč si nepřejeme, aby byly přijaty platí - náklady nejsou spravedlivě rozloženy.

Víte, problém není v tom, že je zde snaha snižovat výdaje či snižovat deficit veřejných rozpočtů. Každá vláda, která by tady byla a každá vláda, která tady bude, bude muset snižovat deficit veřejných rozpočtů, protože je nutno stabilizovat hospodaření státu. Ale jde o to, jakým způsobem jsou rozloženy náklady této stabilizace. A my jasně říkáme, a chceme to pojmenovat i během této obstrukce - a obstrukce mimo jiné také slouží k tomu, aby opozice mohla říci své argumenty - tak jasně říkáme, že náklady jste nedokázali spravedlivě rozložit, a proto také společnost se těchto reforem obává, a proto také většina lidí vnímá vaše reformy jako zcela zjevně nespravedlivé. To je problém číslo jedna.

Problém číslo dva, který tady existuje, je skutečný účet těchto reforem. My jsme přesvědčeni, že tím cílem ve skutečnosti není dlouhodobá konsolidace veřejných rozpočtů, ale že tím cílem ve skutečnosti je v první fázi podlomit rozpočtovou stabilitu veřejného sektoru, vyhladovět ho a v druhé fázi ho tím pádem připravit na privatizaci. Pokud se podíváme na vaše reformy, tak ony podle toho také vypadají. Ještě dříve, než jsou ty zákony schváleny a ještě dříve, než je dokončen legislativní proces, tak už jsou avizovány plány na out-sourcing, jsou avizovány plány na privatizaci, na omezování veřejných služeb a vytváření prostoru pro privátní služby. Myslím, že to je risk, který je velmi charakteristický zejména pro návrhy, které připravuje pan ministr Drábek, a týkají se takových věcí, jako je transformace úřadů práce nebo je systém sociální karty. Z těch návrhů přímo čiší, že jde o to ve skutečnosti zmenšit rozsah veřejného sektoru a vytvořit prostor pro privatizaci veřejných služeb. A velmi často privatizace veřejných služeb jde ruku v ruce se zdražením a se zhoršením dostupnosti a kvality těchto veřejných služeb. Teď mám na mysli sociální služby a teď mám na mysli také zdravotnictví. Čili druhá naše velká výhrada je v tom, že my si myslíme, že vy ve skutečnosti tím deklarovaným verbálním úsilím o stabilizaci veřejných rozpočtů zakrýváte snahu vytvořit podmínky pro zmenšení státu, zmenšení veřejného sektoru a pro jeho privatizaci. To je naše velká výhrada číslo dvě, kterou jako sociální demokraté k těmto reformám máme, a proto se jim zde snažíme v rámci možností a pravidel, která nám garantuje jednací řád Poslanecké sněmovny čelit.

Ten třetí důvod, který k tomu máme jako sociální demokracie, je zcela zjevná neprovázanost změn, které navrhujete a velká rizika, která tyto změny představují, jednak pro životní úroveň obyvatel naší země a jednak také pro stabilitu těch klíčových veřejných systémů sociálního a zdravotního pojištění. Když jsem hovořil o neprovázanosti, tak řeknu jeden konkrétní příklad. Vy v tuto chvíli navrhujete v zákonech, proti kterým my organizujeme obstrukci - a znovu říkám ano, selektivně proti zákonům vašich reforem my zde obstrukčně postupujeme, tak je návrh na zvýšení daně z přidané hodnoty. Vy navrhujete zvýšit postupně a sjednotit daň z přidané hodnoty na 17,5 %. Zde přítomný ministr financí jistě tuší, že to nakonec nebude 17,5 %, ale bude to 19. Ale to bych ještě nechal budoucnosti, možná pro nás chystá i nějaké jiné horší či lepší překvapení. Ale platí, že tyto výdaje, které budou spojeny na straně veřejného sektoru se zvýšením DPH, vláda nikterak nepokrývá. Čili my v tuto chvíli absolvujeme na jedné straně návrh vlády na zvýšení DPH a současně se připravuje a chystá bohužel krize ve zdravotnictví, protože není z čeho pokrýt vyšší výdaje, které zvýšení DPH ve zdravotnictví přinese a ministr Heger dokonce musí přehodnocovat sliby, které dal lékařům a zdravotním sestrám ve věci růstu jejich platů. Čili zcela evidentně ty reformy nejsou promyšlené, nejsou propojené, protože jinak by nebylo možné, aby vláda na jedné straně zvyšovala DPH a na druhé straně tímto zvýšením vytvářela předpoklady pro silnou a latentní krizi v systému financování zdravotní péče.

A jestliže říkáme jako sociální demokraté, že ty reformy jsou riskantní z hlediska budoucnosti a také proto proti nim protestujeme touto obstrukcí v Poslanecké sněmovně, tak je to dáno tím, co chystáte v důchodovém systému. Privatizace průběžného důchodového systému je něco, co si žádná vláda v této zemi od roku 1989 nedovolila. Ať zde vládly pravicové vlády, tehdy vedené Václavem Klausem, ať zde vládly levicové vlády, v jejichž čele byla sociální demokracie, tak žádná z těchto vlád nesáhla na peníze, které lidé platí na sociální pojištění do průběžného systému a ty peníze jsou dnes využívány pro důchody jejich rodičů a prarodičů a zítra budou využívány pro důchody jich samotných a pozítří pro důchody jejich dětí. Průběžný systém je jedna z klíčových jistot z hlediska sociálního zabezpečení v naší zemi. Nikdo ho nemůže vytunelovat, protože je to průběžný systém, nikdy nemůže zkrachovat, protože je to průběžný systém a je garantován stabilitou státu jako takového. Ten problém, který vy se chystáte způsobit jeho částečnou privatizací, je skutečně zásadní.

Především platí, že tato privatizace je vlastně jenom otázka pootevřených vrátek. Jestliže jednou tato systémová změna projde, jestliže jednou vám se podaří ty finanční prostředky dostat z průběžného systému do soukromých fondů, tak dříve nebo později se ta procenta zvýší. Je to jenom otázka toho, jak dopadnou přespříští nebo přespřespříští volby, ale vytváří se ten systémový předpoklad pro to, aby ten průběžný systém byl postupně vytunelován, vytunelován směrem k soukromým fondům. A to skutečně sociální demokracie nechce připustit.

To, co nám velmi vadí, je, že ten dvacetiletý konsenzus mezi pravicí a levicí ve věci nedotknutelnosti těch dvou hlavních systémů pojištění, to znamená sociálního pojištění a zdravotního pojištění, vy narušujete, aniž byste se dohodli s opozicí, narušujete, aniž by ve společnosti na tom byla shoda, aniž byste vůbec pro tuhle myšlenku byli schopni získat podporu většiny společnosti. To je ten třetí velký problém. Ty tzv. reformy nejsou provázané, nejsou dobře promyšlené, jsou chaotické, jsou realizovány velmi překotně, věci nejsou skutečně připraveny, ale současně vy vytváříte nová rizika pro budoucnost země, rizika, která jsme tady v minulosti neměli.

Možná ta nabídka, kterou sociální demokracie předložila, nabídka na to, aby vláda odložila start systému penzijního spoření na rok 2015, tak tuto nabídku jsme předložili proto, aby bylo zřejmé, že jsme připraveni změnit postup v Poslanecké sněmovně pro projednávání zákonů, které vrátil Senát. Ne že bychom s nimi chtěli souhlasit, ale jsme připraveni a byli jsme připraveni vrátit se ke standardnímu způsobu projednávání, který jsme volili třeba vůči státnímu rozpočtu nebo zákonu o zadávání veřejných zakázek. My jsme navrhli vládě a navrhujeme vládě, aby start toho soukromého pilíře odložila na rok 2015. Existují pro to dva důvody.

Za prvé. Tato vážná systémová změna by do té dobyl mohla projít testem rozhodování voličů v příštích volbách do Poslanecké sněmovny a jednotlivé politické strany by mohly jasně definovat, jestli chtějí, aby ten systém takto vypadal anebo jestli ho chtějí zrušit.

A za druhé ten argument je, že za dva až tři roky by přece jenom mohla být méně turbulentní situace na finančních trzích, na které tyto fondy vrhnou úspory občanů. A já si myslím, že i když to není jistota, tak je to jistá naděje a myslím si, že jenom blázen a úplný hazardér bude spouštět systém soukromého penzijního spoření v situaci, jaká dnes v oblasti finančních trhů a kapitálových trhů existuje. Myslím si, že kdyby vláda byla schopna přistoupit na tuto dohodu, tak by to umožnilo např. omezit obstrukci v Poslanecké sněmovně a umožnilo by to vést společenskou diskusi o tom, zdali je vůbec možné, výhodné, převádět část finančních prostředků z průběžného důchodového systému. Čili ta situace je řešitelná.

Debata je možná. Sociální demokracie se jí nebrání, ale je potřeba, aby k diskusi byly dvě strany. A tyto reformy s námi projednány nebyly a jestliže tady není konsensus, tak není možné očekávat, že sociální demokracie bude přihlížet tomu, jak se tady vytváří nová rizika pro život občanů, rizika pro snižování životní úrovně, rizika pro vývoj ekonomiky. A že bude jen tak trpně tzv. konstruktivně sledovat, jak zde vládní koalice tyto návrhy prosazuje.

Vy jste se samozřejmě rozhodli v těch uplynulých hodinách obstrukci omezit způsobem, který je nezákonný. Je zřejmé, že se schyluje k porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že to bude velká chyba ze strany vládní koalice. Chtěl bych to říci také jasně ještě teď. Před tím, než se případně takovýto postup tady na půdě Poslanecké sněmovny začne praktikovat. Já myslím, že je poctivé to říci dopředu. Tak, aby bylo jasné, že to riziko tady je a že jsme ho pojmenovali jako sociální demokraté. A chceme se chovat i v této věci zcela transparentně a srozumitelně. A proto chci také jasně říci představitelům vládní koalice: My jsme přesvědčeni o tom, že jednací řád garantuje poslancům možnost vystoupit dvakrát k jednomu bodu v rozsahu dvakrát deset minut k jednomu bodu, který je zařazen na program schůze Poslanecké sněmovny.

Fakt, že vládní koalice v reakci na náš postup sloučila rozpravu, na této garanci nic nemění. Garance je dána jednacím řádem Poslanecké sněmovny. A jestliže vy jste se rozhodli, abyste si zjednodušili život a zkrátili dobu, kterou budete muset s reformami trávit v této Poslanecké sněmovně, jestliže jste se rozhodli jako vládní koalice jít cestou porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, pak my jako sociální demokraté musíme jasně říci dvě věci. Za prvé, jednoznačně s tím nesouhlasíme a protestujeme proti takovému postupu. A za druhé, využijeme všechny ústavní možnosti, abychom takovýto postup zpochybnili. A myslím si, že je dobře, aby to představitelé vládní koalice slyšeli dopředu, abyste věděli, do jakého rizika jdete tím, že se nyní snažíte ohýbat jednací řád Poslanecké sněmovny a podle našeho názoru porušovat práva, která zde jednotliví poslanci a poslankyně mají definované.

Chtěl jsem to říci ještě teď než dojde k tomu, že se rozběhne rozprava k jednotlivým návrhům, které jsou na programu této schůze, protože průběh této rozpravy do značné míry ovlivní také to, zdali zde bude důvod pro to, aby sociální demokracie využila svého ústavního práva, případně se obrátila na Ústavní soud v této věci.

Já říkám případně se obrátila, protože to přece není jistá věc. Bude záležet na tom, jakým způsobem bude nyní vládní koalice během této schůze Poslanecké sněmovny postupovat a zdali překročí onu mez, kterou by na základě Ústavy překračovat v žádném případě neměla.

Říkám to také proto, že určitě nikoho netěší, pokud je zde na straně občanů, na straně institucí, na straně podniků právní nejistota. Právní nejistota vzniká také v okamžiku,kdy jsou schváleny zákony, které vyjdou ve Sbírce zákonů a jsou vystaveny testu ústavnosti na straně Ústavního soudu. Kdyby vládě záleželo na stabilitě reforem, tak by měla možnost dohodnout se s opozicí, pak by reformy přežily jedno volební období a mohly by mít stabilnější podobu. A kdyby vládě a vládní koalici záleželo na zachování právní jistoty u těchto tzv. reforem, tak by přece neriskovala test ústavnosti ze strany Ústavního soudu. Protože nikdo z nás samozřejmě nemůže vědět, jakým způsobem Ústavní soud tuto věc a tuto situaci v Poslanecké sněmovně posoudí.

My jsme byli svědky různých stanovisek Ústavního soudu. Některá byla více překvapivá, některá byla méně překvapivá. Zažili jsme rozhodnutí, které se týkalo faktického zrušení předčasných voleb, což byla věc, která určitě měla zásadní vliv na vývoj české politické scény. Ale zažili jsme i rozhodnutí, která jsme tady diskutovali v minulých dnech, která se týkala zákona o stavebním spoření a zákona o sociálních škrtech a tam už se přece Ústavní soud jasně vyjádřil k tomu, jakým způsobem by zákony měly být v Poslanecké sněmovně projednávány.

Čili dovolte mi, abych jasně ještě před tím než se rozhodnete zvolit postup, kterým budete chtít omezit práva poslanců diskutovat k jednotlivým bodům, tak aby bylo zřejmé, jakým způsobem na tu věc bude muset v každém případě reagovat sociální demokracie jako hlavní opoziční strana.

Chtěl jsem tady popsat jasně důvody, proč volíme takový postup jako sociální demokraté volíme. Ten postup je součástí vyjádření našeho názoru k metodám, které volí vláda při prosazování reforem, ale také k obsahu těchto tzv. reformních zákonů, které tento týden v Poslanecké sněmovně projednáváme a budeme určitě dnes a v příštích dnech ještě projednávat. Ale já chci říci: I toto patří k parlamentní demokracii. Vláda musí počítat s tím, že pokud se nedohodne s opozicí, tak opozice hledá možnosti, jak vyjádřit svůj názor, jak vyjádřit svůj nesouhlas. A parlamentní obstrukce je prostě legitimní metoda.

Parlamentní obstrukci tady používala i ODS na jaře roku 2010. Tehdy musím říci, že my jsme nezkoumali a neporovnávali, jaké seznamy tady četli jednotliví poslanci Občanské demokratické strany. Prostě brali jsme to jako výraz obstrukce, ODS se tehdy také netajila tím, že na jaře 2010 dělala obstrukci. Jediný rozdíl je v tom, že my jsme neomezovali takovýmto způsobem postup tehdejších poslanců ODS a vzali jsme na vědomí, že prostě ODS se rozhodla obstrukci využít. Určitě nás to netěšilo jako sociální demokraty, také jsme proti tomu protestovali, vyjadřovali jsme nesouhlas s tímto postupem, ale prostě bylo to legitimní využití parlamentních procedur a jednacího řádu. My nyní postupujeme obdobně tvrdě vůči vládním návrhům, ale neznamená to, že by vládní většina neměla odpovědnost za to, jakým způsobem legislativní proces bude probíhat a jakým způsobem nakonec legislativní proces skončí.

Tolik několik málo poznámek na úvod rozpravy, která nás ještě čeká v těch příštích hodinách. Ale já jsem chtěl v tomto vystoupení, které nebylo tak hluboce meritorní, určitě ještě tady budou další podrobnější vystoupení, ale chtěl jsem skutečně shrnout některé hlavní důvody, které nás vedou k tomu, že jsme se rozhodli uplatnit tento tvrdý opoziční postup vůči politice vlády. A chtěl bych také vyjádřit naději, že zde budou příležitosti k tomu, pokud zde budou předkládány návrhy ve prospěch země, ve prospěch občanů, že se zde v budoucnu najdou příležitosti, kde nebudeme muset volit takovýto tvrdý obstrukční postup a kde budeme schopni ve prospěch občanů a země tyto legislativní návrhy společně schvalovat. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

##PROFIL 252##

Dále čtěte:
Hubu nám nezacpete, hřímal Zaorálek. Šikanujete sněmovnu, vrátil Nečas
Oranžový poslanec otevřeně: Rozdělily nás prachy a za Standu se stydím
Bárta je jednička. Vztyčil prostředník. Jako opilec, nechápe Dolejš

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE