Dobré ráno dámy a pánové, vážení kolegové, já bych vás rád poprosil o trochu klidu, abych mohl promluvit. Já jsem si vzal slovo úmyslně ještě před tím, než vystoupí předseda mandátového a imunitního výboru a vzal jsem si ho úmyslně proto, že bude následovat slib poslance.

Dovolte mi, abych jenom shrnul ta fakta. Pokud mám správnou informaci, tak zasedl mandátový a imunitní výbor a ten konstatoval, že zaniká mandát tří poslanců a zároveň výsledkem jednání výboru je, že konstatoval, že vzniká mandát tří dalších poslanců. A to, o čem teď chci mluvit, je skutečnost, že jeden z těch poslanců, pan Roman Pekárek, je nepravomocně odsouzený za korupci. Nebojte se, já tady vůbec nehodlám moralizovat, protože chápu, že od politika se to těžko bere. Ale dovolte mi, abych řekl některá fakta, která mi připadají v této věci důležitá.

Jednak ten důležitý fakt, o který jde, je přece skutečnost, že se bude hlasovat o důvěře vlády. A další důležitý fakt je to, že se budou hledat hlasy každého poslance na to, aby se přijaly některé zákony, zvlášť zákon, který s důvěrou je spojený. Mně nejde o to. Tady se děje leccos a mohou se používat různé metody, ale my budeme za chvilku skládat slib, a ten slib, to je vlastně přísaha na to, že ten poslanec, který tady přijde, je připraven a slibuje, že bude hájit veřejný zájem. A my máme v této situaci poměrně komplikované, ve které je vláda, my máme přijmout tento slib z rukou člověka, který naopak, dokonce už i nepravomocným rozhodnutím soudu, údajně upřednostnil svůj soukromý zájem právě před oním zájmem veřejným. A proč tady teď mluvím. Nezlobte se na mě, ale když budu trošku uvažovat, tak mě prostě napadne několik dalších možných scénářů. Třeba ten, že jestliže není ukončena tato kauza, tak mandátový a imunitní výbor bude jednat o vydání tohoto nového poslance, aby to mohlo být dokončeno v dalším řízení u soudu. Nezlobte se, dovedu si představit něco takového, jako že on řekne, já vás podržím, podržím vládu a vy podržte teď mě, nebo to taky vůbec takhle být nemusí. Nezlobte se, ale v této zemi jsem svědkem toho, že celá řada kauz se vůbec nehýbe. Nehýbe se kauza pana Janouška, nehýbe se kauza ProMoPro, Opencard končí tím, že je obviněno několik úředníků, takže mně se zdá, že v této zemi stále existují různé metody, jak se dá pomoci. A mně připadá, že pokud v této situaci, kdy se jedná vládě o krk, my tady přijímáme poslance za takto nejasných okolností, tak to prostě snižuje politickou kulturu v této zemi. A proto si myslím, že k tomu nelze mlčet. Ne proto, abych tady někoho napravoval, ale abych konstatoval, že tohle je něco, co je podle mě nepřijatelné.