Proč jste do letošních sněmovních voleb vstoupil právě s Přísahou, a právě teď? Co byl ten poslední impulz, kdy jste si řekl „jdu do toho“, vracím se do vysoké politiky? 

Sice se říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, ale to by platilo, kdyby věci kolem nás běžely normálně. Já jsem ale hodně naštvaný na to, co se teď a tady děje. Jak nám premiér a ministři lžou a ani se při tom nezačervenají. Jak popírají své vlastní sliby a prohlášení. Jak zametají pod koberec jejich kriminální kauzy a tváří se, že se nic neděje. Když mě oslovil Robert Šlachta, o kterém jsem věděl, že je to neohrožený bojovník proti korupci, nebylo co řešit.

Co chcete do sněmovny přinést, co tam podle vás dlouhodobě chybí a v čem naopak navazujete na svou práci hejtmana a starosty? 

Poslanecká sněmovna je nejdůležitější orgán státní moci v naší zemi a poslanec je nejvíce opovrhovaným zaměstnáním. Nezní vám to divně? Proč to ale tak je? Lidé vidí, co se ve sněmovně děje, jak se tam poslanci dohadují, urážejí, jak se neposlouchají – a mají toho plné zuby. Ve sněmovně prostě chybí lidská slušnost a nahrazuje ji bezohlednost. A proč naopak práce starostů nebo hejtmanů je oceňovaná? Protože v téhle branži se nic neokecá a za každé rozhodnutí dostanete hned vysvědčení! Buď vám lidi vynadají, anebo vás pochválí. Ale tak jako tak si vaší práce cení, protože se za nikoho neschováváte a musíte věci řešit, ne jen o nich povídat. Rád bych, aby se poslanci stali lidmi, kteří mají zkušenosti z komunální politiky anebo z firmy a jsou zvyklí pracovat, nejen lacině kecat!

Jak se rodila vaše dohoda s Robertem Šlachtou? Co jste si navzájem slíbili v programových prioritách i v tom, jak se budou dělat personální a odborná rozhodnutí? 

Musím se přiznat, že jsem ještě donedávna Roberta Šlachtu osobně neznal a můj obraz o něm byl vytvořen jen z médií. Tím milejší bylo mé poznání, že je to energický, cílevědomý a odvážný člověk, kterému nechybí pořádný kus sociálního cítění. Rád jsem se k jeho týmu přidal, protože máme stejný pohled na tolik potřebné změny v naší zemi. Podpora mladých rodin, úcta ke stáří, respekt k drobným živnostníkům a podnikatelům a spravedlivý stát pro každého, to jsou naše společné priority.

Přísaha je vnímána jako  hnutí pro „pořádek a spravedlnost“, vy přicházíte ze sociálně-demokratického proudu. Kde se tyto dva světy nejvíc potkávají a kde jste si vyjasňovali hranice?

Sociální demokracie, do které jsem kdysi vstupoval a kterou jsem reprezentoval, byla také postavena na principu spravedlivého státu s důrazem na pořádek a bezpečí. Než se z ní stalo to, co lidi přestali volit, a zůstalo to, co vidíme dnes. ČSSD se začala soustředit na ty, kteří si chtěli jen vydobýt víc svých údajných práv, a přestala podporovat normálního pracujícího člověka. Přestala mu rozumět a on přestal rozumět jí. Proto jsem formálně tuto stranu opustil a slíbil si, že s politikou jsem skončil. A vidíte – našel jsem se v Přísaze, která mi je sympatická právě důrazem na bezpečí lidí, spravedlnost pro každého, což nutně neznamená podporu každého povaleče a vyžírky.

Jdete jako lídr Přísahy v Jihočeském kraji. Jaké tři konkrétní věci chcete pro kraj vybojovat v prvním roce po volbách? 

Poslanec by měl vidět věci z nadhledu a měl by zastupovat zájmy všech obyvatel. Přesto jsou věci, které když prosadíme na úrovni kraje, pomohou i ostatním. Z dopravy bych zmínil dostavbu dálnice D3 od hranic kraje do Prahy a propojení Plzně s Brnem přes jižní Čechy, aby se ulevilo D1. Z energetiky přípravu dostavby Jaderné elektrárny Temelín v rámci energetické soběstačnosti Česka. A z bezpečnosti posílení obvodních oddělení Policie ČR, aby lidé nemuseli čekat na zásah policistů dlouhé desítky minut.