Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po koronavirové krizi. Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství. Z fondu mají čerpat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Jak se k takovému nápadu z dílny Merkelové a Macrona stavíte?

EU se chystá na velký problém, až Španělsko a Itálie nebudou schopny – za pár měsíců – zvládat samy financovat své rozpočtové deficity vzniklé karanténou. České republiky se to bezprostředně netýká, je to především problém eurozóny. Česká republika si dokáže na svůj deficit půjčit sama. Jestli se nás to bude týkat, tak spíš ve formě záruk za tyto půjčky a také v podobě budoucích příspěvků do EU, které budou použity na splácení těchto půjček. Jinými slovy, my na to jen doplatíme a měli bychom být proti. Ať si to řeší eurozóna sama. 

Prostředky z fondu mají podpořit také investice do digitalizace a ekologie. Je kupříkladu ekologie tématem, na které si máme v krizi půjčovat?

To EU říká, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Především budou chtít dát stamiliardy Itálii a Španělsku na pokrytí rozpočtových deficitů. Aby se uspokojily některé důležité zájmové skupiny, bude se dělat, jako že část jde nějakým způsobem na něco konkrétního, a zřejmě nakonec část peněz v kapsách těchto zájmových skupin skončí.