„Máme právo vědět o každém náboji.“ Utajení schůze sněmovny zničeno jasnými slovy

27.03.2025 13:14 | Rozhovor

Generálové ve sněmovně či ve vládě jsou hrozbou demokracii, říká pro ParlamentníListy.cz Štěpán Kotrba ke středečnímu dění v Poslanecké sněmovně. Ministryně Černochová poslancům přivedla generála Řehku a prosadila, aby kvůli tomu bylo jednání sněmovního pléna v uzavřeném režimu. Mediální analytik ale zdůrazňuje, že posláním parlamentu je reprezentovat a informovat veřejnost, která má také právo vědět o každém náboji, který se za její peníze nakupuje. Opakem je „ukrajinský“ vývoj našeho zákonodárství.

„Máme právo vědět o každém náboji.“ Utajení schůze sněmovny zničeno jasnými slovy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Schůze sněmovny. Na programu mimo jiného novely zákona o policiích

Ve středu jsme sledovali, jak mimořádná schůze Poslanecké sněmovny probíhala v utajeném režimu, bez kamer, stenozáznamu, a poslanci museli odevzdávat telefony. Jak se dívat na to, když se zavírá parlamentní plénum, které (na rozdíl od výborů) má být z principu veřejné a transparentní?

Máte-li na mysli incident, který se udál ve sněmovně „překvapivým“ pozváním generála Řehky po vystoupení prezidenta, dejme si pozor na „ukrajinský“ vývoj. Generálové ve sněmovně či ve vládě jsou hrozbou demokracii. Generálové v roli prezidentů, a tím pádem v roli nejvyšších velitelů armády jsou hrozbou pro mír. Proč? Protože jejich vzdělání je v oblasti konfliktů silou. Ne v oblasti předcházení konfliktům vyjednáváním, diplomacií.

Veřejnost má právo sledovat své volené zástupce. A komentovat to.

Anketa

Má Andrej Babiš vaši důvěru? (Ptáme se od 25.3.2025)

82%
16%
hlasovalo: 14967 lidí

Veřejnost má právo vědět, s kým hodlá jí placená armáda za její peníze válčit. Veřejnost má právo vědět, jak chce vláda prostřednictvím armády organizovat obranu země, včetně civilní obrany, či případné mobilizace nebo povinnosti vojenské služby pro část občanů. To je legitimní. Schválně říkám obranu, protože k ní se nepočítají vojenské provokace v cizích zemích a zapojování armády do voluntaristických dobrodružství pod jakoukoliv záminkou, třebas pod záminkou „koalice ochotných“. Legitimní je pouze mandát Rady bezpečnosti OSN a mandát NATO v případě aktivace článku 5 – a i zde je účast dobrovolná, nikoliv povinná.

Veřejnost má právo vědět o každém náboji či pneumatice, které jsou placené z veřejných prostředků. Už jednou jsme se spálili a byli kvůli Havlovi součástí koalice ochotných bez mandátu Rady bezpečnosti – v souvislosti s Bushovou invazí do Iráku v roce 2003. Dnes víme, že to byl zločin.

Svět dnes pohrdá řádem, nastoleným po druhé světové válce v podobě OSN. Pohrdá mírem. Pohrdá hrozbou zničení v jaderné válce. Myslí si, že válku lze vyhrát. Válka Ruska proti Ukrajině, podporovaná celou Evropou a doteď i USA ukazuje, že vyhrát je stále složitější. Ukazuje to i válka Izraele proti Hamásu v Gaze a proti Hizballáhu na Golanech. Buď připustíte statisíce mrtvých a vyvraždíte celou zemi, zničíte města a celou infrastrukturu, nebo berete ohledy na historické památky i civilisty a pak máte větší ztráty vy. Ano, Kyjev by šlo vybombardovat jako Drážďany, nehledě na civilisty, kostely, muzea a historické památky. Z výšky pěti kilometrů strategickými bombardéry. Ve vlnách. Plošně. Nejspíš by to vedlo ke kapitulaci kyjevského režimu. Ale jaké by bylo poválečné soužití takto zasažených a takto poražených Ukrajinců s Rusy? Sto let nenávisti. Putinova denacifikace se týká těch, kteří byli ochotni jít a pro Zelenského válčit. Většina z nich pro Zelenského umře. Ti, co chtěli žít, se vyhýbají vojenskému nasazení nebo utekli do zahraničí a my je s pochopením přijali. Ne s nadšením, ale s pochopením. Demilitarizace znamená, že Rusko na Ukrajině zničí všechny těžké zbraně, které kdo proti němu namíří. Daří se. Už ani Evropa nemá co Kyjevu poslat. Stálo to více ruských životů, ale přineslo to méně ukrajinské bolesti.

Není to jen spor mezi koalicí a opozicí, ale také zásadní spor o míru transparentnosti politiky. Jak podle vás v bezpečnostních otázkách hledat poměr mezi informováním veřejnosti a „bezpečnostními zájmy“?

Buď jsme otroky bez práv, nebo jsme pány ve své zemi. Pokud vládne lid prostřednictvím svých zvolených zástupců, pak lid je svrchovaný a má právo kdykoliv vědět a rozhodnout. I před volbami. I PŘED VOLBAMI: Zejména před volbami. MÁME PRÁVO. My jsme lid.

Prezident republiky hájil uzavření schůze slovy, že „to nejsou otevřené informace, už jenom proto, že by se k nim dostali i naši protivníci“. Co říci na tento přístup k veřejné debatě?

Prezident je romantický naivní snílek. Hloupý. Stejně jako když kdysi v mládí vstupoval mezi vojenské špiony. Tehdy chtěl s nasazením života bránit Husákův socialismus, dnes chce s nasazením životů jiných bránit Lejnové kořistný kapitalismus. V evropském angažmá na Ukrajině přece nejde o demokracii. Na Ukrajině jde o ukrajinskou levnou půdu pro západní bohaté, levné ukrajinské obilí, krávy a prasata pro přežrané Evropany, o levné suroviny, ocel, vzácné kovy, plyn a ropu. O levnou práci Ukrajinců u nás, kde dostanou o trochu víc zaplaceno, než doma.

Problém je, že Ukrajina stojí na pokraji porážky. Kapitulace se blíží, ať už Trump uspěje, nebo ne. Trump chce „deal“. Zisk pro bankrotující USA. Putin chce „pobědu“. Vítězství nad ukrajinskými nacisty. Mír na Ukrajině a bankrot evropských a amerických investic nakonec sjednají. Bez nás. A budou z něj mít prospěch. Bez nás. Stejně jako v roce 1986–1989 ukončení studené války dohodou o kapitulaci socialistického bloku sjednal Gorbačov a Reagan. Výsledkem bylo vítězství Západu, obrácení zemí RVHP na kapitalismus a deset let plundrování Ruska. Husákovi ani Jakešovi to samozřejmě ani Gorbačov ani Reagan neřekli. Pavel je dnes jako ten Jakešův kůl v plotě.

V této zemi se vždy všechno vykecá. Kde je který sklad zbraní, kde je ta která zbrojovka, kde jsou ty které jednotky. Pokud to neví opozice, ví to koalice. Myslíte, že se mezi koaličními poslanci nenajde jediný, který nesouhlasí s další eskalací války na Ukrajině a nechce mír? Věřím tomu, že se najde. A ne jeden. Za druhé nejsme s nikým ve válce. A bohdá snad nebudeme. Za třetí na válčení nemáme peníze ani suroviny, ani lidi. Kdo by umíral za Fialu?

V obecnější rovině – dá se očekávat, že v rámci předvolebního tématu strašení Ruskem bude koalice sahat k podobným doposud neznámým excesům z demokratických standardů častěji?

Hmmm, snad ne. Ale věřit se této vládě nedá. Stejně jako se nedá věřit „proevropské“ vládě v Moldavsku, která včera zatkla představitelku Gagauzie – baškanku Gutulovou, vládě v Rumunsku, která zabránila už dvěma prezidentským kandidátům kandidovat. Nebo Pašinjanovi v Arménii, který pohrdl spojenectvím s Ruskem a raději s příslibem vstupu do EU kapituloval před Ázerbájdžánem. Případně jako Kazachstánu, kde výsadkáři CSTO zabránili státnímu převratu a nástupce starého prezidenta Nazarbajeva Tokajev se odvděčil Rusku podporou evropských embarg.

J. D. Vance má pravdu, když pohrdá evropskými politiky. Bohužel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Vosáhlo

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Proč chcete vystoupit z NATO?

Když nás chcete chránit před válkou, tak proč jste pro naše vystoupení z NATO? Nemyslíte, že nebýt NATO, dost možná bysme byli ve stejné situaci jako Ukrajina?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Naši občané nemají právo vědět, jen povinnost platit. , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusefuki , 27.03.2025 14:04:53

|  13 |  0

Další články z rubriky

„Paní redaktorka volá po cenzuře.“ Šichtařová setřela dokument, který pustila ČT

15:56 „Paní redaktorka volá po cenzuře.“ Šichtařová setřela dokument, který pustila ČT

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Americká cla na dovoz aut z evropských zemí nejvíce zasáhnou Německo či…