V Evropské unii se ujala práce nová Komise Ursuly von der Leyenové, jejíž nejvýraznější tváří je kromě předsedkyně zatím komisařka pro diplomacii Kallasová.
Paní Kaja Kallasová z milionového Estonska byla zřejmě vybrána pro svůj vypjatý antirusismus. Pro zastupování EU v otázkách zahraniční politiky nemá formát. Tím ostatně dobře zapadá do týmu komisařů. Ostatně Evropská unie se propadá do situace, kdy má vyjednávací pozici, která neodpovídá kolosu s 450 miliony obyvatel.
Eurokomise vyvolala rozruch i podporou několika mírně řečeno problematických vlád ve světě, kterým kromě politické podpory nabídla i rozsáhlou rozvojovou pomoc. Šlo o novou vládu v Sýrii, pár dní poté, co odtud přišly zprávy o masakrech celých vesnic civilistů, a vládu v Jihoafrické republice, kde se čím dál častěji mluví o rasovém násilí černošské většiny proti bělošské menšině. Co říkáte na to, jaké si nová eurokomise hledá po světě spojence a partnery?
Rozruch z podpory muslimských teroristů měl být větší, protože to je nehoráznost, přece jen i na poměry EU, nadprůměrných rozměrů. V Jihoafrické republice jsem byl a měl jsem možnost mluvit s bílými i černými policisty. Všichni se shodovali na tom, že násilí se dopouštějí v naprosté převaze cizinci, kteří do Jihoafrické republiky pronikají hlavně z Botswany a Zimbabwe a napadají nejen bílé, ale i černé farmáře. Všichni se obávali volebního vítězství radikálně „levicové“ politické strany, která vyhrotí rasové napětí. Žije tam několik milionů lidí ve slumech bez jakékoli životní perspektivy.
V zahraničněpolitických otázkách Evropská unie zastává neokolonialistické postoje maskované drobnými za využívání nerostného a jiného přírodního bohatství. Stále každý čtvrtek hlasujeme o tom, co země třetího světa „musejí“ dělat nebo nedělat. Naše frakce Evropa suverénních národů hlasuje většinou proti nebo se zdržuje hlasování, protože pokládáme za nemístné pokoušet se zasahovat do pravomoci suverénních států, i když nesdílejí „evropské hodnoty“. S námi, údajně „rasisty“, hlasují v zahraničněpolitických otázkách mnozí poslanci Levice, tedy „extremisté“ z druhého konce politického spektra.
Psali jsme:
Mimochodem, rozvojová spolupráce má spadat do portfolia Jozefa Síkely, kterého jsem tam ale nikdy neviděl, na veřejnost chodí jen komisařky Leyenová a Kallasová. Co tedy dělá v Bruselu náš eurokomisař?
Pan Síkela má prý nyní velmi důležitou pozici, neboť má prý hledat po celém světě další možnosti hospodářské spolupráce. Země třetího světa sice ochotně přijímají od EU finanční pomoc, ale za daleko perspektivnější často pokládají vztahy s Čínou, Indií a Ruskem. Překáží koloniální minulost a neokoloniální praxe zemí západní Evropy. Evropská unie nechce pochopit, že už není pupkem světa a že vztahy je nutné založit na rovnější spolupráci.
V posledních dnech a týdnech sledujeme na unijní úrovni docela dost útoků na politiky, kteří jsou za „sanitární zdí“, vytyčenou v Bruselu vládnoucí částí spektra. Ať jde o Rumunsko, kde odstavení prezidentského kandidáta Georgeska proběhlo v synergii s unijními orgány, Francii, kde soud zakázal kandidovat favoritce prezidentských voleb v podivném případu zneužívání unijních dotací, nebo nejnověji vydání europoslance Petra Bystroně kvůli starší aféře s jedním obrázkem na síti X. O čem tyto sílící „administrativní“ útoky na politické oponenty vypovídají?
Jste pro vytvoření společné evropské armády na bázi EU?Anketa
Jak se změnila atmosféra v Bruselu po nástupu prezidenta Trumpa?
Vládnoucí většina je bezradná, a proto zděšena. Ale ani pro opozici nejsou kroky prezidenta Trumpa radostnou událostí. Ve světě probíhá několik krizí současně, situace se přiostřuje a směřuje k ještě většímu chaosu.
Výzvy k „osamostatnění Evropy“ se promítají v plány, ve kterých Evropská unie chce více investovat do obrany a zbrojení, které má být novým tahounem evropské ekonomiky. Co na tuto představu říkáte?
Velmi mnozí teprve teď pochopili, že USA nejsou kamarád, ale vždy byly protektor, a teď to USA přestalo vyhovovat, protože jim země EU nepřinášejí prospěch. Představitelé vazalských zemí EU byli zvyklí na instrukce z amerických velvyslanectví, ale teď místo toho dostávají z Bílého domu facky. Evropská unie nekoná, konají vrcholní politici. Vsadili na pokračování války a přípravu na její další kolo, až se ještě víc vyzbrojí. Zbraně jsou neproduktivní výrobky, HDP poroste, ale životní úroveň bude klesat, protože finanční zdroje na zbrojení budou chybět jinde. Pak se nutně bude pro zbraně hledat uplatnění…
Skutečně v Bruselu tolik stoupá odhodlání rozdat si to s Ruskem a budovat z Ukrajiny „ocelového dikobraza“, jak řekla Ursula von der Leyenová?
O „dikobraza“ nejde, ten se brání, jde o to vytvořit z Ukrajiny ocelovou pěst proti Rusku. Z Evropského parlamentu zaznívají zcela vážně míněné hlasy, že je třeba Rusko porazit vojensky. Samozřejmě existují plány na jeho rozdělení a vytěžení. Bývalá ministryně zahraničních věcí Polska Anna Fotyga měla už předloni v Evropském parlamentu na toto téma seminář. Nějak se nepočítá s tím, že se to asi Rusům nebude líbit. Hlasování o „zprávě“ o nutnosti rychlého a masivního vyzbrojování prošlo ve středu s asi dvoutřetinovou většinou.
Fotogalerie: - Vlastenecká síla
V souvislosti s posilováním „společné obrany“ a „společného zbrojení“ se začíná mluvit i o tom, že to bude znamenat další posun k integrovanější Evropě a předání dalších pravomocí do Bruselu. Slyšel jsem k tomu i poznámku, že „federalisté nepromeškají žádnou pěknou krizi“. Můžeme tedy očekávat v této souvislosti další tlaky na posilování EU?
Odstranění práva veta a zavedení většinového hlasování v zahraničněpolitických a „obranných“ otázkách naráží na neochotu i velkých zemí Evropské unie vzdát se suverenity v těchto oblastech. To se týká i projektu „společné armády“. Tlaky existují, ale zatím nejsou dost silné.
V posledních hodinách se na základě tiskové konference a výnosu prezidenta Trumpa rozpoutala velká debata o clech. A v jejím rámci také někteří připomněli, že šampionem celní politiky byla doposud Evropská unie, která nasazovala tarify velmi vysoko a peníze plynuly do unijních rozpočtů. Může snaha vést s Donaldem Trumpem „celní války“ a ještě tarify zvyšovat mít i tuto motivaci?
Ano, veškerá cla v Evropské unii jsou příjmem, se kterým disponuje Evropská komise. Domnívám se, že Donald Trump, který se snaží vrátit do USA průmyslovou výrobu, nebude úplně úspěšný, jen asi oddálí sestup z vrcholných pozic. Evropská unie má v celní válce slabou vyjednávací pozici. Dlouhodobě ničí sama sebe dotační politikou a z toho nutně plynoucí byrokracií a výrobou překážek ve formě nařízení a směrnic a obludným Green Dealem, který těžce poškozuje průmysl i zemědělství a zásadně zhoršuje konkurenceschopnost. Česká republika s nadprůměrně špatnou vládou i na poměry EU a se svou závislostí na vývozu dopadne bohužel zvlášť špatně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s Ivanem Davidem?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
ObčanFranta
