Co se týká ochoty Čechů respektovat vládní omezení kvůli koronaviru, zdá se, že polevuje. Už minule jste mi řekla, že Češi začínají konečně trochu „švejkovat“ a tak se bránit proti neoprávněným nařízením vlády. Vnímáte nějakou změnu v postoji Čechů?

Vnímám jasnou změnu. Politici se začali bát rozhořčených občanů. A občané zvedají hlavu. Začínají se mnohdy nesmyslným, necitlivým a totalitárním omezením aktivně bránit. Řada renomovaných právníků vydává veřejně přístupná stanoviska o nezákonnosti některých vládních opatření, soudy mnoho opatření zrušily. A občané si také uvědomují, jak lze prostřednictvím opatření zahalených do pandemie zásadním způsobem ovlivnit jejich životy, ubrat jim svobodu a třeba i umožnit manipulaci s volbami. Nedávná červencová demonstrace na Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou v Praze je toho jasným důkazem. Byla jsem na místě a viděla odhodlání lidí nenechat si svobodu sebrat a bojovat o ni nejen pro sebe, ale zejména pro své děti. Byli tam a demonstrovali ne proti něčemu, ale za něco.

Někteří novináři nebo politici, například z TOP 09, nazvali protestující občany lůzou. Pochopila jsem, že z občanů, kteří zvedají hlavu, mají současní politici obrovský strach. Kdyby se většina politiků nebála příznivců odvážného poslance Lubomíra Volného, nemohl by si přece předseda Sněmovny Radek Vondráček dovolit nechat vypnout kamery, aby občané neviděli, jak demokraticky zvoleného poslance Lubomíra Volného vyvádí pět pracovníků ochranné služby. A pozor, vyvádějí ho za to, že mlčel! Na protest proti možné manipulaci s volbami. A ostatní poslanci? Dělají, že nevidí a mlčí. To není svoboda a demokracie, ale prvek nesvobody a totality.