Lukáš Lhoťan varuje Evropu: Lidé hledající tradiční hodnoty stále více konvertují k islámu

20.04.2025 0:01 | Rozhovor

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Původně mělo jít jen o komentář k akci albánského premiéra k otevření „Vatikánu pro muslimy“. Nakonec ale z povídání ParlamentníchListů.cz s kritikem islámu Lukášem Lhoťanem vznikl širší rozhovor, zabývající se pozicí muslimů a islámu v dnešní Evropě. Ve svátečním čase, kdy mnozí přemýšlejí o víře a civilizaci, vám jej tedy nabízíme celý.

Lukáš Lhoťan varuje Evropu: Lidé hledající tradiční hodnoty stále více konvertují k islámu
Foto: Archov Lukáš Lhoťana
Popisek: Lukáš Lhoťan v někdejší mešitě, dnes muzeu. Stara Zagora, Bulharsko

Pokud jde o pronikání islámu do Evropy, dnes se řeší hlavně trestná činnost migrantů a jejich nekompatibilita s evropskou civilizací. Vidíte ale i nějaké jiné cesty, institucionální, kulturní, kterými se islám pokouší proniknout do Evropy jinak než pouhým navyšováním počtu věřících migrantů?

Ano, ale není to činnost ze strany muslimů. Odpovím vám trošku dlouze, ale je to potřeba pro pochopení celého kontextu. Šíření islámu je jen následek té činnosti. Jde o to, že prosazování stále extrémnějšího liberalismu vede k tomu, že pro lidi nesdílející ideologii liberalismu je problém dnes najít v Evropě něco původně „evropského“, přijatelného pro umírněně smýšlející lidi. Kdysi tito lidé směřovali ke křesťanství, ale kvůli snaze posledních desetiletí liberalizovat křesťanství, je jedno jakého směru, a hlavně kvůli tomu, že například v katolické církvi se silně prosadil liberalismus, jenž ji oslabuje zevnitř, dochází k tomu, že lidé hledající to, co nazýváme tradiční hodnoty, stále více konvertují k islámu, kde vidí, že většina muslimského společenství – praktikujícího i nepraktikujícího – je ještě aspoň trochu normální.

Muž je tam mužem, žena je tam ženou, a nejvyšší důraz je kladen na tradiční rodinu a plození dětí. A hlavně, muslimské komunity jsou stále mnohem více soudržné než dnešní evropská společnost a víc než dnešní křesťané. Z dnešního křesťanství se prakticky vytratil duch charismatických komunit a prosazuje se tam spíše židovský přístup, kdy je komunita soustavou rodin a pro nové křesťany je místo maximálně na okraji takového společenství jako druhořadého křesťana.

Když jako křesťan půjdete hájit základy křesťanství, jež byly dogmatem prvních křesťanů od apoštolských dob – a jež dnes liberální křesťané označují za zastaralé a snaží se je nahradit LGBT ideologií a dalšími výplody liberalismu – tak máte problém.

Například když veřejně budete hlásat odpor k LGBT či k potratům, tak se vás bez problému zřeknou nejen liberální křesťané, ale i církevní hodnostáři a označí vás za fanatika, blázna či ruského agenta. Pokud tím porušíte nějaký zákon – například vás obviní a odsoudí za projev předsudečné nenávisti, protože tím už dnes vlastně odmítání LGBT ideologie je, tak budete sedět někde ve vězení a každý na vás zapomene.

Když ovšem jako muslim půjdete a zabijete ty, kdož urážejí islám, tak vás evropský soud sice odsoudí, ale pro muslimy budete největší hrdina. Budete opečováván muslimskými spoluvězni a budete jimi oslavován jako ten, kdo hájil islám. A pokud vyjdete pak z vězení, tak i poté budete pro značnou část muslimů za hrdinu a budou vás zahrnovat podporou jak morální, tak hmotnou.

Takže ano, islám se v Evropě prosazuje i tím, že je evidentně velmi odolný proti liberalizaci a vůči snahám ho změnit k podobě, jakou by chtělo (neo)marxistické vedení EU, tak, jak se jim to povedlo u křesťanství.

Proč se evropští politici chovají k migraci a k posilování islámu tak, jak se chovají? Je to neochota riskovat nepopulární názor, nebo tomu sami věří?

Podle mne někteří věří, že masová migrace vyřeší radikální propad populace v Evropě. To je ovšem nesmysl. Když jsem si připravoval podklady pro nedávný seminář o poklesu porodnosti pořádaný v Parlamentu ČR pod záštitou poslance Vladimíra Zlínského z SPD, tak jsem shromáždil víc než dost statistických dat a analýz, jež prokazují, že masová migrace není řešením poklesu populace v západních zemích. Naopak, už dnes je zřejmé, že mimo Afriky dojde za pár desetiletí k obrovským poklesům populací na všech ostatních kontinentech – takže maximálně můžete dovážet nevzdělané migranty z Afriky, kteří budou spíše zátěží než přínosem. A to se děje i dnes. 

Většina členských státu EU vynakládá již obrovské množství peněz na sociální programy pro příchozí migranty, kteří místo přínosu jsou pak zátěží a vysávají sociální systémy. Takže stát, místo toho, že by dal peníze vlastním obyvatelům, je dává příchozím, kteří tak urychlují cestu ke kolapsu státu. Všechny tyto informace jsem zpracoval a se zdroji uvedl ve své nové publikaci Problematika vyšší porodnosti muslimů, https://www.knihcentrum.cz/Kniha/problematika-vyssi-porodnosti-muslimu

No a samozřejmě pak tu je druhá skupina politiků, která v to vše nevěří, ale prostě se bojí nebo jen využívá politiku jako způsob zbohatnutí a nahrabání si co nejvíce pro sebe a své dětí, pokud je mají, a je jim jedno, co bude za 10 či 20 let ...

Nedávno se objevila informace, že by jedna z odnoží islámu měla mít „základnu“ v Albánii v hlavním městě Tiraně, na úrovni „papežského státu“. Bude to podle vás jen formální gesto, nebo to může mít i nějaký reálný dopad?

No nevím, co jsem zatím o tom případu četl, tak to je hodně divné a spíše jde o nějakou rošádu pro určité kruhy v Albánii, kde z toho jsou sami překvapení, takže to asi vymyslela jen malá skupinka lidí a kdoví proč. Bude třeba počkat, co se z toho vyvine, ale nepřikládal bych tomu moc nějakou velkou mezinárodní váhu, podle mne to nebude mít vliv dál než maximálně pro situaci v Albánií.

Islám je velice různorodě uvnitř členěný a neexistuje tam nic tak komplexního a vlivného na celou komunitu jako je katolická církev u křesťanů, takže to přirovnání je opravdu spíše jen mediální zvýraznění.

Skupina, které se má tohoto „státu“ dostat, je albánská frakce směru zvaného „bektašismus“ nebo „bektášia“. Můžeme si ve stručnosti vyjasnit, o co se jedná a v čem je tento směr specifický?

Anketa

Dělá Donald Trump svou práci dobře?

92%
4%
hlasovalo: 4816 lidí
Není to tradiční forma islámu, pro ortodoxní muslimy je to vlastně hereze. Zakladatelem tohoto hnutí je jistý hadži Bektáš Veli (žil přibližně 1209–1271 našeho letopočtu), který měl být sám ze skupiny alávitských muslimů (taktéž ortodoxními muslimy považováni za heretiky) a tato skupina vznikla původně jako mystický, tzv. Súfí, řád. Jeho životopisci z jeho řádu mu připisují, že snad měl být z rodiny potomků zetě zakladatele islámu Mohammeda. Víra muslimů z řádů bektášia je podobná víře alávitských muslimů. Je to hodně synkretická skupina, která slučuje v sobě prvky dvou největších muslimských ideových směrů – sunnitů a šíitů, ale také prvky z křesťanství apod. Proto byla tato skupina muslimů přijatelná pro spoustu křesťanů žijících kdysi v Osmanské říši a ti k této skupině konvertovali, aby se stali muslimy a měli z toho výhody, ale zároveň si mohli uchovat aspoň něco ze své původní křesťanské identity.

I proto se asi tento muslimský směr stal oficiálním směrem elitních jednotek Osmanské říše zvaných janičáři, kteří byli většinově původně mladí křesťanští chlapci odvlečení muslimy a vychováni jako muslimové a elitní válečníci Osmanské říše. Ale poté, co na počátku 19. století došlo k likvidaci janičářů, došlo i k pokusům zničit řád bektášia, ale to se nepodařilo a řád tak působí dodnes, byť je snaha ze strany některých sunnitských muslimů ho zlikvidovat, neboť je pro ně herezí.

Odhaduje se, že může být až dvacet milionů vyznavačů této muslimské skupiny, převážně v Turecku a v Albánií, ale komunity mají i v EU.

Jak je na tom vůbec dnešní Balkán, zejména země bývalé Jugoslávie a sousední Albánie, ve vztahu k islámu?

To je hodně složitá otázka, kterou nejde obsáhnout v pár větách či odstavcích. Sám jsem se tomuto tématu začal věnovat a snažím se tak každý rok nějakou dobu strávit na Balkáně poznáváním tamějších muslimských komunit a jejich historie. V základu tedy mohu říci, že historicky jsou muslimové ve většině zemí Balkánu, s výjimkou Albánie a Bosny, spíše vnímáni jako cizorodý prvek, který vznikl jak odpadnutím některých křesťanů k islámu v dobách okupace muslimskou Osmanskou říši, tak usídlením různých muslimských etnik tvořících armády Osmanské říše. Proto představa Srba nebo Bulhara jako muslima je vysoce absurdní. Identita mnoha balkánských národů je pevně spojena s křesťanstvím, a stát se muslimem tam znamená vzdát se této identity. Proto například v Bulharsku jsou muslimové vnímání i jako etnická skupina odlišná od Bulharů. Značný počet muslimů je také v romské komunitě.

Zároveň jsou muslimové u mnoha balkánských národů spojováni s těmi nejhoršími zločiny, které na těchto národech byly spáchány. Například německý spisovatel Eduard Rüffer ve svém díle Válka slovansko-muslimská píše, že „Čerkesové (muslimské etnikum) vesnici poblíž Dunaje přepadli. Všechny starce a stařeny svázali, načež ženy a dívky zhanobili. Jeden z těchto surovců pověsil dívku za obě nohy a rozpáral ji jako ovci! …. Z počátku neodvážili se mohamedáni, strachujíce se o svůj život, ani přes práh domu. Když ale viděli, že Bulhaři buď slabě neb pranic se jim nestaví na odpor, nabyli mysli a zároveň vzplanula v nich vášeň a zvířecký pud. Byvše mimo to náboženským fanatismem popuzeni domnívali se, že získají si příkořím, jež křesťanům učiní, zásluhu a že ubíjením jich dostanou se nejspíše do ráje. Pero se zdráhá vypsati všechny ukrutnosti, které Čerkesové a bašibozukové, nejhorší vyvrhel tureckého národa, spáchali. Muže nabodávali na přiostřené kůly, ženám usekávali ruce, pálili jim prsa žhavým uhlím a potom jim je uřezávali, děti trýznili před tváří rodičů. A jak vynalézaví jsou, co se týče nástrojů mučení! … Přes 60 vesnic již surovci ti poplenili a na 40 tisíc lidí povraždili.“

Jak tedy vidíte, tak soužití s muslimy je pro většinu křesťanských obyvatel Balkánu stále velice nepříjemné a problematické, a to nejen kvůli nedávné historii, ale i kvůli té době za muslimské okupace Balkánu. Ale jak říkám, je to téma velice složité a fakticky by se musela rozebírat situace v každém regionu Balkánu zvlášť, a mnohde se do toho míchají nejen náboženské, ale i etnické či rodinné vlivy.

Je Albánie ve vztahu k islámu v něčem v rámci Evropy specifická?

Ano, ale nejen vůči islámu. Albánci jsou velice hrdý národ, a velice nacionalistický. Pro většinu Albánců je na prvním místě jejich příslušnost k národu a až poté náboženská příslušnost. Albánský muslim tak bude nejspíše bránit albánského křesťana proti jinému nealbánskému muslimovi, který by albánskému křesťanovi chtěl něco udělat. Tohle není něco výjimečného, ale je to historicky známá skutečnost, jak zdůrazňovali již mnozí spisovatelé v 19. století, kteří Albáncům tuto sounáležitost záviděli a hořekovali, že slovanští křesťané takto sounáležití nejsou. Celkově ovšem je v Albánii vidět, že ta země prošla těžkým obdobím státem vnucovaného ateismu, kdy odporování ateismu se trestalo i smrtí. Pokud si někdo myslí, že násilí ve jménu svého přesvědčení páchají jen nábožensky založení lidé, tak Albánie to nádherně vyvrací. Tam násilí bylo pácháno ateisty ve jménu ateismu.

Tedy Albánie je specifická tím, že je to země převážně muslimská s velkou komunitou ateistů, kterých je víc než křesťanů, ale kde dnes všichni žiji v míru a kde nevidíte to násilí, jež páchají afro-muslimští migranti v západní Evropě.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo



Diskuse obsahuje 12 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Kazíme jim pohádky, oni nás za to nemají rádi.“ Dostál vyškolil Nerudovou a Foltýna

14:10 „Kazíme jim pohádky, oni nás za to nemají rádi.“ Dostál vyškolil Nerudovou a Foltýna

Europoslanec Ondřej Dostál (STAČILO!) se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vrátil k diskusi, ktero…