Za výrok, že chce mír, schytává Alena Schillerová kritiku od celé vládní koalice, nemluvě o médiích, která jsou s pětikoalici spřízněná. Skoro jako bychom se vrátili do dob prezidentské kampaně. Proč mají její kritici takový problém s mírovým soužitím?

To bychom se měli zeptat spíš jich. Do hlavy jim nevidím. A i kdyby, zřejmě by nebylo moc co. Krom vzduchoprázdna. Jinak nerozumím tomu, proč – a často nejhlasitěji slunečníci a agitátoři „pravdy a lásky“ – mají takový problém se slovy o míru. Ti, kteří by jinak měli ve válce jako první hnědé trenky, pltě nebo to, co na sobě nosí ono 666. pohlaví. Ale situaci kolem Schillerové jsem nesledoval, takže nevím, co konkrétně řekla a kam pak přesně směřovala kritika ze strany oponentů.

V mezičase komentátor Alexandr Mitrofanov označil voliče opozičních stran za mentálně plaché a duševně zakrslé. Jinde zase hovořil o vrozené malosti. Právník Tomáš Tyl se rozhodl serveru Novinky.cz napsat, aby takový komentář stáhly, s varováním, že v budoucnu to může dojít ke karikatuře Žida s orlím nosem. Myslíte, že má smysl takto tlačit na média?

Předně soudruh Mitrofanov není žádný komentátor, ale tendenční neobolševistický propagandista, který podobně jako Pehe a podobní zabloudil v krajině blbosti, servility a rektálního alpinismu a ne a ne najít cestu ven. Jak to vím? Stačí kouknout na některý z pamfletů, které vypouští. Rovněž když mrknete na laureáty řady cen – zde třeba Cena Ferdinanda Peroutky nebo Cena Karla Havlíčka Borovského, které Mitrofanov obdržel – získáte přehled o některých předních propagandistech stávajícího režimu. Neb tyto ceny samozřejmě nejsou určeny nezávislým, objektivním a kvalitním žurnalistům, ale jako zviditelnění, odměna nebo závazek pro uvědomělé prorežimní svazáky. Jinak na média v důsledku nemá smysl tlačit, protože onen tlak stejně nic nezmění. Agendu, finance ani personální politiku neovlivníme a snad je to i dobře. Jakkoliv jsem si vědom nebezpečí jednostranné propagandy, kterou nám pro naše „největší dobro“ a v zájmu „pravdy a lásky“ šíří již léta média hlavního proudu v čele s nevyváženou, neobjektivní a závislou bruselsko-washingtonsko-berlínskou neČeskou televizí. Co můžeme, je poukazovat na každodenní lži, manipulace, zastírání či neinformování o vybraných událostech ze strany polodementních či úplatných děveček hrajících si na novináře.

Němečtí zemědělci protestují, na traktorech prý visely i oprátky. Už se k nim ale začíná přidávat řada dalších profesí. Zabere to podle vás, vybojují si Němci změnu vládní politiky? Nebo bude vláda alespoň méně nadšená ve svém konání?