Vláda, kudy chodí, tudy ujišťuje, že nenechá nikoho padnout. Což je takový dost neuchopitelný pojem. Co tedy reálně mohou občané od této vlády podle vašich informací očekávat?

Česká vláda pomáhá nejméně ze všech států EU. Domácnostem i podnikům už docházejí úspory z minulosti a především energeticky náročné provozy začínají ukončovat činnost. To se samozřejmě bude prohlubovat, protože vláda pro ně s nějakou cílenou pomocí nepočítá.

Drtivá většina států se snaží pomáhat ve všech sférách, kde to na občany dopadá nejvíce. Jednoznačně to je růst cen energií, takže státy se snaží snížit alespoň DPH na nějakou přijatelnou úroveň. U nás je však ta nejvyšší daň, to znamená 21 procent, což je dneska už téměř unikát. V Evropě máme na energie nebo na bydlení jedno z nejvyšších DPH vůbec. Na základní potraviny máme patnáctiprocentní DPH, ostatní státy mají 10 %, některé ji dokonce dočasně snížily na nulu. Všechno to jsou položky, které jsou pro většinu domácností důležité. Za energie a potraviny většina domácností vydává nejvíce peněz, takže tyto položky nejvíce dopadají na jejich peněženky, a s tím vláda prakticky nedělá vůbec nic.

Zaklínadlem je „tarif“, kterým se má občanům pomoci s drahými energiemi. Ale asi je iluze, že by to nárůst cen pokrylo kompletně…

Podle slov ministra průmyslu a obchodu na tom půl roku pracovalo 60 expertů. To je dost tristní výsledek. O nějakém úsporném tarifu nemůže být vůbec řeč, jedná se o nějakou dávku, která se ze státního rozpočtu bude vyplácet plošně všem odběratelům elektrické energie. Tato dávka má být v řádu tisíců v době, kdy vláda svojí nečinností nechala vystoupat ceny energií o tisíce procent. Taková žebračenka prakticky nikomu nepomůže. Pomoc živnostníkům a firmám vůbec neřeší.

V posledních dnech strmě letí nahoru cena elektřiny. V okolních zemích dochází ke stropování sprotřebitelských cen, zatímco v ČR vláda tento krok odmítá (i když vzhledem k tomu, že jsme čistým vývozcem energie, k tomu má nástroje směrem k producentům). Tušíte proč?

Stojí za tím několik faktorů. Šílená sebezničující ideologie tzv. Green Dealu, chamtivost energetických firem, které se nestydí šroubovat zisky o tisíce procent, což je skutečně nemravné, a zejména neochota české vlády s tímto cokoli dělat. Přitom účinné nástroje má. Nicméně pro vládu je lepší předstírat bezmocnost, vybírat vysoké daně a poté lidem, kteří jsou doslova sedření z kůže, přislíbit jakousi pomoc, která ale v případě naší vlády zpravidla přijde pozdě, a ještě lidem v podstatě nijak nepomůže.

Jediné řešení, o kterém vláda uvažuje, je „válečné“ zdanění některých sektorů. Energetiky, bankovnictví. Jaká je ale záruka, že takto navíc vybrané peníze skutečně půjdou lidem?

Bez dalších opatření se dodatečná sektorová daň jen propíše do zvyšování cen. Máme tu už zkušenost s emisními povolenkami, které jsou prakticky maskovanou daní a jen zdražily cenu energií.

Proč je podle vás vláda tak vstřícná vůči ČEZ, že raději hodí přes palubu spotřebitele, i když jsou to její voliči?

Je to slabá a nekompetentní vláda v čele se slabým a bezradným premiérem, který reálně ničemu nerozumí. Pro silnou energetickou lobby je to snadná kořist.

Třetím sektorem, o kterém se hovořilo, že by měl být dočasně nadstandardně „válečně“ zdaněn, má být agrobyznys. Souhlasil byste s tím?

Pokud to vláda prosadí, zlikviduje poslední zbytky naší potravinové soběstačnosti. Vysoké marže se kumulují u zahraničních obchodních řetězců, a nikoliv u zemědělců. Na nadnárodní řetězce si ovšem tato slabá vláda netroufne.

V devadesátých letech lídr opozice Miloš Zeman nabídl vládě v ekonomické krizi spolupráci se slovy, že „když teče do lodi, musejí všichni k pumpám“. Jak se do pumpování zapojujete vy jako současná opozice? A má o tuto pomoc vláda vůbec zájem?

Vládní většina si vůbec neuvědomuje vážnost situace a s arogancí sobě vlastní přistupuje i k opozici, na kterou neustále útočí a obviňuje ji z vlastních neúspěchů.

SPD připravila své „desatero“ opatření. Pokusíte se jej nějakým způsobem překlopit do legislativy, i když je zřejmé, že se silou vlády je to těžko prosaditelné?

My ty návrhy dáváme dlouhodobě, máme nějaké desatero. Samozřejmě do značné míry jsou vysoké ceny způsobené zelenou politikou Evropské unie, takzvaným Green Dealem, kde je zdražována výroba elektrické energie například uvalením dodatečné uhlíkové daně, která se jmenuje emisní povolenky, jež výrazně zvyšují cenu energií. Myslím si, že je vhodná doba od toho ustoupit, obzvláště v době krize, v jaké se nacházíme, kdy je energií nedostatek a jejich cena roste. Bohužel EU schválila změnu v emisních povolenkách, osobně jsem doufal, že budou reagovat na současnou situaci, ale výsledkem bylo, že Unie schválila rozšíření emisních povolenek od roku 2027 ještě na vytápění budov. Znamená to, že to ještě zhorší situaci, ještě více to zdraží energie, to, co se děje, je naprosto nepochopitelné.

My říkáme, odstoupit od systému emisních povolenek, snížit DPH na úroveň obvyklou v evropských státech a samozřejmě regulovat cenu silové energie.

Líbí se nám například model, který má Francie. Tam je situace obdobná, stát vlastní většinu společnosti EDF, což je obdoba našeho ČEZ, a regulují tam asi třetinu spotřeby, to znamená, že EDF musí dodat za regulovanou cenu cca 120 TWh elektřiny. To jsou modely, které představují meziroční navýšení cen elektrické energie ve Francii jenom o pouhá čtyři procenta, kdežto u nás to je meziročně o desítky procent a neustále to roste. To jsou všechno cesty, které by výrazným způsobem snížily ceny energií, a také by to logicky snížilo inflaci. V tomto duchu jsme i před prázdninami představili legislativní návrh, který nám ovšem vládní většina nepustí ani na pořad schůze.

Očekáváte během podzimu a zimy výrazné veřejné protesty proti vládě?

Pokud se vláda okamžitě nevzpamatuje a nezačne přijímat účinná opatření, dojde k sociálnímu výbuchu a lavině bankrotů. Dochází ke stále většímu rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, podle odborníků již více než třetina domácností řeší existenční problémy a tento nepříznivý trend se pochopitelně každým dnem zhoršuje. Za chvíli budou komunální a senátní volby, které budou svým způsobem i takovým referendem o spokojenosti občanů s vládou a její (ne)činností. Očekávám, že občané si nenechají ujít tuto možnost vyjádřit vládě svůj názor i touto formou.

V zákulisí se stále častěji hovoří o předčasném konci Fialovy vlády. Tím ale vzniká otázka co dál. V současné situaci je nepochybně třeba, aby vláda fungovala. Jaké politické řešení si tedy dovedete představit?

Podle posledního průzkumu veřejného mínění premiéru Fialovi věří jen 22 % občanů. Mě překvapuje, že se ještě vůbec najdou nějací lidé, kteří mu věří. Česká republika se nachází ve stavu hluboké krize, je zasažena pádivou inflací, která brzy dosáhne 20 %, zmítá jí energetická krize, která se týká bez výjimky každého, mnoho domácností i podniků jsou na pokraji kolapsu, nyní potřebujeme silnou vládu, která se o své občany postará a postaví se za ně. Premiér Fiala a jeho vláda toho není schopna a měli by skončit. Poté by měli občané v předčasných volbách rozdat karty znovu, a mohla by tak vzniknout skutečně kompetentní vláda, která tuto zemi vyvede z marasmu.