Před rokem na facebooku Krimi Plzeň, kdy se probíralo brutální znásilnění a pokus o vraždu patnáctileté dívky v Plzni-Lobzích pachatelem ukrajinské národnosti, napsal třicetiletý Jan Šmolík jediné slovo, jediný komentář: „Zastřelit.“ Jedno slovo zapříčinilo dlouhé měsíce starostí, které ještě nekončí.

Tímto slovem podle státního zástupce fakticky podněcoval k úmyslnému usmrcení pachatele trestného jednání. Podněcoval tedy k trestnému činu.

Reakce na akci, nebo akce na reakci

Obviněný Šmolík v hlavním soudním jednání u Městského soudu v Plzni uvedl, že se mu nelíbilo, co se stalo, protože má dvě dcery. „Bylo tam více komentářů a reagoval jsem na jiný názor, který doporučoval daného mladého Ukrajince deportovat,“ uvedl. Facebook používá zřídka a prakticky nekomentuje. Ale tento hrůzný čin jej „zvedl ze židle“.  Podle jeho vyjádření „… když se dělají aktualizace, tak některý příspěvek vidí jen autor…“

Státní zástupce Robert Merkun napadl jeho vyjádření o aktualizaci sociální sítě.  Zeptal se obviněného, zda zná v euroamerickém civilizačním okruhu stát, kde se vykonává trest smrti zastřelením.

Obviněný na to reagoval slovy: „Neznám, ale trest smrti v nějakých zemích je.“

Obhájce Jindřich Rajchl předsedkyni předložil „… naprosto otřesný případ zneužívání dítěte a tam komentáře ‚křeslo, nic jiného‘, ‚trest smrti, zastřelit okamžitě‘, ‚zabít okamžitě‘, ‚přivázat ke stromu a nechat je sežrat vlky a medvědy‘ – to je jeden případ odsouzeníhodného trestného činu. Nebo v jiné kauze zase komentáře – ‚bičovat a solit rány‘. Ukazuji to z toho důvodu, abychom prokázali, že takovýchto komentářů jsou desítky a stovky, tisíce. A společenská nebezpečnost? Nulová. Je to vždy vyjádření nějakého názorového postoje k trestnému činu.“

To samé jsou podle Rajchla komentáře reagující na atentát na Roberta Fica. K tomu citoval vyjádření policejního orgánu, že jde pouze o vlastní vyjádření života na sociálních sítích, které lze zařadit ke svobodě projevu… Podle Rajchla má trestní právo zasahovat, až když by míra společenské škody překročila určitý rámec.

Státní zástupce Merkun na to reagoval poměrně ostře: „Slova pana obhájce o dvojím přístupu jsou naprosto výstižná, ale on tím demonstruje, aniž se to snaží akceptovat, svůj vlastní přístup. Pokud někdo schvaluje atentát na politika, který má zřejmě stejné názory jako pan obhájce, tak podává za výroky na internetu trestní oznámení a tam se podle něj jedná o trestný čin, ale v případě, že hájí klienta, dělá pravý opak.“

„Pokud se obviněný pokouší zlehčovat svůj výrok tím, že snad měl v úmyslu vyjádřit názor, že by pachateli měl být uložen trest smrti, on sám uznal, že v Evropě trest smrti nikde není. Mohl vyjádřit přání k uložení trestu smrti, tak mu nic nebránilo stejně lakonicky se k tomu vyjádřit. On vyjádřil své přesvědčení, že pachatel zmíněného, bezpochyby zavrženíhodného trestného jednání by měl být zastřelen, a ne tedy odsouzen, ale usmrcen zastřelením, což by ale, pokud by se tak stalo, byl zvlášť závažný zločin vraždy,“ uvedl státní zástupce.

A pokračoval: „Je namístě se ptát, jaký je rozdíl v případě atentátu na premiéra sousedního státu nebo nyní kandidáta na amerického prezidenta. Jsou to přesně takové nenávistné komentáře, kterých jsou na sítích desítky a stovky, a pokud se s nimi nic nedělá, tak důsledky jsou takovéto. Nějaká vyšinutá osobnost si takový komentář přečte a dojde k závěru, že se pokusí někoho usmrtit a že plní jakousi společenskou objednávku. Právě proto je zcela namístě eliminovat podobné komentáře a dospět k závěru, že takové jednání naplňuje skutkovou podstatu přečinu podněcování k trestnému činu,“ konstatoval státní zástupce.

„Díky bezúhonnosti by byla pohrůžka trestu odnětí svobody na spodní hranici, stejně tak zkušební doba. To nelze považovat za nepřiměřené, ale naopak za velmi mírné tresty,“ uvedl státní zástupce.

Slovní zkratka, která mění život

Rajchl v závěrečné řeči konstatoval, že „… tato smutná kauza demonstruje, v jak poloprázdném světě se dnes Česká republika pohybuje. Zahodili jsme základní principy trestního práva. Lidé, kteří psali ohledně schvalování atentátu na Roberta Fica, měli úmysl toto schválit, zatímco zdejší případ nebyl nikoho nabádat k jakékoliv trestné činnosti. O tom svědčí kontext komentáře, protože pokud reagoval na komentář „deportovat“, tak logicky deportaci neprovádí žádná jiná osoba, ale státní orgány, které jsou k tomu pověřeny. Samozřejmě že v evropských zemích trest smrti není, ale v Americe, Asii ano. Vyjádření názoru, že by dotyčný člověk zasloužil za určitý odporný, ohavný trestný čin trest smrti, je zcela v souladu s právem na osobní projev podle Listiny práv a svobod. Já mám také patnáctiletou dceru a říkám vám, že kdyby se něco takového stalo mé dceři, tak by můj postup byl naprosto stejný, protože takový člověk si zaslouží trest smrti. Slovo „zastřelit“ bylo samozřejmě zkratkou, ostatně k tomuto jednání by nemohlo dojít, protože dotyčný pachatel byl ve vazební věznici, nepohyboval se tedy na svobodě. Nebyl to tedy pokyn pro nějakou skupinu lidí, aby šla páchat trestnou činnost. Lidé přirozeně reagují a vyjadřují svoje pohoršení expresivním způsobem, a nejedná se tedy o to, že by někoho přivázali ke stromu a bičovali. To, že si někdo něco zaslouží, neznamená, že by to mělo být realizováno… A trestní právo by mělo být používáno až jako poslední,“ uvedl v závěru jednání Jindřich Rajchl.

Spontánní, nikoliv plánované

Samosoudkyně, předsedkyně senátu Lenka Prýcová, v závěru uvedla: „Je třeba brát v potaz i kontext. Jednalo se o jeden jediný komentář. Jedná se o spontánní, i když ne zrovna nejvhodnější reakci na událost. V Plzni stoupá počet trestných činů spáchaných cizinci včetně osob ukrajinské národnosti a nejen jich, ale také z Balkánu. V tomto ohledu nelze hovořit o tom, že by město bylo bezpečné, což se projevuje negativními reakcemi občanů.

Závěr jednání je, že se jedná o přestupek v oblasti občanského soužití, společenská škodlivost nedosahuje intenzity trestného činu.

Státní zástupce Robert Merkun podal okamžitě stížnost a věc bude předložena Krajskému soudu v Plzni – pravděpodobně až na podzim se bude projednávat.

Místo projednání na příslušném městském obvodu bude ale následovat čekání na jednání soudu vyšší instance.

Pokyny jsou prý jednoznačné