Na světové scéně se toho letos událo hodně. Vyvrcholila ukrajinská krize a válka se tak výrazně přiblížila k našim hranicím, začal se rozpínat tzv. Islámský stát… Co svět (nebo konkrétní země či uskupení) udělal špatně? Nebo ani jedné z oněch dvou věcí nešlo zabránit?

Lze konstatovat, že v roce 2014 se pokazilo vše, co se pokazit dalo. Otázkou je, zda se kazilo z hlouposti, nebo záměrně. Hlavním problémem je však záměrně dvojitý metr amerických a některých evropských politiků a médií při hodnocení jakékoli události. S trochou nadsázky bychom mohli konstatovat, že uvedení politici a jejich mediální poskoci žijí ve lži, což je docela slušný hřích. Hlavním bezpečnostním rizikem je aktuálně politika NATO na Ukrajině na pokraji války s Ruskem a globálně agresivní islamismus. Evidentně špatná byla podpora občanské války na Ukrajině, sankce proti Rusku, dřívější podpora islamistů v Kosovu, později v Libyi a Sýrii a zároveň podpora jejich imigrace do Evropy. S tím se pojí růst obchodu s drogami a dalšího organizovaného zločinu. Špatný je celkově hospodářský vývoj v EU, a to dlouhodobě. Všem chybám měli zabránit politici zemí EU, kteří však dlouhodobě nehájí zájmy svých občanů. Chybou je tedy už existence záplavy dobře placených a evidentně korumpovaných byrokratů v Bruselu. Nejhorší ze všeho je nástup fašismu na Ukrajině a postupně i jinde. Jedná se totiž o jakousi řízenou formu fašismu vedenou domácími oligarchy s vydatnou podporou USA  jako byla kdysi Chile nebo Argentina. Cílem je odvedení pozornosti obyvatel od ekonomických problémů do oblasti ideologie a vytvoření imaginárního nepřítele. Kdysi to byli komunisti nebo ti kteří toto označení dostali, v současnosti je to Rusko. Islamistický terorismus, jeho vznik a podpora, pokud bojoval proti SSSR a později Rusku, je do určité míry jen podobným politickým tahem, vycházejícím z ideologie pochopitelné pro muslimy. V současnosti se svým tvůrcům vymkl z rukou a jsou nuceni proti němu bojovat. Proto i fašizace na Ukrajině je taháním čerta za ocas, které může svoje tvůrce přivést do pekla. S nimi bohužel mnoho nevinných lidí.

Jaká mohou být i s přihlédnutím k Ukrajině a islámskému fundamentalismu bezpečnostní rizika pro svět (nejen) v příštím roce? Nebo se máme spíše obávat Ruska a jeho imperiálních choutek, jak o tom mluví někteří politici? Jinými slovy, hrozí válka v širším měřítku? A co je považujete na největší riziko pro bezpečnost ve světě?

O nebezpečí ohrožení Evropy ze strany Ruska jsem psal už několikrát. Rusko má možnost ohrozit Evropu a NATO stejně, jako by mohlo Polsko ohrozit Německo. Rusko je ekonomicky i vojensky slabší, takže nemá možnost nikoho ohrozit. Z ekonomických důvodů nemá zájem nikoho ohrozit. Pro Rusko je cestou k prosperitě obchod i jiná spolupráce s vyspělými evropskými zeměmi. Ukrajina mezi ně rozhodně nepatří politicky ani ekonomicky. Tvrzení, že Rusko ohrožuje Evropu, je především dílem ideologické propagandy, která je vedena z USA a Británie od roku 1917. Nejdříve byli největší zločinci bolševici a komunisti. Ale když bylo třeba zastavit Hitlera, který by se s anglosaskými elitami v Evropě a za oceánem nemazal, hodili se najednou sovětští hrdinové a jejich skvělý generalissimus Stalin. A také 26 milionů mrtvých Rusů, Bělorusů, Ukrajinců a dalších národnosti SSSR, zničené tisíce měst a závodů a desetitisíce vesnic. Rusko je dnes sice kapitalističtější než mnohé západní země, ale přesto je cílem všemožných útoků. Na rozdíl od neschopného cara a jeho zkorumpované pakáže, pardon vyšší společenské vrstvy, takzvané opričniny, později Gorbačova považovaného v Rusku za zrádce, stejně jako opilce Jelcina je v Rusku stále nedostatek politiků, kteří jsou ochotni svoji zemi prodat. Cíl západních demokratů a bojovníků za lidská práva je stále jeden, a to přetvoření Ruska na americkou kolonii a rozkradení jeho nerostných zdrojů s využitím otroků, pardon, levných pracovních sil domácího obyvatelstva. Zde je třeba připomenout výrok jednoho belgického publicisty, který došel k zajímavému názoru. Kdyby Stalin předal v roce 1945 Sovětský svaz americkým monopolům, byl by dodnes oslavován (západními politiky a médii) jako největší demokrat všech dob. Mimochodem, zajímavou ukázkou pokrytectví a dvojího metru západní propagandy je neustálé omílání likvidace ruského cara bolševiky. O tom, že Angličané nechali svému králi useknout hlavu, se v evropských médiích při každé možné příležitosti nemluví, stejně jako o gilotinovaném králi Francie. Jestli má nějaký stát imperiální choutky, jsou to USA se svými základnami po celém světě. V ekonomické oblasti je to smlouva TTIP. Válka v Evropě není pravděpodobná, pokud ji nevyvolá NATO nějakou akcí proti Rusku. Hlavním bezpečnostním rizikem je v globálním měřítku islamistický terorismus, především z hlediska Evropy. Bohužel z hlediska možnosti vyvolání většího vojenského konfliktu v Evropě nebo v Asii mu začínají konkurovat USA za vydatné pomoci svých evropských poskoků a rektonautů.

Na nedávné Pražské bezpečnostní konferenci zazněl pozoruhodný příspěvek od bývalého velvyslance v SSSR i v Československu Jacka Matlocka. Ten uvedl, že tehdejší prezident USA Ronald Reagan nikdy neusiloval o destabilizaci či rozbití Sovětského svazu, ale jen o změnu jeho chování v zahraniční politice. Jak z tohoto hlediska vidíte činnost pozdějších amerických administrativ (i s ohledem na dnešní geopolitické spory) vůči Ruské federaci?

Matlockovo vystoupení, které je šířeno pomocí internetu, není ničím pozoruhodné. Americký státní zaměstnanec obhajuje v Praze americké zájmy. To je zcela logické. Pokud mu někdo věří, je to komické jako ilustrativní doklad nedostatku znalostí a soudnosti. Pokud někdo něco takového šíří, vyvstává otázka, zda je odborník, nebo placený propagandista, který se propracovává mezi správné půlky. Už tam chyběl jen Dalajláma, který zažil Tibet jako malý kluk a pravděpodobně si ho ani nepamatuje, včetně otrokářství a středověkých trestů pro neposlušné obyvatele. Zato celý život bojuje za uvedenou středověkou svobodu a demokracii, reálně za vytvoření americké základny v Tibetu, tedy v týlu Ruska a Číny. Jen to hlavní neříká nahlas. Stejné je to s propagandou pana Matlocka. Zájmy USA nejsou zájmy Evropy, ale ekonomický konkurenční boj proti všem, včetně Evropy. Ta se hodí pouze k placení amerických účtů. Američtí reprezentanti bojují za zájmy svých šéfů a trochu i zájmy občanů a nelze jim to vytýkat. Za to berou plat. Spíš je otázkou, proč za zájmy svých občanů nebojují stejně evropští a mnozí čeští politici. V normální zemi a v normální době by se něco takového označovalo jako vlastizrada. Prezident Reagan nikdy nebyl člověk s vysokým IQ, obecnými znalostmi a logikou jako například prezident Zeman. Nebyl ani politik, pouze dobrý přednašeč názorů svých poradců. Na to mu stačila vytrénovaná herecká krátkodobá paměť. Kdyby si jeho poradcové a reální šéfové pořídili magnetofon, ušetřili by prezidentský plat. Řada z nás si pamatuje jeho ostudné základní neznalosti. Právě on jako hlásná trouba liberálních ekonomů a kavárenských superkorektních intelektuálů nastartoval ekonomický pokles USA, který trvá dodnes. Stále užší skupina bohatých tam více bohatne, střední třída mizí, chudých přibývá. Miliony Američanů žijí již několik generací na podpoře. Jednou z posledních cest zlepšení situace je kolonizace Evropy, včetně Ruska. Pan Matlock jen předvedl novou formu pokrytecké výmluvy a překrucování faktů s nadějí, že pamětníci osmdesátých let už vyhynuli. O zbytek by se měla postarat jednostranná mediální propaganda. Nelze popřít, že Spojené státy vyvolaly v osmdesátých letech bezpečnostní krizi a přivedly svět na pokraj jaderné války. Jejich politici podporovali islamistické teroristy v Afghánistánu, kteří vraceli zemi do středověku, bourali školy a továrny postavené i s naší pomocí, uřezávali demokraticky hlavy, nosy i klitorisy nedaleko za hranicí Sovětského svazu. Podařilo se jim rozbít Varšavskou smlouvu a vyvolat válku v Dagestánu a Čečensku podporou dalších islamistických teroristů. To vše podle pana Matlocka nebyla snaha o destabilizaci Sovětského svazu? No vlastně má pravdu, nebyla to snaha o destabilizaci, byla to snaha o likvidaci Sovětského svazu a přetvoření v kolonii podle jihoamerického vzoru. A nebýt prezidenta Putina, tak se to podařilo. V současné době vidíme stejný scénář na Ukrajině v Libyi a Sýrii. V záplavě mediálního žvanění o demokracii a lidských právech tam umírají tisíce lidí. V devadesátých letech jsme to viděli v Jugoslávii, především v Kosovu. Vše nakonec zaplatila Evropa. A kolik bylo ve dvacátém století takových scénářů v latinské Americe?