Co soudíte o odvolání Tomáše Petříčka z funkce ministra zahraničí poté, co na sjezdu ČSSD prohrál s Janem Hamáčkem souboj o předsednické křeslo, a podpoře, které se mu pak z různých stran – především od opozice a jejích příznivců – dostalo? Čím si vysloužil tu proměnu z původního označení loutky Miroslava Pocheho v hrdinu, který ve vládě dle nich jako jediný za něco stál?

Je zarážející, nebo spíše až absurdní, jak se řada mediálních a politických pologramotů dokáže dojmout nad odchodem těch často největších intelektuálních a názorových vyprázdněnců typu Tomáše Petříčka nebo o pár mozkových buněk bystřejšího slušného sběratele trafik Adama Vojtěcha. A jejich plytkost, často až bezcharakternost, kdy, kam je loutkáři postaví, tam stojí, ještě přihlouple nazývají slušností.

Petříček nikdy žádným ministrem zahraničí nebyl, byl pouze prodlouženou hlásnou troubou Bruselu, Berlína a Washingtonu – samozřejmě ne úplně toho trumpovského. Mimochodem stejně jako Hamáček a Maláčová je to jen převlečený eurobolševik z TOP 09. Vlastní názor na cokoliv byste u tohoto ťunti hledali podobně těžko jako u Ralpha Wigguma ze Simpsonů. Dílem ironie je i jejich fyzická podoba konvenující.

A právě takovíto mozkově a charakterově méně zdatní jedinci stejně jako ti, na něž je dostupné vhodné kompro, jak o tom psal v závěru svého skvělého díla Ucho Jan Procházka, jsou v politice žádoucí. Nedávno jsem slyšel a naprosto s tím souhlasím: You have to be selected, to be elected. Musíte být vybrán, abyste byl zvolen.

Jak přesvědčivě působí vysvětlení Lubomíra Zaorálka k tomu, že odmítl jít na světla ramp, tedy do čela Ministerstva zahraničí, protože v závětří, tedy na kultuře, má rozdělanou práci?

Přesvědčivě asi jako sám Lubomír Zaorálek. Zřejmě pohoda na kultuře k sobě Lubomíra Zaorálka připoutala. Na druhou stranu nerozumím tomu, proč by mělo docházet k šachům u ministrů i vzhledem k tomu, že většina je tam stejně coby kozel zahradníkem a spíše než jako ministři se za současné koronavirové totality chovají jako likvidátoři v protinárodním žoldu.

Dá se souhlasit s expremiérem Mirkem Topolánkem, že socialisté už všech cílů dosáhli a nemají co nabídnout, takže existence ČSSD už nemá žádné opodstatnění?

Bodrý Mirek se plete stejně jako při poslední prezidentské volbě, kdy se stal dobrovolně a podle všeho vědomě stafáží stahovače králíků a točivého derviše Drahoše. Respektive jeho stvořitelů v čele s agentem Kolářem starším.

Současná ČSSD a socialismus jsou totiž v zásadě dvě různé věci. Stejně jako v drtivé většině ostatních politických stran ČSSD infiltrovali a zcela pohltili levicoví liberálové a není již stranou pro občany, pro pracující, ale je protinárodní stranou pro Brusel. Jak už jsem říkal, podívejte se na Hamáčka, Petříčka, Maláčovou. To jsou typičtí představitelé TOPky.

Je sice pravda, že populisticky se socialisticky chová a socialistická hesla hlásá většina stran na českém politickém rybníčku, nicméně pro socialistickou vlasteneckou stranu by zde opodstatnění bylo. Mirek Topolánek zřejmě nechápe, že primární současné politické dělení už není na levici a pravici – ale spíše na pronárodní konzervativní a eurounijní, tedy protinárodní, liberální subjekty.