Ze strany některých českých koaličních politiků, jimž byla bližší Kamala Harrisová, už zaznělo, že po Trumpově zvolení bude muset dávat Česká republika více peněz na zbrojení. Vnímáte to taky tak?

Podívejte, naši politici vykazují jednoznačně tento rys: „Budeme tuto zemi bránit podle toho, kdo je nejsilnějším člověkem planety, tedy podle prezidenta Spojených států.“ To je zásadně špatný přístup. Pokud jsme se zavázali ke dvěma procentům a žádná jiná závazná formulace v Alianci není, tak proč bychom ta dvě procenta dávat neměli a měli dávat víc? A za druhé, pokud bude další debata o zvýšení prostředků na obranu, tak je to otázka konsenzu v rámci celé Severoatlantické aliance. Když Donald Trump tlačí na zvyšování výdajů, znamená to dvě věci. Zaprvé: když budete jezdit autobusem, tak vás taky řidič nebude vozit za poloviční jízdné nebo zadarmo. A zadruhé: kupujte americké zbraně. To je čistý pragmatismus ze strany Donalda Trumpa.

Ukazuje se, že naši politici jsou ochotni na obranu země, když tam bude Kamala Harrisová, se tolik neohlížet, jako když tam bude Donald Trump. Jinými slovy se dívají k vlastní zemi ne podle toho, co by skutečně potřebovala, ale podle toho, kdo sedí ve Washingtonu. To je takový výraz, že dříve jsme se klaněli do Moskvy, teď se klaníme zase do Washingtonu. Ovšem měli bychom být suverénní zemí, která je sice členskou zemí Severoatlantické aliance, ale je svéprávná a ví, co tenhle stát potřebuje. A není na to potřeba mít Trumpa nebo Kamalu Harrisovou v Bílém domě.

Je strašení vyššími výdaji na zbrojení ta nejzásadnější česká reakce na výsledky amerických prezidentských voleb, že se už objevila u několika koaličních politiků?

Domnívám se podle toho, jak sleduji českou politiku, že je málo konzistentní a málo provázaná s potřebami této země. Spíše reaguje pasivně podle toho, jaká je situace ve světě. Nevím, jaký důvod je lidem sdělovat: ‚Teď nastává doba zla, budete si muset ještě více utáhnout opasky, protože Trump po nás bude chtít to a to.‘ Měli bychom mít obranu proporcionálně vůči bezpečnostním hrozbám této země a všem dalším objektivním skutečnostem. Ale říkat, že hlavní zásadní problém zvolení Trumpa je v tom, že budeme platit víc na obranu, pak vypadá, jako že to chce Trump. Ale my bychom přece měli platit na obranu podle toho, v jaké mezinárodněbezpečnostní situaci se nacházíme, a ne, jestli to chce Trump.

A to bez ohledu na to, co jsem říkal, že Trump by samozřejmě rád, aby Evropa nakupovala americké zbraně. Zároveň mu rozumím v tom, že když my máme závazek dvě procenta na zbrojení, tak Spojené státy mají závazek v rámci článku 5 jako nejsilnější armáda plus v rámci protiraketového jaderného deštníku chránit ty ostatní. Proč by tedy z logiky věci viděno Trumpem měl závazek plnit jenom on a proč by ho neměly plnit ostatní členské země? To mi přijde jako nepochopení celého toho systému. Jestliže jsou závazky na obou stranách, nechť obě strany závazky naplňují, a ne jenom jedna.

Zmiňovány jsou i Trumpovy výroky, když během kampaně prohlásil, že by nebránil státy NATO, které neplatí dost na obranu. Je to pro Evropu hrozba, nebo to nelze brát úplně doslova?

Trump není první prezident, který nutil Evropu, aby zvýšila podíl na obranu tak, aby dosahoval aspoň těch dvou procent, když oni dávají čtyři nebo kolik, Řekové tři a půl a podobně. On první explicitně řekl, že je nebude bránit, což je možná takový tlak. Otázka by byla, jak by to vypadalo v reálu, kdyby ta situace dospěla tak daleko, že by tu šlo o článek 5.