Ze strany některých českých koaličních politiků, jimž byla bližší Kamala Harrisová, už zaznělo, že po Trumpově zvolení bude muset dávat Česká republika více peněz na zbrojení. Vnímáte to taky tak?
Podívejte, naši politici vykazují jednoznačně tento rys: „Budeme tuto zemi bránit podle toho, kdo je nejsilnějším člověkem planety, tedy podle prezidenta Spojených států.“ To je zásadně špatný přístup. Pokud jsme se zavázali ke dvěma procentům a žádná jiná závazná formulace v Alianci není, tak proč bychom ta dvě procenta dávat neměli a měli dávat víc? A za druhé, pokud bude další debata o zvýšení prostředků na obranu, tak je to otázka konsenzu v rámci celé Severoatlantické aliance. Když Donald Trump tlačí na zvyšování výdajů, znamená to dvě věci. Zaprvé: když budete jezdit autobusem, tak vás taky řidič nebude vozit za poloviční jízdné nebo zadarmo. A zadruhé: kupujte americké zbraně. To je čistý pragmatismus ze strany Donalda Trumpa.
Ukazuje se, že naši politici jsou ochotni na obranu země, když tam bude Kamala Harrisová, se tolik neohlížet, jako když tam bude Donald Trump. Jinými slovy se dívají k vlastní zemi ne podle toho, co by skutečně potřebovala, ale podle toho, kdo sedí ve Washingtonu. To je takový výraz, že dříve jsme se klaněli do Moskvy, teď se klaníme zase do Washingtonu. Ovšem měli bychom být suverénní zemí, která je sice členskou zemí Severoatlantické aliance, ale je svéprávná a ví, co tenhle stát potřebuje. A není na to potřeba mít Trumpa nebo Kamalu Harrisovou v Bílém domě.
Je strašení vyššími výdaji na zbrojení ta nejzásadnější česká reakce na výsledky amerických prezidentských voleb, že se už objevila u několika koaličních politiků?
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
A to bez ohledu na to, co jsem říkal, že Trump by samozřejmě rád, aby Evropa nakupovala americké zbraně. Zároveň mu rozumím v tom, že když my máme závazek dvě procenta na zbrojení, tak Spojené státy mají závazek v rámci článku 5 jako nejsilnější armáda plus v rámci protiraketového jaderného deštníku chránit ty ostatní. Proč by tedy z logiky věci viděno Trumpem měl závazek plnit jenom on a proč by ho neměly plnit ostatní členské země? To mi přijde jako nepochopení celého toho systému. Jestliže jsou závazky na obou stranách, nechť obě strany závazky naplňují, a ne jenom jedna.
Zmiňovány jsou i Trumpovy výroky, když během kampaně prohlásil, že by nebránil státy NATO, které neplatí dost na obranu. Je to pro Evropu hrozba, nebo to nelze brát úplně doslova?
Trump není první prezident, který nutil Evropu, aby zvýšila podíl na obranu tak, aby dosahoval aspoň těch dvou procent, když oni dávají čtyři nebo kolik, Řekové tři a půl a podobně. On první explicitně řekl, že je nebude bránit, což je možná takový tlak. Otázka by byla, jak by to vypadalo v reálu, kdyby ta situace dospěla tak daleko, že by tu šlo o článek 5.
Psali jsme:
Co především vedlo Donalda Trumpa k tomu, že se v minulosti rozhodl na Evropu ten tlak s výdaji na obranu vyvíjet?
Myslím, že nejflagrantnější a pro Trumpa nejdůležitější byl zbídačený Bundeswehr, kdy německá vláda vynakládala opravdu mizérium na zemi v Evropě ekonomicky nejsilnější, která by podle toho měla mít také adekvátní armádu, což Německo v žádném případě zdaleka nemá. Uvidíme, jak to bude vypadat v praxi. Trumpova vyjádření, že rozpustí Alianci, jsou jenom jeho silná slova, která se míjejí s realitou. Sice americký prezident je nejsilnější osoba na světě, je to politik velkých pravomocí, ale není absolutní monarcha ve Spojených státech. I tam je Kongres, Senát a podobně.
Co lze tedy čekat, že Evropa udělá nebo bude muset nově udělat v rámci své obranné strategii?
Takové věci se neřeší tím, že někdo v předvolebním boji nebo v době prezidentování něco řekne. K tomu jsou summity Severoatlantické aliance, které tyto věci rozpracovávají a schvalují. Uvidíme, jaké budou další kroky Donalda Trumpa, především pokud jde o konflikt na Ukrajině. Ten v mnohém umocnil nutnost a potřebu mít skutečně dobrou armádu, což bez těch dvou procent HDP si lze těžko představit. Obzvlášť při dnešních moderních zbraňových systémech. Já si myslím, jak se říká, nestahujme kalhoty, brod je ještě daleko. Uvidíme, jak si Donald Trump poradí s krizí na východní Ukrajině. To bude asi rozhodující, zda větší díl odpovědnosti za Ukrajinu připadne Evropě, nebo Evropa udělá to, co udělala v Afghánistánu, když odešli Američané, že se stáhne taky. To jsou dvě krajní varianty. Těch možností je tu samozřejmě vícero. Uvidíme, zda se Donaldu Trumpovi podaří dojednat alespoň příměří, které spadne do nějakého zamrzlého konfliktu. Osobně jsem velmi skeptický k tomu, že bychom měli nějakou mírovou dohodu. Počkejme, co výsledek amerických prezidentských voleb přinese.
Takže panika v Evropě a potažmo v Česku z toho, co přijde s Trumpem, jejíž výmluvnou ukázkou byl komentář europoslance Luďka Niedermayera, není namístě?
V tom krásném seriálu Jistě, pane ministře státní tajemník říká: „Politici rádi panikaří, aspoň jsou aktivní, když už nedosahují výsledků.“ Oni se prostě takto chovají. Já bych počkal na realitu, která vzejde teprve z toho, až Donald Trump bude skutečně realizovat to, co sliboval, v jakém rozmezí a také, co vlastně bude jeho hlavní priorita. Těch priorit má mnohem více, a tak si neumím představit, že hlavní priorita nebude zadržování Číny. Je i otázka, zda k tomu nebude také tlačit Evropu a chtít, aby Evropa se nějakým způsobem angažovala v zadržování Číny v Jihovýchodním a v Jižním moři a podobně. Já bych opravdu z těch vyjádření ubral. A jak jsem řekl na začátku: pro obranu a pro dobro této země bychom se neměli dívat, kdo sedí kde jinde, ale měli bychom se dívat sami na sebe a přitom vědět, co je pro nás nejlepší. A také se podle toho starat.
RNDr. Luděk Niedermayer
Jak to může vypadat s válkou na Ukrajině? Trump slíbil, že konflikt ukončí do 24 hodin. Jak může takový výrok obstát tváří v tvář realitě, když už bude v úřadu prezidenta?
Určitě ne. Vladimir Putin řekl, že je ochoten k mírovým rozhovorům za dvou podmínek. Jednak když Ukrajina uzná, že přišla o ty čtyři oblasti plus Krym, a zároveň se zaváže, že bude neutrální zemí. V předvolebním boji byl na to Donald Trump dotázán, zda je tento ruský požadavek ochoten akceptovat. A on řekl, že ne. To, že vystupuje tak, že válku ukončí rychle, tak si netřeba myslet, že bude chtít vypadat před světem jako někdo, koho si Vladimir Putin vodí jako kačera Donalda, když to řeknu takhle. Takže si myslím, že to bude mnohem složitější.
Co v této věci očekávat od ruského prezidenta?
Vladimir Putin Západu nevěří. Vždyť bývalá kancléřka Angela Merkelová prozradila, že minské dohody II nebyly pokusem o nastolení míru na válkou zmítané Ukrajině, ale měly za cíl poskytnout kyjevskému režimu více času na posílení armády a přípravu na rozsáhlou válku. Tak dnes jenom tak přijít a říct, tak to všechno nějak skončíme, není možné. Pokud bude nějaké příměří, tak budou obě strany, jak Ukrajina, tak Rusko, logicky požadovat, aby ta doba příměří nesloužila k tomu, že se obě strany dozbrojí a vyzbrojí k tomu, aby konflikt dál pokračoval. To znamená, že to bude chtít řadu záruk, bude tam dost problémů. Všimněte si, že se minské dohody II sice podepsaly, ale nikdy se neratifikovaly. A to Minsk II proti celkové mírové smlouvě o Ukrajině byl pohádkou na dobrou noc, když to řeknu takhle, jak složitě by to asi bylo napsané a pak v praxi realizovatelné. Takže tohle zdaleka tak jednoduché nebude. A ať se nám to líbí, nebo nelíbí, situace na bojišti nám jasně říká, kdo tahá za delší konec provazu. A to jsou, bohužel, Rusové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Bude muset Česko po zvolení Trumpa americkým prezidentem vydávat více peněz na zbrojení?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
gramatik
