Tak je po volbách. Co vy na to?

Slovy chrabrého Gala Asterixe: nebe nám padá na hlavu.

Po třiceti letech se zásadním způsobem proměňuje politická scéna. Přestává platit jako klíčové pravolevé soupeření proto, že pravice zmoudřela, modrá zfialověla: ODS jako ideový lídr zmírnila vlivem mnoha voleb a průzkumů svou privatizační rétoriku z 90. let, už nevěří v trh bez přívlastků. Naopak příliv mladých na levici nastolil městská kulturně-progresivistická témata, která lidi zhnusila. Není únosné, aby všichni mladí bydleli „ve svém“. Není únosné, aby nájemné v centru Prahy bylo dostupné všem. A není únosné, aby každý dělník měl vlastní osobní automobil a jezdil si každoročně s rodinou na pětitýdenní dovolenou k moři. Není únosné, aby každý flákač dostával státem zaručený příjem.

Musím se přiznat. Těsně po superdebatě jsem zveřejnil na Facebooku svou prognózu. Mýlil jsem se – třeba to říci. Nevěřil jsem, že všichni konzervativně-levicoví voliči ČSSD a KSČM přešli k ANO a že ČSSD propadne. Nevěřil jsem, že národovecké strany se roztříští a SPD dostane tak málo hlasů. Myslel jsem, že pravice SPOLU dostane méně.

Že propadnou komunisté, jsem věděl už minimálně dva roky – od posledních voleb a bourání Koněvova pomníku. Vinou není aktuální komunistická politika – bezpodmínečná podpora Andreje Babiše, vinou je dlouhodobá strategie. Konzervování dogmat husákovské doby, zakonzervování rétoriky ve stylu úvodníků Zdeňka Hořeního z doby, kdy Právo bylo Rudé. Komunisté nedokázali omladit stranický aktiv, nedokázali přinést nová témata, novou rétoriku, naprosto neporozuměli globalizaci a technologickému pokroku. A nikoho dnes už nezajímá idea komunismu, o socialismu také nikdo nesní. A Marta Semelová není někdo, koho byste chtěl volit. Komunisté nemají cool témata a sexy postavy. Z KSČM se stala konzervativní frakce socialistických seniorů za udržení kupní síly jejich důchodů a výsluh. Nikdo z nich nechce revoluci, protože omdlévají při pohledu na krev. Průměrný věk členů 75–78 let, věk voličů totožný. Vyhlídka na Olšany, nikoliv na Hrad. Z 1,3 milionu členů po převratu 1989 se strana scvrkla na 35 000 papírových členů, za které někdo platí příspěvky, fakticky 10 000 členů, kteří jsou schopni přijít na schůzi. A jen několik stovek z nich je použitelných pro komunální či krajskou politiku. Smiřme se s tím, že komunisté umírají a umřou. Ve Sněmovně je už neuvidíme, v politice dohrajou svou roli jako marginální okrajová strana, stejně jako před dvaceti lety národní socialisté. Věk dožití je v ČR 76 let u mužů a 82 let u žen. Poslední léta života jsou ovšem většinou strávená v léčebnách či nemocnicích. O účasti seniorů na politice či aktivním vedení volebních kampaní není a nemůže být řeč. O faktickém levicovém radikalismu také ne. Sborku a rozborku samopalu stařecké prsty už nezvládají. Na dlouhý pochod nemají síly. Třicet let na poušti udělalo své. Hovořit o revoluci tak nemá smysl a je to směšné, ne hrozivé.

Nejlevicovější poslanci ve Sněmovně budou Ivan Bartoš a Olga Richterová. Jak se vám na to dívá? Co říci k totálnímu konci levice?

Osobně mi to může být líto, ale je to krutá a spravedlivá realita. Výměna generací. Rozhodli voliči. Já Ivanu Bartošovi a Olze Richterové fandím. Dali přednost placeným kojným před tradičními a zkušenými vychovatelkami obsazenými kojeneckými ústavy. Je to experiment. Dali přednost mladému nadšení před politickou zkušeností. Je to experiment. Dali přednost rodinným skupinám před pedagožkami vybavenými školkami. Je to experiment. Na začátku své politické kariéry byl Bartoš pirát par excellence. Psytrance DJ, informatik, programátor, zastánce legalizace marihuany. Zastánce antikapitalistické snahy po omezení autorského práva, sdílení a open source. Teď už není svobodný, hrdý bukanýr, ale úslužný pirát v žoldu krále (starostů a neziskovek). Vyměnil čest za moc. Přeju mu prozření dříve, než pohřbí nejúspěšnější pirátské hnutí v Evropě.