Historička v úvodu řekla, že měla plány na vydání knihy a další práci v oboru výzkumu holokaustu, ale to vše skončilo „jedním Putinovým projevem“. „Hned na začátku tohoto projevu jsem si uvědomila, že to bude velká válka. A během jedné noci byly všechny mé plány zrušeny,“ uvedla. Vzhledem ke svému vzdělání jí situace připomínala situaci židovských žen, když nacistické Německo zaútočilo na Sovětský svaz. Havryško uvedla, že z Ukrajiny utekla i se svým devítiletým synem přes Polsko, do Hamburku, kde předtím pracovala. Nakonec zakotvila na Clarkově univerzitě v USA, kde učí o sexuálním násilí v období druhé světové války a holokaustu.

Anketa

Dělá Donald Trump svou práci dobře?

Ano

93%

Ne

4%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 3925 lidí

Ohledně nacionalismu na Ukrajině uvedla, že uctívání Stepana Bandery, Romana Šuchevyče a dalších problematických figur z historie praktikují nejen okrajové krajně pravicové skupiny, ale vyskytuje se na státní a národní úrovni. „Stali se součástí národního mýtu, který byl použit pro válku, aby se společnost zmobilizovala pro boj proti Rusům,“ řekla a vysvětlila, že proto je současná válka spojována s druhou světovou válkou.

Vyrůstala poblíž Lvova ve velmi nacionalistickém prostředí. A ukrajinský nacionalismus měla i v rodině. „Byla jsem vychována na tomto nacionalistickém mýtu o hrdinných bojovnících z ukrajinského odboje, ukrajinské odbojové armády UPA a OUN, oslavovali je v naší škole, při hudební výchově jsme se učili jejich písničky. Takže tato identita mě obklopovala již od začátku,“ uvedla a dodala, že část její rodiny se v těchto organizacích angažovala a byla pak poslána na Sibiř. I Lvov byl nacionalistický, bydlela poblíž Banderovy a Šuchevyčovy ulice.

Po Majdanu se ale tento marginální, západoukrajinský pohled začal posouvat na východ, do Kyjeva a dál. A od roku 2022 je prosazován na státní úrovni a ulice Bandery a Šuchevyče se za Zelenského začínají objevovat v Kryvyj Rihu nebo v Oděse. A začíná se objevovat také omlouvání nacistických zločinů a podíl ukrajinských pohlavárů v době německé okupace na holokaustu.

Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny

Havryško byla podle svých slov šokována, když navštívila Ukrajinu minulé léto. Navštívila památníky holokaustu. Byly na nich namalovány svastiky, blesky SS a pohanské slunce. O kousek dál byl stánek se suvenýry, kde můžete koupit trička a ponožky s Banderou. „Nemohla jsem uvěřit tomu, že se to děje v zemi, která tvrdí, že bojuje proti autokracii, za svobodu a demokracii,“ uvedla a dodala, že ještě nikdy při procházce centrem neviděla takovou koncentraci nacistických symbolů. Ty si berou za své zejména vojenské organizace a Havryško míní, že právě proto je ukrajinská důvěra v armádu tak vysoká.

Podotkla také, že v ukrajinských ozbrojených silách je plno krajně pravicových skupin, které mají peníze, zbraně i podporu. I tam se omlouvají zločiny nacistů, například jednotky jsou pojmenovávané podle jednotek za druhé světové války (např. Nachtigal nebo Luftwaffe) a mají nacistické insignie. Velitelé jednotek se k tomu otevřeně přiznávají. Mainstreamová média na Ukrajině si také zvou ruského neonacistu Denise Kapustina, který v roce 2019 dostal zákaz pohybu po Schengenském prostoru kvůli cvičení neonacistických bojůvek. „Není to jen Putin, kdo je přirovnává k nacistům, dělají to i oni sami,“ upozornila a dodala, že je to šílená situace. „Na co potřebujete nacistické insignie, abyste bojovali proti Rusům?“ ptá se.

Putinův deklarovaný cíl, tedy denacifikace Ukrajiny, v tom podle ní sehrál velkou roli. „Protože lidé věří, že pokud je Ukrajina obětí a Ukrajina je obětí ruské agrese, tak byste měli zpochybňovat všechny argumenty agresora. Částečně je to pravda, měli bychom si uvědomovat, že jsme v informační válce, která je důležitou součástí války proti Ukrajině. A Putin samozřejmě použil vzpomínku na druhou světovou válku a holokaust,“ uvedla a zmínila například, jak jsou ti, kdo zemřeli během války na Ukrajině nyní oslavováni spolu s hrdiny druhé světové války. „Jenže to neznamená, že Ukrajina nemá nacistický problém,“ poznamenala.

Věnovala se také oblíbenému argumentu zastánců Ukrajiny, že v posledních volbách získaly strany krajní pravice jen 2 % hlasů. Podotkla, že tyto skupiny svou moc neopírají o parlament, ale o sílu v ulicích, stejně jako ve Výmarské republice. „Zastrašují politiky i státní zástupce násilím vůči nim a jejich blízkým, hrozí i prezidentovi Zelenskému svou kampaní proti kapitulaci, tlačili na něho, aby se neřídil podle Minských dohod. Což je částečný důvod těchto komplikací s Ruskem,“ sdělila Havryško a pokračovala, že nacionalisté byli na Ukrajině u moci ještě před rokem 2022. Soustředila se na pluk Azov. Podotkla, že se nejednalo o nějaké okrajové uskupení, ale o organizaci, která dostávala finance z ministerstva a také od oligarchy Kolomojského. Krátce se dotkla také argumentu, že Ukrajina nemůže mít problém s nacismem, když je Zelenskyj původem žid. Odvětila, že to je jako si myslet, že v USA nemůže být problém s rasismem, když měly USA černého prezidenta.

Věnovala se také aféře s Jaroslavem Huňkou, který bojoval za divizi SS Halič a byl slavnostně pozván do kanadského parlamentu, kde mu Zelenskyj a další tleskali. Podle historičky Zelenskyj nevěděl komu tleská. Ale má podezření, že kanadští politici, zejména ti s ukrajinskými předky, věděli, koho zvou, a jednalo se o pokus legitimizovat ukrajinský odboj. A Zelenského úřad proti dezinformacím se pak snažil divizi SS Halič omlouvat a tvrdit, že neudělala nic špatného.

Uvedla také, že když se snaží na tyto věci upozornit, tak je ostatními Ukrajinci označována za zrádkyni a za člověka, kterého platí Rusové.

Psali jsme:

Komisař Šefčovič vzkazuje do USA: Jednání musí být dvoustranné

USA a Francie se blíží dohodě o Ukrajině. Civilizovaný svět čeká na Rusko, vzkazují

Strach v Evropě. Profesor Sachs tuší kolaps Ukrajiny

Profesor Drulák o útoku na Sumy: Rusové cílili na vojáky