„Je to správné rozhodnutí pro naše lidi, pro naše statečné vojáky a pro Ameriku,“ obhajoval stažení amerických sil z Afghánistánu v pondělním projevu prezident Joe Biden. Jak toto rozhodnutí USA hodnotíte?

Podle mého názoru měla být intervence v Afghánistánu ukončena mnohem dříve. Původním impulzem, proč byla operace USA Enduring Freedom zahájena, byl přece útok z 11. září 2001 a terorismus Al-Káidy. Na základě žádosti USA 2. října 2001 NATO poprvé v historii aktivovalo článek 5 Washingtonské smlouvy se souhlasem spojenců.

20. prosince téhož roku přijala rada bezpečnosti OSN rezoluci 1386, která dala mandát k vytvoření NATO vedené operace International Security Assistance Force (ISAF).

Až potud tedy dobře.

Ale bin Ládinovou smrtí 2. května 2011 a v podstatě vytlačením a zničením Al-Káidy v Afghánistánu měly být základní cíle splněny. Politické rozhovory s Tálibánem mohly probíhat i dříve. Původním cílem operací přece byla Al-Káida, a ne Tálibán.

Takže myslím, že rozhodnutí Bidena, a před tím Trumpa, bylo sice opožděné, ale správné. Co ovšem zdaleka správné nebylo, byl způsob provedení stažení, který byl tak uspěchaný a chaotický, že se mi nechce věřit, že by byl plánován vojáky. Nebo to byl účel a pak je zde řada otázek, čemu měl sloužit. Každopádně vyvolal nebezpečný chaos v této části světa, což pocítí zejména státy v oblasti, ale, bohužel, i Evropa včetně České republiky.

Šéf Bílého domu rovněž prohlásil, že to, co se aktuálně odehrává v Afghánistánu, by se tam stejně dobře mohlo stát před pěti lety nebo za 15 let a nemá proto cenu prodlužovat konflikt, který není v zájmu USA. Kdy ten konflikt přestal být v zájmu Spojených států, pokud vůbec někdy byl?

Zájmem zpočátku jistě byl, ať již mělo jít o odvetu za 11. září, boj proti terorismu ohrožujícího USA, nebo snad i o jiné geopolitické cíle. Drahá, dvacetiletá válka, devastující nejen vojenské síly především Spojených států, přinášející tisíce mrtvých, bez výhledu vítězného konce už ale určitě v zájmu USA nemohla být. Navíc před Spojenými státy stojí jiné výzvy, které ve spojení s vnitropolitickou situací vyžadují reakci. Mělo by to ale být opět poučení o jejich schopnosti a důvěryhodnosti. Je to čirý příklad platnosti věty „Státy nemají stálé přátele ani nepřátele, mají jen své zájmy“.

Cílem americké přítomnosti v Afghánistánu prý nikdy nebylo vybudování národa, ale potlačení terorismu. Tohoto cíle USA dosáhly, terorismus je potlačen?

Bohužel, není. Opět se ukázalo, že vývoz západní demokracie do podobných států, jako je Afghánistán, kde historická zkušenost a klanové zvyklosti prostě formují jiný způsob života, je nesmyslný. A právě tím, že cílem nebylo pochopení mentality obyvatel, naopak byla hrubě podceněna, došlo v podstatě k porážce i k oslabení boje proti terorismu.