Celý rok nás provázely demonstrace Milionu chvilek. Lidé tvrdí, že chtějí žít v lepší zemi, k tomu má pomoci odstoupení premiéra. Andrej Babiš si naopak pochvaluje, že byl letošní rok „skvělý“ a že se nám daří stále lépe a lépe. To si možná myslí i ti, kteří na náměstí nechodí. S jakým dojmem sledujete vystupování premiéra a odpor proti němu?

Andrej Babiš má v tomto svém tvrzení pravdu, ale jen napůl. Ekonomické výsledky země rozhodně špatné nebyly, ale to proto, že se vezeme na vlně konjunktury. Nevím o žádném opatření, které by se udělalo pro to, abychom se nepropadli, až se přestane dařit Německu a třeba automobilovému průmyslu. Pokud přijde další bankovní krize, odneseme to znova bez ohledu na to, kdo bude zrovna stát v čele vlády. Je ovšem pravda, že když se zrovna daří, Babiš si špatně nepočíná. Mohl bych jmenovat politiky, kteří by nás vedli mizerně, i pokud by se všem kolem dařilo. Ale jejich jména si nechám pro sebe. Stejně jste se mne na Miroslava Kalouska ani na Petra Fialu neptala. 

Hnutí Milion chvilek nelze brát vážně. Pokud by mysleli vážně svůj boj proti oligarchizaci, museli by vystupovat nikoliv proti jediné osobě, ale proti systému, který moc oligarchům dává. A na to chlapci nemají. Pokud z vrcholné politiky zmizí jeden bohatý člověk, začnou za drátky tahat jiní bohatí lidé, a to buď sami, anebo přes nastrčené osoby. Dodnes nevím, proč Babiš do politiky šel. Normálně se to totiž dělá tak, že zájmy diskrétní elity stojící v pozadí vykonávají příslušníci pomocné elity, tedy politici, umělci, občanští aktivisté a podobně. Pro skutečnou mocenskou elitu je to ztráta času.

Milion chvilek je populární i na půdě Evropského parlamentu. Někteří prý nosí jejich placky. Zaslouží si takovou pozornost?

Klidně ať si europoslanci jejich placky nosí. Je to praktické, signalizuje to míru jejich vkusu a možná i výši inteligence. Těm normálním to šetří čas. Člověk jen mrkne na klopu a hned ví, s kým má tu čest.

Demonstrace Milionu chvilek neskončily ani před Vánocemi. Už toho bylo řečeno mnoho, ale co vzkázat jak Mikuláši Minářovi, tak občanům, kteří se demonstrací účastní? A co popřát do roku 2020?

Ať uvažují o výroku jakéhosi starého rabína. Měl prohlásit: „Všechno je jinak.“

Když to shrneme, premiér Andrej Babiš letos musel reagovat na audity Evropské komise, táhne se kauza Čapí hnízdo, trestní stíhání proti němu bylo zastaveno a pak obnoveno, lidé proti němu demonstrují, v létě se debatovalo o odchodu ČSSD z vlády. Jak byste zhodnotil jeho působení v uplynulém roce? Obstál vůči veřejnosti? Měl by udělat něco směrem k opozici nebo k Milionu chvilek?

Podle průzkumů volebních preferencí nepochybně obstál. Jeho partnerem jsou jeho voliči, nikoliv placení agitátoři. Chodit k volbám je občanská povinnost. Protestovat proti výsledkům voleb, a ještě si za to nechat platit, to nemá s občanstvím společného vůbec nic. Kdyby Andrej Babiš odstoupil, muselo by se vedení Milionu chvilek začít živit prací. Myslím, že premiér není tak škodolibý, aby jim to provedl.

Před rokem jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zmiňoval, že Babišova vláda balancuje na hraně a místy je dokonale nečitelná. Jaké je vaše hodnocení po roce 2019?

V tomto roce se to týkalo speciálně ministrů za ČSSD. Jestliže jsou někteří z nich pro přijímání takzvaných sirotků, zatímco jiní jsou proti, nemůže být o čitelnosti řeč ani náhodou. 

Jak tedy obstála ČSSD? Prohrané volby do Evropského parlamentu, klesající preference, skutečně by na tom byla lépe, pokud by nešla s Andrejem Babišem do vlády? A co opozice? Jak se projevili Piráti, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a SPD? Překvapila vás některá strana nebo hnutí či nějaký politik?

Pokud zůstane ČSSD nečitelná, je z hlediska preferencí celkem jedno, zda je ve vládě, nebo v opozici. Ostatní strany hodnotit nechci, není na nich co hodnotit. Jak víme z fotografií z Václavského náměstí, nadávat na Babiše dokážou i děti v předškolním věku. A nic jiného z vedení těch stran slyšet není.