Za pár dnů jsou volby - komunální a senátní. Kandiduješ na Táborsku do Senátu. Přiznám se, že mě to překvapilo, protože tě znám jako člověka a umělce, který si vždycky chránil svou integritu, byl sám za sebe a často za to i platil nepřízní mocných - za minulého i dnešního režimu. Co tě vedlo k té kandidatuře?
Za minulého režimu jsem odmítl jít na vojnu, skončil ve fabrice, pak bylo těžké se odtud vymanit. Na filmovou školu jsem se dostal náhodou. Škola si potřebovala vyrovnávat kádrový profil a dělník se jim hodil. Hned při prvních filmech jsem poukazoval na společenské problémy, narážel na nepřízeň pedagogů, ale moje filmy se dostávaly do zahraničí a měly úspěch. Koncem osmdesátých let se vody uvolnily, natočil jsem duchovní triptych filmů Dům pro dva, Masseba, Stavení, kde jsem řešil pohled středoevropana na křesťanství v symbolické poloze. Nesl jsem si nálepku zakazovaného filmaře, a to se se mnou táhlo i po listopadu osmdesát devět. Nejprve jsem cestoval v zahraničí, natáčel na různých kontinentech, pak mě okolnosti vrátily domů. V krátkém filmu Čechy krásné, Čechy mé, se vyjadřuji k české povaze, Občan Karel Kryl vznikl až po Karlově smrti, kdy jeho osoba byla už delší dobu dramaturgy odmítána. Na Táborsku mám rozvětvenou rodinu po otci, který se narodil v Poříně, přežil koncentrační tábor, kde byl jako politický vězeň. Do příbuzenstva patří i František Bílek, sochař, mystik, kdy letos slavíme 150 let od jeho narození. Chci jen říci, že nejsem sám, kdo se vyjadřoval k současnosti nebo k historické paralele českého národa z naší rodiny.
Všude jako ústřední heslo uvádíš větu "Zrušme Senát". Může to být pouhá provokace, ale taky vážně míněný návrh. Co z toho je pravdě blíž?
V době krizí se bráníme a hledáme pevnější body. Pokud nás stát, tedy vláda zadlužuje, tlačí na lidi, rodiny, kteří se dostávají do dluhových pastí, tak je to špatně. Pokud se neúnosně pro většinu lidí zdražuje nebo se má šetřit na úkor zdraví například teplem v zimě, ať se vyklidí kanceláře rozbujené administrativy státu a začne se šetřit shora. Zrušme Senát jako symbol a další nepotřebné uměle vytvořené nástroje moci, které pro většinu lidí jsou zbytečné. Známý novinář Ferdinand Peroutka namítal: „Už tehdy, kdy byl vytvořen Senát v této podobě, ozvaly se hlasy, že k ničemu nebude. A ukázalo se vskutku, že po celou dobu svého trvání neučinili ničeho, co by se podobalo činu.“ Chápal bych Senát jako pojistku demokracie, ale to tak není. Přátelé mi namítají, že by stačilo Senát reformovat. V době krize, zbytečná zátěž. Senát podle Ústavy je tady pro všechny lidi. Pokud nefunguje, zrušme ho.
Fotogalerie: - Fialenko, idi na chuj!
Představme si, že ve volbách uspěješ a nastoupíš do Senátu, který navrhuješ zrušit. Jak by vypadaly první tvé kroky na té cestě?
Asi bych došel k pultu s mikrofonem a ostatním senátorům bych navrhl tento požadavek. Oni by pak mohli, každý sám za sebe, odůvodnit svoji volbu a dokazovat potřebnost Senátu, svého postavení, osoby, která chce pomoci České republice dostat se z krize, o které se dnes diskutuje, ekonomické, energetické krize, ale i morální, lidské, duchovní. Pak by asi nastoupili právníci, možná soudy, zhodnotili by možnosti setrvání těch lidí, osob, senátorů, kteří nesplňují hlavní požadavek Ústavy, že jsou tu pro veškeré lidi. Celé by to natáčela televize, sestříhávala by z toho jednotlivé šoty a já bych to mohl kontrolovat, režírovat, protože tak by z toho mohla vzniknout pracovní verze pro budoucí film. Hledala by se cesta, jak Senát zrušit. Když se podívám do historie, jsou osobnosti, které dokázaly svůj národ chránit, bránit. Tím nemyslím jen příběhy od spisovatele Aloise Jiráska, ale tou osobou je pro mě třeba indický právník Mahátma Gándhí. Jsem pro dialog. Vážím si života a vždycky budu hájit náš jazyk a národní, duchovní kořeny naší země.
Šťoural by namítl, že přece platí úsloví o kaprech, kteří si vlastní rybník nevypustí. Máš v sobě dost imunity proti takovému pokušení?
Půjdete volit do Senátu?Anketa
Mně osobně vždycky na Senátu a senátorech bavilo, jak se berou vážně, ačkoli v našem politickém systému nemají skoro žádný význam. Uměl bys do těch pochmurných budov vnést trochu humoru, byť třeba skrze slzy?
To je otázka jak pro Shakespeara. Drama i komedie mají svá pravidla. Film se začal dělit na žánry, aby se lépe nabízel, aby diváci věděli, na co půjdou do kina. Můj film Masseba je takové futurologické memento, kde jsem se nechal inspirovat dávnými rituály, symboly, kde je hlavní postava socha prasete, pod kterou si protagonisté chodí kleknout. Vzpomněl jsem si na to při nedávných fotbalových zápasech. Taky se všichni chovali vážně, pro někoho to bylo až k pláči. Nepovedlo se mi prosadit film Kabaretiér, nesehnal jsem dostatek peněz a herci, kteří tam měli hrát, stárnou, nevím, jestli by na to ještě měli sílu. Tady by se asi dala řešit výměna herců po blížících se volbách. Za starých časů bývali starci, kteří radili panovníkům, něco jako rada moudrých. Často i oni v dějinách selhávali. Jsme malá země a díky internetu a sociálním sítím je moudrý každý. Senát si dal do vínku, že je nerozpustitelný. Přesto jsou kolem nás země, které horní komoru nemají a fungují v současné době spolehlivěji než my. Na sociálních sítích jsem četl, pokud se mi to povede a Senát se rozpustí, že bych měl mít za to sochu. Děkuji, nechci. Podívejte, kde a jaké se bourají, shazují sochy, jakých moudrých, statečných a vážených lidí. Kam kráčí Hollywood se svými vyváženými, genderovými, korektními, nekorektními filmy. Jan Ámos Komenský říká v Pampaedii, „Učit jiné není nic jiného než dávat slovem a skutkem příklad těm, kteří se mají učit.“ Staré příběhy, mystéria byly určitým učením pro zasvěcené.
Fotogalerie: - Volební plakáty v ulicích
Někteří emeritní politici zužitkovali zkušenosti z politiky uměleckým způsobem. Známy jsou třeba knihy slovenských spisovatelů Antona Hykische či Jozefa Banáše, které "nastavovaly zrcadlo" politickému zákulisí. Nechtěl bys jednou o Senátu jakožto de facto marné a většinou občanů nerespektované instituci natočit film? A pokud ano, tak jaký by byl?
Spisovatel Miguel de Cervantes napsal Důmyslného rytíře Dona Quijote de la Mancha ve vězení. Někde jsem četl, že vše myslel vážně, ale dnešní čtenář se hlavní postavě směje. Je zde úžasně komicky propracovaný rozpor mezi skutečností a iluzí. Zdá se mi, že mnoho lidí, a je to jedno, jestli je to v Senátu nebo jinde, žije ve vlastních iluzích. Nastavovat zrcadlo, aby se lidi viděli, jací jsou, je i těžké, protože je to vždy prizmatem osoby, skupiny, která to zrcadlo nastavuje. Dějiny píší vítězové. Válka je vůl, napsal si někdo na starý kůl, zpívá se v jedné z českých písní. Možná o čem zde mluvíme, je jen iluze člověka, který byl osloven do politického klání, do voleb jako nezávislý kandidát s nějakou podporou do Senátu. Když vidím konkurenci na reklamních plochách, billboardech, autobusech, v novinách, přijde mi to nepřirozené, jaký obrazový zmatek to vytváří v naší přírodě. Zrušme Senát, to je výzva pro všechny. Jednotlivec může navrhovat, zakládat petice, bojovat, aby hlasy voličů nezmizely. Je to hlavně na lidech, na občanech, na voličích, koho podpoří. Karel Kryl říkal: „Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu.“ Shodujeme se na tom, že Senát je nerespektovaná instituce a nejsem si jist, jestli stojí za to o něm vůbec nějaký film točit.
| Miloš Zábranský (* 19. září 1952 Benešov) je český režisér a scenárista. Absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou ve Vlašimi, později pracoval v ČKD Lokomotivka Praha jako dělník. V roce 1977 se dostal na katedru režie na FAMU, kde absolvoval roku 1982. Na svůj výjimečný talent upozornil ve vynikajícím snímku Dům pro dva (1987), jedním z jeho nejlepších dokumentů byl hodinový portrét Karla Kryla Občan Kryl (2000). Kromě filmové tvorby se věnoval pedagogické i publikační činnosti, jako aktivní sportovec se zúčastnil několika expedic i výzkumných výprav. Natáčel pro mezinárodní organizaci UNICEF a zastupoval Společnost pro vědy a umění. V letošních doplňovacích volbách do Senátu kandiduje jako nezávislý s podporou SPD ve volebním obvodě 13 Tábor. |
Rozhovor připravil Petr Žantovský
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
