Předseda Senátu Miloš Vystrčil pro Aktuálně.cz uvedl, že už jako člen Klausovy ODS si vážil Václava Havla a vždy se k němu hlásil. Vy se s panem Vystrčilem znáte desítky let, pamatujete si to stejně?

Pravda je, že pana Vystrčila znám ještě z doby, kdy byl neznámým, nevýrazným komunálním politikem z Telče. Sice si nevzpomínám, že by se tehdy „vždy hlásil k Václavu Havlovi“, nepamatuji se, že by na sněmech ODS Václava Havla obhajoval, ale připouštím, že Havel mu bližší než Klaus být mohl. Ještě totiž existují pamětníci, kteří po tzv. sarajevském atentátu v Jihlavě přesvědčovali Miloše Vystrčila, aby z ODS do Unie svobody neodcházel, jak on zamýšlel. Ale on tehdy svůj odchod, myslím, ani nechápal jako příležitost vyznat se ze svého „havlovství“.

Tehdy to totiž s ODS vypadalo bledě a její budoucnost byla hodně nejistá. To byla, myslím, hlavní motivace tohoto člověka, proč odejít do subjektu, který tehdy tak nadšeně Havel podporoval. Byl to spíš Vystrčilův kalkul o osobní politické budoucnosti. Schopnost chladně kalkulovat, tedy vždy důsledně zvažovat, co pro Miloše Vystrčila samotného bylo osobně výhodnější, tuto schopnost měl v každé části svého politického vývoje vyvinutou dokonale. Uměl ji však nesmírně obratně skrýt za moralizování a nastavování mravních zrcadel ostatním. S tím si vystačil až do dneška.

„Jeho myšlení je mi blízké, jeho schopnost podívat se na věci z odlišného úhlu pohledu, než mají ostatní, je obdivuhodná,“ prozradil Vystrčil o svém vztahu k Havlovi pro Aktuálně. Myšlením tzv. „out of the box“ je ale přece proslulý i Václav Klaus. Nabízí se tedy otázka, proč nyní od předsedy Senátu, toho času místopředsedy ODS, slýcháme chválu na Havla, ale nikoli na Klause…

Miloš Vystrčil byl ze své politické podstaty komunální, maximálně regionální politik. O tyto vrstvy politiky se zajímal, ty rozvíjel, a já myslím, že i dobře, ale velké – parlamentní – politice se zpravidla posmíval a zastáncům velkých politických témat se poškleboval slovy o „pravdách vyčtených z Klausových brožurek“. Když ho dnes slyším, jak „zasvěceně“ promlouvá do zahraniční politiky, tak se musím smát. Václav Klaus, to byla zásadní a rozhodující transformační témata, ke kterým se dnes už raději většina ODS nehlásí.

A nebyl by to tedy ani Miloš Vystrčil, který by správně nasliněným prstem necítil, odkud dnes vítr fouká. On se nikdy o žádná vážná témata nepral, nehájil nikdy to, na čem by ztratil body. I když si vlastně dvě ostré debaty s ním pamatuji. To když hájil vznik krajského uspořádání a přímou volbu prezidenta. Takže to bych mu křivdil.

„A stejně se chovaly další stovky členů ODS. Akorát to bylo tak, že ten mainstream kolem Klause byl k Havlovi kritičtější. Ostatní buď nebyli slyšet, nebo o svém vztahu k Havlovi nemluvili, protože neměli dost příležitostí nebo odvahy,“ řekl dále Vystrčil pro Aktuálně. To zní jako úplně jiná „devadesátková“ ODS, než jakou jsme znali. Skutečně tehdy podle vás byly v ODS stovky členů, kteří si svůj vřelý postoj k Havlovi raději nechávali pro sebe?

Mně by Miloš Vystrčil jako „posedávač“ na lavičkách Václava Havla vlastně nijak nevadil. Vychází tak – pro sebe opět výhodně – vstříc poptávce části Senátu, která rozhodla o jeho zvolení předsedou této parlamentní komory, a části voličské veřejnosti. Ale tvrdit, že v ODS devadesátých let nebylo dost možností nebo odvahy o Havlovi mluvit, to je čiročirá lež a účelové přepisování historie.

Jestli se Miloš Vystrčil nepamatuje, že ODS vznikla a existovala ne z vůle Václava Havla, ale proti ní, že ODS byla stranou na Havlovi v nekonečném množství bitev a „pravdoláskařských“ podrazů vyvzdorována, že „havlisté“ dělali všechno pro to, aby ODS zmizela ze zemského povrchu a aby se tu konečně k moci dostala jakási nedefinovaná občanská společnost, to od Vystrčila považuji za nekonečnou drzost. To ať si vykládá pánům Fischerům v Senátu, ale ať neuráží „starou ODS“.